Řecko si brzy půjčí za záporné reálné sazby jako Německo

Konvenční myšlení nám říká, že při 175% zadlužením vůči HDP je řecký dluh neudržitelný a Alexis Tsipras bude záchranou řecké ekonomiky, pokud chce přejednat zásadní restrukturalizaci dluhu. Věci se ale někdy mají naprosto jinak, než se na první pohled zdají. Zde je proč:

1/ Řecký veřejný dluh je z 85 % držen mezinárodními věřitelskými institucemi: EU drží 65 %, ECB 10 % a MMF 10 %. Restrukturalizace dluhu nepotřebuje zapojení soukromého sektoru a není tedy systematicky významná. Není třeba zapojovat ani soukromé věřitele a děsit je. Úrokové sazby je třeba držet nízko a podporovat tak růst půjček a investic. I pokud Syriza vyhraje příští volby, soukromí věřitelé by neměli očekávat žádné ztráty, pokud Řecko neopustí eurozónu a dluh nebude konvertován do drachmy. Alexis Tsipras může být populista, ale není blázen. Ví, že bez zahraničních investic ekonomiku nikdy plně na nohy nepostaví.

2/ 65 % veřejného dluhu drženého Evropskou unií mělo původně sedmiletou splatnost a úrok 3M Euribor + 5,5 %. Splatnosti byly postupně prodlouženy na více než 30 let a úrokový výnos snížen u 15% dluhu na 3M Euribor + 0,5 % (bilaterální půjčky vůči Řecku, EFSF/EFSM/ESM v roce 2010 ještě neexistovaly). U zbylých 50 % dluhu vůči EU je pak úroková sazba nastavena na 3M Euribor + 1,5 %, úroky jsou ale odloženy na deset let a nejsou splatné až do listopadu 2022. Pokud to zní až příliš dobře, tak EU dokázala podmínky ještě vylepšit. V listopadu 2012 ECB začala vracet veškeré zisky spojené s držením řeckého dluhu zpátky Řecku. V roce 2013 tyto platby představovaly 1,5 mld. EUR. Celkové úrokové platby z Řecka Trojce mezinárodních věřitelů (ECB, EU, MMF) pak byly 1,7 mld. EUR, tedy méně než 1 % řeckého HDP. Pokud od celkových oficiálních úrokových plateb (7,3 mld. EUR) odečteme odložené úroky, všechny vrácené peníze z úroků od ECB a řecké centrální banky a očistíme o výnosy z aktivit, které jsou financovány řeckým dluhem (investice do bank vydělávají 8 %, zpětné odkupy dluhu v podobě pokladničních poukázek), dospějeme k celkovým čistým úrokovým cash platbám ve výši méně než 1 mld. EUR (méně než 0,5 % HDP). Na cash bázi si dnes Řecko půjčuje levněji než Německo, u nějž úrokové platby představují zhruba 2 % HDP.

ŘECKÁ KRIZE na Roklen24

3/ Není pravda, že Evropa má problém s restrukturalizací řeckého dluhu. Během posledních 4 let mezinárodní věřitelé potichu odepsali zhruba 300 mld. EUR v čisté současné hodnotě řeckého dluhu. Nikdo o tomto nemluví příliš hlasitě ze zjevných politických důvodů, ale tichá forma neznamená neexistenci.

4/ Jako obvykle, výměnou za strukturální reformy dojde k prodloužení splatností a dalšímu oddálení úrokových plateb. Transformace proběhne na bázi NPV bázi, přičemž nominální hodnoty zůstanou zachovány, aby v účetnictví mohly být vykazovány v plné hodnotě a politici nemuseli hovořit o transferech. Efektivní úroková sazba řeckého dluhu klesne k nule a na reálné bázi bude záporná. Řecko brzy bude vykazovat nominální růst na úrovni 3 – 4 % a tímto tempem dluh umořovat. Na bázi čisté současné hodnoty (NPV) bude mít Řecko brzy nejzdravější rozvahu ze všech členských států. A to nejenom u veřejného sektoru, ale i u soukromého sektoru.

5/ Už Samaras chtěl přejednat dluh a snížit tlak na růst primárních přebytků. Evropa by mu tento krok schválila. Jednotkové mzdové náklady klesly v Řecku o 20 % a země je znovu konkurenceschopná. Teorie o výstupu Řecka z Eurozóny jsou bláznivé. Řecko nyní má primární přebytek rozpočtu i přebytek běžného účtu. Vystoupením by Řecko muselo restrukturalizovat celý bankovní sektor, ztratilo by na čas důvěru u zahraničních investorů a muselo si jít půjčovat na trzích za 5% a více. Efektivně by tak platilo více než dnes a dostalo se ještě do větších problémů. Tsipras ví, že vystoupením z Eurozóny by více ztratil, než získal.

Řecká bouře se brzy přežene.

Text není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.

Newsletter