Tři úvěrové bubliny a Minsky moment na spadnutí


16:21 • 22. srpna 2017

Tagy: bublina, finanční krize, úvěry, Dluh

Jen málokterý ekonom byl dlouhou dobu zcela přehlížen a vzápětí vroucně obdivován jako Hyman Minsky v době před a po finanční krizi z let 2008-09. V jeho teorii zvané hypotéza finanční nestability je ekonomika poháněná růstem nových úvěrů až do doby, než jednoho dne, vinou všemožných spekulací, ztratí svůj optimismus a dosud prosperující dluhová pyramida se zhroutí jako domeček z karet. A zdá, že nejen v Číně se tento Minsky moment neúprosně blíží.

Čínská úvěrová bublina je už dlouho jedním z věrných témat diskuzí kolem rizika globálních finančních trhů. Podle odhadů se souhrnná výše čínských dluhů pohybuje v rozmezí 250 až 300 % HDP. Čína je zodpovědná za více než polovinu růstu globální ekonomiky od roku 2008, avšak, jak upozorňují analytici z Crescat Capital, jejichž zprávu rozebírá server Zero Hedge, z velké části proto, že je poháněna neprofitabilními investicemi do infrastrukturních projektů. 

Hyman Minsky o krizi: Čím lépe se máme, o to horší přijde krach

Ne náhodou je největším čínským dluhovým problémem zadlužení nefinančních podniků, které jsou zčásti tvořené státními firmami závislými na dotacích. Jejich dluhy přitom rostou, aniž by rostly jejich příjmy. Problémem je ovšem i rostoucí zadlužení domácností, které je poháněné zejména zvyšujícím se počtem hypoték.

Analytici z Crescat Capital však poukazují na to, že kromě Číny roste úvěrová bublina také v Kanadě a v Austrálii. Jak ukazuje následující graf, i pokud porovnáme výši souhrnného dluhu domácností a nefinančních podniků s HDP, tento poměr je ve všech třech zemích na povážlivě vysoké úrovni přesahující 200 %. V Kanadě je pak situace ještě horší než v Číně. Tyto tři bubliny jsou přitom propojené. Kanada a Austrálie ve velké míře exportují suroviny do Číny a jsou tak integrální součástí čínského stavebního boomu, který za poslední dvě desetiletí narostl do ohromných rozměrů.

Čína? Dluhy, kam se podíváš...Soudruzi to ale vyřeší

Podobných rozměrů dosahovala španělská hypoteční bublina v době poslední finanční krize a japonská vícerozměrná bublina v 90. letech minulého století, z jejíchž následků (či spíše z následků související měnové politiky) se země vzpamatovává doteď. Historie však učí, že každá bublina musí jedou prasknout. A až k tomu dojde, nepocítí to jen Čína, respektive Austrálie a Kanada. Značně to pocítí zejména i Spojené státy americké, které jsou s těmito zeměmi propojené skrz finanční trhy.

Autoři přikládají graf, který dává do poměru hodnotu finančních aktiv v rukou Američanů s disponibilním příjmem amerických domácností a nefinančních podniků. Ten nyní dosahuje historicky nejvyšších hodnot. Kromě toho, že aktiva jsou nadhodnocená jako nikdy předtím, to znamená, že při otřesech finančních trhů mohou Američané ztratit víc než kdykoliv dříve. Není pak třeba připomínat, jak snadno se finanční krize v USA přelije do Evropy a vůbec do celého vyspělého světa. Řada rozvojových i rozvinutých ekonomik je však v současné době navázána na samotnou Čínu, ať už prostřednictvím obchodních, anebo kapitálových vazeb. Případná krize by tak měla k dispozici více kanálů a mohla by se šířit mnohem rychleji.

Yellenová: Další finanční krize je v „naší době“ nepravděpodobná

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.