Regulace bank ve střední a východní Evropě brzdí hospodářský růst kvůli omezování objemu poskytovaných úvěrů. Přestože jsou úrokové sazby v současné době minimální, není pro malé a střední firmy v regionu vůbec snadné se ke kapitálu dostat.
Píše to německý list Frankfurter Allgemeine. Firmy z toho vůbec neprofitují, hodnotí situaci extrémně uvolněné měnové politiky Jozef Sikela, předseda sekce firemních klientů rakouské Erste Group, která je jednou z předních bank v regionu.
Těžký přístup k úvěrům
„Naší úlohou jako banky je provázet klienty přes hory i doly,“ říká Sikela. To je však podle něj za současných podmínek nemožné. Dříve, když klienti procházeli těžkou fází, se připravovaly individuální úpravy podmínek. Nyní musí banky úvěr hned klasifikovat a činit riziková preventivní opatření. Osobní hodnocení ohledně situace dlužníka odpadá. „To vše v konečném efektu ztěžuje možnost poskytování úvěrů,“ říká Sikela. Regulace tak působí firmám problémy především v první fázi podnikání.
Přístup k úvěru v rané fázi je extrémně těžký, potvrzuje to podle listu i Franz Rudorfer, jednatel spolkového odboru pro banky a pojištění rakouské hospodářské komory (WKÖ). Současná regulační praxe podle něj ztěžuje bankám převzetí rizika. Úvěry s vysokým rizikem musí banka buďto ocenit a náležitě podložit kapitálem, což zatěžuje vlastní kapitálovou vybavenost, nebo jsou úrokové sazby u úvěrů tak nezajímavé, že firmy od investic zcela odradí.
POZOR! Banky zavádí u vkladů záporné úroky
Závislost na bankách
Ve střední a východní Evropě jsou přitom podle listu firmy mnohem více závislé na bankách než na kapitálových trzích. Od bank v tomto regionu získává prostředky devět z deseti firem, zatímco v USA je to jen třetina a v EU 80 %. Bez vlastního kapitálu, dobrého úvěrového hodnocení a zajištění se k cizímu kapitálu nedostanou.
Vypálí Poláci rybník Monetě a Komerčce?
Dopad na ekonomiku
Nedostatečné investice přitom mají negativní dopad hospodářský růst. Christian Keuschnigg, ekonom na univerzitě Sankt Gallen, podle listu vyčísluje tyto ztráty na ekonomickém růstu na půl procentního bodu.
Banky sice popírají, že by kvůli přísné regulaci, která je důsledkem finanční krize, docházelo k omezování úvěrů, studie rakouského Institutu pro hospodářský výzkum (Wifo) však jejich tvrzení vyvrací.
Ve svém průzkumu s názvem „The Credit Channel And the Role of Monetary Policy – A Micro Data Approach“ vyhodnocoval ekonom Franz Hahn a jeho spolupracovníci data od 950 malých a středních firem, klientů celkem 235 bank. Výsledkem bylo zjištění, že poskytnutí/neposkytnutí úvěru nezávisí na bonitě klientů, ale především na kapitálové vybavenosti jejich banky. Riziko omezování poskytování úvěrů je tak zřejmě mnohem vyšší, než si mnoho odborníků připouští, uvádí rakouští ekonomové. Dochází pak totiž ke ztrátám na straně tržeb a zaměstnanosti, které nejsou jen přechodným jevem.
Postkomunistické země nepodceňovat
A právě takovou situaci podle listu není vzhledem k významu tohoto regionu radno podceňovat. Po odchodu Velké Británie z EU bude region střední a východní Evropy tvořit čtvrtinu celkového obyvatelstva Unie. Struktura ekonomiky je u postkomunistických zemí přitom na malých a středních podnicích založena. Financování zde probíhá převážně přes bankovní úvěry, způsob přes kapitálový trh je spíše výjimečný vzhledem k tomu, že má tento trh ve většině zemí regionu nevýznamnou funkci.
EU sice pracuje na vytvoření společného kapitálového trhu, podle listu však bude patrně trvat desítky let, než se Unie vyrovná jediným dvěma zemím Evropy, jejichž kapitálový trh je v tomto ohledu významný – Švýcarsku a Británii. První jmenovaná přitom ani není členem EU a Británie je na odchodu.
Regulace brzdí proces dohánění západu
Poskytování úvěrů, které má negativní dopad na investice, ve východní Evropě pokulhává od roku 2012. Důsledkem toho rostou tyto země pomaleji nebo maximálně stejně jako ty rozvinuté, což omezuje proces dohánění západních států, jak vyplývá ze zprávy Transition Report Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Hlavním důvodem nedostatečného růstu úvěrů je přitom odchod mezinárodních bank, které z východní a jihovýchodní Evropy od začátku krize stáhly značné prostředky.
Také průzkum rakouské Raiffeisen Bank International podle listu ukazuje, že východní Evropa ztratila pro západoevropské banky na přitažlivosti. Struktura finančního sektoru v postkomunistických zemích se podle ní v uplynulém roce výrazně změnila. Tržní podíl zahraničních bank prý klesl na nejnižší úroveň za posledních deset let.
Příjmy tradičních bank a pojišťoven jsou v ohrožení. Pomůže FinTech?
Zostřené požadavky na vlastní kapitál bank ale zcela nezabránily tomu, aby proces dohánění rozvinutých ekonomik pokračoval, byť jen pozvolna. List připomíná značný nárůst HDP u některých vyspělejších zemí regionu od vstupu do EU v roce 2004 – například polská ekonomika vzrostla o 59 %, Slovensko o 62 % (v případě ČR jde zhruba o 54% nárůst). HDP na hlavu vzrostl u Polska z 50 % průměru EU na současných 70 %, na Slovensku z 57 % na 77 % (u ČR se tento ukazatel zvýšil ze 78 % na 87 %).
Souvislost je však evidentní: „V zásadě existuje souvislost mezi regulací poskytování úvěrů a krátkodobým ekonomickým růstem,“ říká Matteusz Scurek, hlavní ekonom EBRD v Londýně. Stabilní finanční sektor tento efekt vyrovnává za předpokladu, že se regulace bude držet v určitých mezích, dodává.
Náchylnost k extremismu
List také upozorňuje, že prostředí nízkých sazeb postihuje v postkomunistických zemích především střední třídu. Vysoký příliv prostředků na spořící účty dokládá, že lidé vynakládají méně peněz na spotřebu a ze strachu o budoucnost si je raději ukládají stranou na zabezpečení pro důchodový věk. „Penzijní pojištění založené na kapitálovém trhu zde téměř neexistuje, rozsah státního zabezpečení je oproti západoevropským zemím velmi nízký,“ píše list. Extrémně uvolněná měnová politika tak má negativní dopad na rozdíl mezi ekonomickou úrovní v regionu střední a východní Evropy ve srovnání s Evropou západní. „To činí tyto země náchylné vůči politickému extremismu, ať již jde o levicové či pravicové proudy,“ upozorňuje Frankfurter Allgemeine.
Konec komerčních bank. Odteď už všem půjčuje jen ta centrální
