Evropská měna dnes dopoledne umazala část zisků a proti dolaru sestoupila z denního (a sedmiměsíčního) maxima, které bylo na dosah 1,1500, až k 1,1425 EURUSD. Důvod? Slova člena nejužšího vedení Evropské centrální banky Ewalda Nowotného. Ten zpochybnil úspěch dosavadního průběhu uvolněné měnové politiky ECB a připustil, že další kroky v tomto směru budou nutné. Co se chystá?
Centrální bance se „jasně nedaří“ podporovat růst cenové hladiny, tak aby se tempo blížilo inflačnímu cíli. Ten má ECB (podobně jako Česká národní banka) stanoven u 2 procent. Nowotny naznačil, že hlavní cíl spuštění masivních nákupů státních dluhopisů do bilance ECB po vzoru amerického Fedu, se nijak nepřibližuje. Tvrdá data to potvrzují – eurozóna se v září vrátila do deflace, když spotřebitelské ceny meziročně klesly o 0,1 procenta, zejména vlivem levnějších energií. A ekonomové očekávají, že tento údaj bude zítra potvrzen. Ceny v eurozóně naposledy klesly v březnu, kdy ECB spustila svůj program kvantitativního uvolňování (QE) v objemu 60 miliard eur měsíčně.
Euro v reakci na vyjádření člena ECB oslabilo vůči všem hlavním partnerským měnám, včetně amerického dolaru, který je od zářijového zasedání Fedu pod tlakem předpokladů pozdržení zvyšování úrokových sazeb. Proti japonskému jenu spadlo euro nejvýrazněji za tři týdny.
#Draghi vyslal jasný signál. Posílit #QE není problém – Roklen24.cz http://t.co/Cs2nuhuRAs @roklen24 #ecb pic.twitter.com/MZchCRaht0
— Roklen24 (@roklen24) 23. Září 2015
Šéf ECB Draghi ubezpečuje trh o odhodlanosti upravit parametry programu, včetně objemu, horizontu trvání i složení nákupů aktiv do své bilance. Řada expertů na trhu je nicméně skeptická k účinku programu jako takového. Ačkoli ECB otevřeně „cílování“ směnného kurzu nepřizná, je jasné, že slabší euro by pomohlo růstu ekonomiky, která tak snáze nastartuje inflaci. Stratégů měnového trhu, kteří očekávají do konce letošního roku dosažení parity na eurodolaru, významně ubylo, a shodují se, že ECB bude muset dalším krokem překvapit, chce-li dosáhnout znatelného oslabení společné měny. Pro představu – z ekonomických modelů ECB vyplývá, že 5% oslabení eura může posílit ekonomický růst o 0,3 procentního bodu a míru inflace o 0,5 procentního bodu.
Centrální banky v eurozóně podle Bloombergu dosud v rámci programu QE nakoupily státní dluh v objemu 340 miliard eur. Rostou spekulace, že ECB brzy oznámí prodloužení časového horizontu za původní plán, tj. za září příštího roku. Změn ale doznává samotná podoba programu – nová „pilotní“ verze, kterou „testují“ centrální banky Litvy a Francie, spočívá v odkupech dluhopisů, které jsou prodávány formou tzv. reverzních aukcí. Zatímco dosud šlo výhradně o bilaterální dohodu dvou stran, v „nové verzi“ QE by centrální banky měly nejdříve zveřejnit „nákupní seznam“ a následně svou poptávku uspokojit v rámci aukce (kde je více prodávajících na jednoho kupujícího, proto reverzní). Zvýšila by se tak konkurence mezi emitenty, tlačící ceny níž, a zároveň transparentnost celého programu. V případě, že se osvědčí, měl by být zaveden napříč celým regionem.
Systém aukcí není na poli světového centrálního bankovnictví nic nového – podobný využívala ho americká centrální banka Fed. Odborníci ho hodnotí kladně, jelikož podporuje konkurenci, nabízí vyšší transparentnost a je prý všeobecně efektivnější. Nechme se tedy překvapit…
