Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Jak akciové trhy (ne)odráží stav ekonomiky

Obecně by mělo platit, že jak si vede ekonomika, tak by si měly vést i akciové trhy. Pokud hospodářství roste, zvyšuje se produkce, rostou ceny a firmám rostou zisky. A zisky, které znamenají mimo jiné vyšší dividendy, by jejich akcie přirozeně měly ještě víc zatraktivnit. Avšak skutečně to platí i v našem světě?

Odpověď na tuto otázku se snažil rozlousknout server EconomicsHelp.com. Na grafu lze vidět vývoj Dow Jonesova indexu (Dow Jones Industrial Average, DJIA), který sdružuje akcie 30 amerických firem patřících mezi největší a nejvíce obchodované. V souladu s postulovanou hypotézou, během finanční krize na přelomu let 2008/2009 zažil Dow Jones výrazný propad.

Avšak ne vždy platí, že akciový trh přesně reflektuje skutečný stav ekonomiky. I když se předpokládá, že v dobách recese, nejistoty či politických otřesů by měly akciové trhy klesat, ony mohou ve skutečnosti nejen neklesat, ale dokonce i růst. Jak je to možné? Důvodů se najde hned několik.

Behaviorální finance: Jak se investoři (ne)učí ze svých chyb

Anticipační účinky. Akciové trhy nehledí ani tak na současnost, jako spíše na budoucnost. Tak se může stát, že právě probíhající útlum ekonomiky už mají „za sebou“ a nyní naopak očekávají oživení. To ukázala i poslední finanční krize, která na akciových trzích jako by proběhla o trochu dříve než v reálné ekonomice.

Podíl zisků na HDP roste. Tento trend je patrný v období od finanční krize v roce 2008, kdy se i přes nízký ekonomický růst daří firmám zvyšovat ziskovost. Podíl na tom má utlumení růstu reálných mezd i zvyšující se tržní síla velkých IT firem, jako je Apple, Google či Microsoft.

Nízké úrokové sazby. S tím, jak centrální banky snižují své úrokové sazby až k nule či dokonce do záporných hodnot, na téměř zanedbatelné hodnoty se snižují také výnosy ze státních dluhopisů. Akcie zavedených firem se tak stávají atraktivnější alternativou, i když je s nimi spojeno o něco vyšší riziko.

Selektivní ceny akcií. Jednotlivé „špatné zprávy“ postihují jednotlivé sektory s různou intenzitou. Například v souvislosti s odhlasováním brexitu v červnu minulého roku došlo k poklesu cen akcií v bankovnictví a stavebnictví. Avšak najdou se i takové sektory, na které politické ani finanční otřesy nemají příliš velký vliv. Typicky například takřka acyklický je sektor spotřebního zboží. Takové se pak pro investory stávají relativně atraktivnějšími.

 

Jak uvádí server Wise-Owl.com, korelace mezi výkonem ekonomiky a výkony akciových trhů prokazatelně existuje. Avšak i když teoretický model ekonomiky nám může předpovídat, že výnosy z akcií by měly odrážet hospodářský růst, ve skutečnosti se tato dvě čísla značně liší.

Během finanční krize v roce 2008 se akciové trhy napříč světem propadly o 40 až 60 %, avšak žádná ekonomika takový silný propad nezaznamenala. Mezi léty 2006 a 2014 si americký akciový index S&P 500 připsal 45 %, avšak průměrný růst americké ekonomiky se v tomto období pohyboval kolem 1,5 %.

Příliš mnoho financí. Kdy finanční sektor škodí růstu?

I zde lze najít celou řadu faktorů, proč se výnosy z akcií liší od hospodářského růstu. Ve sledovaných akciových indexech jsou přirozeně reflektovány jen výsledky firem obchodovaných na burze, což jsou obvykle ty největší společnosti, u kterých lze očekávat největší zisky. Cenu akcií však ovlivňuje také ochota společností vyplácet dividendy, stejně tak se do cen akcií promítají různá očekávání či důvěra investorů. Na akciové trhy mohou také silněji působit politiky centrálních bank, ale i aktivita médií.

Newsletter