Horké volební léto. Co čeká ekonomické experty stran?

Během letních měsíců přitvrdí volební kampaně a bezesporu dojde i na diskuze o zásadních ekonomických tématech. Čemu kromě přijetí či nepřijetí eura věnovat pozornost? Vybrali jsme pět zásadních problémů, které je třeba řešit. Vzdělání, věda, digitalizace státní správy, podpora rodin a zaměstnanost žen a důchodová reforma. Volební program, který opomíjí jednotlivé otázky, se nejeví příliš důvěryhodně.  Navíc přidáváme dva ekonomické otazníky, kterým bychom rovněž měli věnovat společenskou pozornost.

Jednou z těch úplně nejdůležitějších otázek je financování vzdělání. Množství peněz, které končí ve školství jako poměr z HDP, nás Global Innovation Index řadí až do osmé desítky mezi zeměmi. Více peněz ve školách přirozeně nezaručuje lepší vzdělání žáků, nicméně jejich dostatek  lze vnímat jako nutnou podmínku, bez které školství nebude fungovat kvalitně. Nedostatek financování nemá jen přímý dopad na výuku tím, že například snižuje množství hodin, které učitel věnuje přípravě, nedostatek finančních prostředků dopadá i na vnímání povolání učitele a předurčuje, kdo se hlásí na pedagogické fakulty. Například ve Finsku je pozice učitele vnímána velmi prestižně a zájem o studium pedagogické fakulty několikrát převyšuje nabídku vysokých škol. Tomu pak odpovídají i vynikající výsledky finského vzdělávacího systému.

Kvalitní vzdělání má nepochybně i celou řadu pozitivních externalit. Lidé s vyšším vzděláním jsou v průměru lépe finančně ohodnoceni a žijí zdravější a spokojenější život. Kvalitní vzdělání jednotlivců má zásadní dopady i na chování celé společnosti.  Společnost s lepším vzděláním je například spojená s nižší úrovní korupce. Poslední výzkumy navíc ukazují, že pokud se někdo dostatečně a se zájmem věnuje dětem ze slabého sociálně-ekonomického prostředí, děti se začnou chovat podobně jako ty ze sociálně-ekonomicky silného prostředí. To je mimořádně důležité a optimistické zjištění. Znamená to, že lidé jsou trpělivější a nedělají unáhlená a často špatná rozhodnutí, jako jsou například půjčky s vysokým úrokem nebo sklon k častějšímu podstupování rizikových akcí. Často jsou rovněž méně sobečtí. Dostatečně motivovaný a kvalitní učitel má tedy potenciál, alespoň částečně, omezit budoucí společenské problémy již v raném věku a s nižšími (společenskými) náklady. O výhodnosti investice do dobrého učitele jsme psali zde.

Problém financování školství pokračuje i na úrovni vysokých škol a systému fungování vědy. Zatímco platit mírně kvalitní vzdělání základního stupně pořád přináší společnosti a i jedinci prospěch (ač menší, než by mohlo), platit podprůměrnou vědu je povětšinou ztráta času i prostředků. O stavu fungování české vědy doporučuji blog doc. Münicha. Jinými slovy, problém školství a vědy nekončí jen u podfinancování primárního vzdělání.

Druhé zásadní politické téma by měla být elektronizace a digitalizace státní sféry. S tím souvisí i  zdlouhavé a komplikované vyřizování stavebního povolení nebo zakládání firem. Zjednodušení kontaktu s úřady a nejlépe digitální cestou je proto žádoucí.

Další palčivá ekonomická otázka, ve které si v mezinárodním srovnání nevedeme dobře, je zaměstnanost žen. Děje se tak i přesto, že obzvláště z pohledu politiky je poměrně jednoduché zlepšit postavení něžného pohlaví na trhu práce. Dnešní systém daňového zvýhodnění párů, kdy jeden z nich (zpravidla žena a matka) nepracuje, a nedostatečná podpora mateřských škol odrazují ženy od návratu na trh práce. Přímý a okamžitý efekt je snížení nabídky na trhu práce a případný nedostatek zaměstnanců, jako jsme tomu svědky nyní. V dlouhém období navíc nepracující ženy ztrácí lidský kapitál, což může komplikovat jejich návrat na trh práce do pozice, z jaké odcházely. Nejde tedy jen o to, že společnost ztrácí jednotky odpracovaných hodin, ale časem ztrácíme i odbornost a kvalifikovanost.

S nutností reformy jednotlivých politik souvisí i ta důchodová. Je známé, že věkové rozložení české společnosti bude časem zatěžovat důchodový systém víc než dnes, do toho zároveň víme, že je důchodový systém pravidelně v mínusu rok co rok. Zatím však nemám pocit, že bych slyšel jasný a explicitní návrh řešení ze strany politické reprezentace. Zde například ukázka pohledu ČSSD.

Na závěr přidáváme další dvě ekonomické otázky, kterým bychom měli jako společnost věnovat víc pozornosti. První z nich jsou stravenky. Z ekonomického pohledu jsou stravenky mimořádně nesmyslná věc a společnost na nich pouze tratí. Srozumitelné shrnutí mechanismu (ne)fungování stravenek napsal Filip Matějka zde. Bylo by pozitivní, kdyby se našel (mainstreamový) politik, který by se nahlas vyslovil pro zrušení stravenek.

Druhá ekonomická záhada je existence a fungování české exportní banky. Aniž bychom znali měřitelný přínos fungování podpory exportu cestou ČEB, i nadále podporujeme za státní peníze firmy nakupující české zboží v zemích východní Evropy, Asii nebo v daňových rájích. Občas se dočteme, že vláda schválila další finanční prostředky na uhrazení ztrát ČEB. Proč? Protože samo vedení této banky je trochu politický pat. Akcionáři jsou totiž čtyři ministerstva (MF, MPO, MZV, MZ) a EGAP, která je rovněž akciová společnost vlastněná stejným čtyřlístkem ministerstev. To zásadně komplikuje prosazování případných změn. Více jsme psali zde.

V případě zájmu o další důležitá ekonomická témata think-tank IDEA se věnuje studiím speciálně pro Volby 2017.  

Newsletter