Digitální finanční inkluze: Co už funguje a co teprve přijde?

Více než jedna miliarda žen na celém světě nedisponuje přístupem k finančním službám. Mít účet pro převod peněz je přitom prvním krokem k finanční svobodě. Jak vlastně na finanční inkluzi? 

Nemožnost přístupu k financím zabraňuje ženám mít rovné postavení ve společnosti. Finanční inkluze tak může rozpoutat enormní potenciál ekonomického rozvoje. Světová banka v tomto směru vydala zprávu týkající se světového rozvoje a gender problematiky, ve které odhaduje, že ztráty příjmů způsobené vylučováním žen z pracovního světa dosahují 10 % – 37 % HDP napříč všemi oblastmi. Výzkum vedený World Bank Group, IMF, OECD a studií soukromého sektoru pak ukazuje, že by světové HDP narostlo řádově o miliardy dolarů, pokud by byla více podporována rovnost žen.

Digitální technologie rozšiřují přístup k financím milionům lidem. To je důvod, proč svět spoléhá na to, že právě digitální technologie přivedou zbylé 2 miliardy lidí bez bankovních účtů do oficiálního a regulovaného finančního systému.

V roce 2016 zveřejnilo G20 zprávu týkající se digitální finanční inkluze, kterou vypracovala World Bank Group a People’s Bank of China. Tato zpráva nabízí osm doporučení, která povzbudí země k finanční inkluzi skrze digitální technologie. Do toho navíc schválili ministři financí zemí G20 navazující zprávu popisující, které země se určitým způsobem řídily těmito doporučeními.

Země v tomto směru provádějí různé kroky. Například Brazílie, Mexiko a Turecko digitalizují platby od státu lidem (mzdy, sociální dávky atd.), v Indii naopak enormně investují do budování digitální infrastruktury, včetně vytváření národních digitálních identifikátorů. Státy se také snaží upravovat své legální a regulační struktury, což by mělo zajistit férové prostředí poskytující rovné podmínky. Stejně tak čím dál více uplatňují víceúrovňové regulační zákaznicky orientované kroky, aby podpořily finanční inkluzi, zatímco se přizpůsobují finančním požadavkům proti praní špinavých peněz. Těmito státy jsou například Čína, Mexiko a Tanzanie.

Rychlost a rozsah inovace v digitálních finančních technologiích je fascinující. Všechny  nové možnosti ale zároveň vytvářejí nová očekávání. Země proto musí být v zásadě pohotové a schopné rychlé adaptace, aby udržely krok s rapidním tempem změny a využívaly tak všech výhod technologií.

Je potřeba, aby vlády vytvořily vhodné prostředí a daly průmyslu šanci inovovat. Také musí zkoordinovat příslušné úřady, včetně těch sociálních, které spolupracují s lidmi mimo oficiální finanční systém. Regulační úřady zároveň musí získat lepší digitální nástroje a hledat nové cesty, jak podpořit fintech inovace, od pilotních programů až po širší spolupráci s průmyslem. Také „big data“ vyžadují sofistikovanější a zautomatizované systémy, které mohou zajistit kontrolu a analýzu finančních aktivit v reálném čase.

Vlády by měly také podporovat interoperabilní systémy otevřené technologie, které spolu navzájem spolupracují, aby mohl každý na digitálních finančních technologií participovat bez ohledu na to, jaký mobilní telefon nebo operátora využívá. A co je nejdůležitější, vlády by za tímto účelem měly při řešení legitimních problémů týkajících se ochrany soukromí a údajů upřednostňovat vytváření národních digitálních identifikátorů.

World Bank Group již spolupracuje s národními orgány, aby jim pomohla s vývojem regulační struktury, která se zabývá příležitostmi a riziky plynoucími z fintechu v souladu s globálními standardními směrnicemi týkající se plateb a finanční inkluze.

Rozvojové země uvedené v této zprávě jsou ve výčtu dalších 25, ve kterých žije přes 70 % lidí bez bankovních účtů. Tyto státy se staly prioritními v iniciativě World Bank Group s názvem Univerzální finanční přístup 2020. Jejím cílem je poskytnout přístup k financím dospělým lidem, kteří dnes žijí mimo oficiální finanční systém. Pokud takové země učiní významné kroky k finanční inkluzi, svět bude zase o něco blíže ke splnění tohoto cíle. 

Newsletter