AKTUALIZOVÁNO – Česká národní banka v srpnu pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila 28,6 miliardy korun za nákup eur. Jde letos o druhý nejvyšší objem za jeden měsíc. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které dnes ČNB zveřejnila. Více letos utratila ČNB za intervence jen v lednu, kdy nakoupila eura za 58,2 miliardy korun.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Od té doby do konce letošního srpna intervenovala v objemu zhruba 592 miliard korun.
VIDEO: Guvernér @cnb_cz #Rusnok: Šance na konec #intervence už v úvodu 2017 je nulová – https://t.co/oThW49IYvG @roklen24 #koruna #sazby pic.twitter.com/cZEyE56dJh
— Roklen24.cz (@roklen24) 29. září 2016
„V červnu a červenci byla aktivita ČNB v rámci intervenčního bránění závazku slabší kvůli dění spjatým s hlasováním o brexitu, kdy polevily tlaky na posilování české měny vůči euru. Koruna totiž ve druhé polovině června z důvodu nejistoty spojené s brexitem oslabila na své letošní nejslabší úrovně vůči euru,“ okomentoval vývoj hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
„Obavy spojené s bezprostředním dopadem hlasování o brexitu se nenaplnily. Spekulanti tak i pod vlivem pokračujícího solidního výkonu české ekonomiky a očekávaného rekordního výsledku českého zahraničního obchodu začali v srpnu opět ve vyšší míře sázet na ukončení intervenčního režimu ČNB a následné citelné posílení české měny,“ dodal Kovanda.
ING: Rusnok bude chtít oslabit korunu. „Exit“ zatlačí na dluhopisy
„Tyto sázky ještě zesílily v září. V letošních první osmi měsících vydala ČNB v rámci své aktivní intervence v přepočtu necelých 150 miliard korun, pokud zahrneme i zářijové intervence pak už více než 200 miliard korun. Za celý loňský rok intervenovala v objemu necelých 244 miliard korun. Vzhledem k tomu, že v listopadu 2013, při zahájení intervence, vydala za oslabení koruny zhruba 200 miliard korun, značí to, že celkově již intervenovala v souhrnném objemu přesahujícím 650 miliard korun,“ shrnul ekonom.
Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013 nákupem eur za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu nakoupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. Od listopadu do února byla ČNB každý měsíc na trhu aktivní a koupila eura za dalších 126 miliard korun. Po březnové přestávce se ČNB na devizový trh vrátila znovu v dubnu, kdy intervenovala za téměř 11 miliard korun, a v intervencích pokračovala tak i v dalších měsících.
Bankovní rada ČNB na konci září zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.
Rusnok a spol. drží kurz: #Sazby beze změny, #intervence pokračují – Roklen24.cz https://t.co/HKk5VtwhGL prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/LiHEYtzo8M
— Roklen24.cz (@roklen24) 29. září 2016
Objem devizových rezerv stále stoupají
Devizové rezervy se ke konci září zvýšily proti srpnu o 2,8 miliardy eur na téměř 73,4 miliardy eur. Z těchto čísel tak jasně vyplývá, že v září ČNB skoupila největší objem od ledna 2016.
V korunách devizové rezervy v září stouply o 75,1 miliardy na 1,983 bilionu korun. V dolarech se objem rezerv zvýšil o 3,35 miliardy na 81,9 miliardy dolarů. Meziročně se devizové rezervy v eurech zvýšily o 17,14 miliardy, v korunách o 454 miliard a v dolarech o 18,9 miliardy.
Záznam ČNB: Není možné vyloučit zavedení záporných sazeb
„Objem devizových rezerv v držení ČNB v poměru k hrubému domácímu produktu ČR se nyní pohybuje kolem 41 procent. To je stále z hlediska ČNB poměrně „komfortní“ úroveň“, míní Kovanda. „I při aktuálně pozorovaném a také vyhlíženém citelném zesílení spekulativních tlaků tak má ČNB stále dostatečný manévrovací prostor, aby závazek uhájila, byť lze při eskalaci situace čekat kritiku např. z politických kruhů. Připomeňme, že při zahájení intervenčního režimu představoval objem devizových rezerv v držení ČNB zhruba 22 procent HDP. Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny,“ dodal ekonom.
Ukončí #Rusnok a spol. intervenci dříve, než nyní říkají? – Roklen24.cz https://t.co/dHr7I3dqMv prostřednictvím @roklen24 #ČNB pic.twitter.com/8C9udmh0bk
— Roklen24.cz (@roklen24) 7. října 2016
Pokud by se průměrný objem intervencí udržel na aktuálních úrovních dá se čekat, že v době ukončení kurzového závazku by devizové rezervy dosáhly téměř 50 % HDP. Pro srovnání, toto číslo je podstatně nižší, než tomu bylo v případě ukončení intervencí švýcarské centrální banky.
Co bude dál?
„Vzhledem k poměrně dobrému výkonu tuzemské ekonomiky a pokračujícím značným přebytkům zahraničního obchodu lze ovšem čekat silný tlak na zhodnocení koruny a tím i intenzivnější aktivitu ČNB v oblasti aktivní intervence v nadcházejících měsících,“ je přesvědčen Kovanda.
„Tento silnější tlak by mohl vést v krajním případě k zavedení negativních sazeb v ČR, které by centrální bance obranu závazku usnadnily. Předpokládáme, že ČNB prozatím zůstane v případě negativních sazeb i posunu závazku nejvýše pouze u verbální intervence, tzn. že je bude zmiňovat jako možný nástroj dalšího uvolnění měnových podmínek, k němuž se však v praxi neuchýlí.“
