Italský ekonomický bolehlav pro investory, banky i voliče

Přestože eurozóna a její ekonomiky čím dál více vzkvétají, tak třetí největší evropská ekonomika zůstává pro investory stále pořádně tvrdým oříškem. Řeč je o Itálii, která je mnohými analytiky považována za největší riziko pro stabilitu eurozóny. Nedávná data však možná ukazují světlo na konci tunelu. Co na to Mezinárodní měnový fond (MMF) a italští voliči?

Italský hrubý domácí produkt (HDP) by měl v letošním roce vzrůst o 0,9 procenta. V příštím roce by pak měl podle předpovědi Evropské komise ekonomický růst zrychlit na 1,1 procenta. V porovnání s eurozónou se však jedná o dost podprůměrná čísla. Ta v letošním druhém čtvrtletí rostla meziročně o 2,1 % a v prvním kvartále o 1,9 %.

Růst italského HDP představuje pouze polovinu průměru zemí evropské devatenáctky. Navíc by tento trend měl ještě nějakou dobu pokračovat,“ uvedl ekonom Commerzbank Marco Wagner pro server CNBC.

Nedávná smršť dat však analytiky překvapila spíše pozitivně. Nezaměstnanost v první polovině letošního roku v zemi těstovin a rychlých aut klesla o 0,7 procenta. Nezaměstnanost mladých klesla na 35 procent a sektor služeb dosáhl nejlepšího výsledku za posledních deset let. Dobré zprávy přišly i z bankovního sektoru, kde byly zachráněny tři banky.

Itálie zachraňuje nejstarší banku světa

„Zotavování by mělo pokračovat, ale nesmíme zapomenout na to, jakým rizikům Itálie stále čelí,“ uvedl MMF. Ten svoji předpověď nejjižnější ekonomiky EU letos upravil k lepšímu, ale varoval, že „rizika propadu jsou značná“. Hlavními problémy jsou podle MMF politická nejistota, možná zklamání reforem, finanční zranitelnost a přehodnocení kreditního rizika během nastávající normalizace evropské měnové politiky.

Nejzávažnějším problémem však je riziko nesplacených úvěrů. Takto označené půjčky v červnu roku 2016 činily v Itálii 346 miliard eur, což se rovnalo 18 procentům všech půjček italských bank a 20 procentům ročního HDP.

Sláva utrácení. Které země nejvíce plýtvají veřejnými prostředky?

„V blízké budoucnosti navíc zvýší ECB sazby, což udělá další otazník nad udržitelností italského dluhu,“ uvedl Erik Jones z univerzity Johna Hopkinse. Upozornil tak na obrovský veřejný dluh, který by měl letos činit 133 procent HDP. Vyšší sazby by znamenaly vyšší úrokovou míru pro dlužníky po celé Itálii, což by zvýšilo riziko splácení u všech půjček, včetně hypotečních a bankovních.

Dalším otazníkem jsou pak parlamentní volby. Ty by se měly v zemi konat příští rok a jak ukázal například průzkum Commerzbank, zabírají většinu hlasů euroskeptické strany. Podle Erika Jonese nicméně není v lidských silách předpovědět jakoukoliv koalici.

Největší současné riziko na evropských trzích má tuto tvář

MMF navrhl současné italské vládě více veřejných investic, větší podporu pro nejrizikovější skupiny a menší výdaje na důchody. Další z návrhů bylo nižší zdanění práce s cílem přilákat do daňového systému více firem i fyzických osob.

Newsletter