Evropské i americké výnosy rostou. Dolar oslabil nad 1,0700 za euro, pomohla nad očekávání horší data amerického indexu PMI. Koruna krátce zpevnila pod 25,20 za euro. Aktuálně část zisků odevzdává nad tuto hranici.

Brexit očima ekonomů Saxo Bank

Přinášíme komentáře ekonomů ze Saxo Bank k vlivu případného brexitu na českou ekonomiku a měnu. Zůstane ČR se svými názory v EU po brexitu osamocena? Jaká bude role Německa v případě brexitu?

Po brexitu by posílila pozice Německa v EU

Pavel Drahotský, ředitel Saxo Bank pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko

V případě odchodu Velké Británie by značně posílila pozice Německa v EU. To by mohlo mít dlouhodobě negativní vliv na vyváženost politických a následně i ekonomických aktivit unie. Přeci jen Francie s Británií udržují od druhé světové války rovnováhu v Evropě. Pokud by Francie v otázkách EU ztratila strategického partnera, pak by poměrně bezpečně došlo k novému směrování Evropy k německým (nejen) ekonomickým zájmům.

Koruna může po brexitu posílit

John Hardy, vedoucí oddělení forexu, Saxo Bank

Pokud Británie skutečně opustí EU a euro začne oslabovat, je vysoce pravděpodobné, že koruna bude mít tendenci posilovat. Záleželo by tak na připravenosti a odhodlání ČNB držet stávající kurzový závazek. Tlak na posilování koruny však bude do určité míry omezen skutečností, že by mohlo dojít k silné averzi vůči riziku, která není nakloněna menším a méně likvidním měnám. Centrální banka by tak mohla bez větších potíží udržet dolní mez koruny vůči euru a dostatečně důrazná averze k riziku by mohla korunu dokonce lehce oslabit. Úměrně s růstem obav z brexitu v uplynulých dnech oslabily jednotlivé středo a východoevropské měny (CEE, HUF, PLN a SEK, NOK). Potřeba likvidity v době, kdy jsou trhy pod tlakem, může zvláštním způsobem ovlivnit směnné kurzy. Pokud se Británie nakonec rozhodne z EU odejít, budoucnost eura a unie nebude příliš růžová.

Zůstane po brexitu Česká republika se svými názory v EU osamocena?

Christopher Dembik, ekonom, Saxo Bank

Neúprosný vzestup populismu v Evropě, poháněný nízkým hospodářským růstem, vysokou nezaměstnaností a uprchlickou krizí jasně zpochybňuje Evropskou unii. V případě brexitu najde Česká republika snadno nové spojence, kteří sdílejí její skepsi vůči vývoji Evropské unie, zejména Maďarsko a Polsko. Je vysoce pravděpodobné, že britské referendum vyvolá efekt sněhové koule. Ostatní země budou ochotné napadnout pomocí referenda politiku EU. Koncem tohoto roku je v Maďarsku plánované referendum k otázce přesídlení migrantů. Polsko a Rakousko mohou být další v pořadí. Naposledy byla Evropská unie takto rozpolcena u příležitosti Maastrichtské smlouvy v roce 1992. Naštěstí se členské státy v otázce vytvoření společné měny shodly. V současné době není jasné, proč by společný projekt měl přivést Evropany dohromady. Sjednocená Evropa již neexistuje, a to i v případě, že nedojde k brexitu. Ustavičná nejednotnost přispívá k vytváření de facto vícerychlostní Evropy.

Vždy je obtížné odhadnout přesný ekonomický dopad podobných událostí. Bylo by to poprvé, kdy se členská země rozhodne opustit EU, takže nic není nemožné. Krátkodobý dopad na Českou republiku bude pravděpodobně poměrně omezený. Investoři by měli mít na paměti, že pokud Británie skutečně odejde, bude mít za dva roky vyjednanou novou dohodu o přidružení s Evropskou unií, jak umožňuje Lisabonská smlouva. Formálně bude totiž brexit účinný od června 2018. Mezitím bude platit status quo, a to zejména pokud jde o regulaci obchodu. Změna pro firmy a investory nenastane přes noc. Praha je domovem několika středoevropských poboček britských společností a ani brexit by na tom neměl nic změnit. Působí zde více jak 300 britských společnosti, možnost, že by se z trhu stáhly, je zcela nereálné. Rolls Royce, Allen a Overy a Marks and Spencer mají důvod zde i nadále působit, neboť ČR je ideální základnou pro expanzi na další východní trhy.

Britské investice v České republice, ale i ve zbytku Evropské unie, se mohou zastavit v krátkodobém a střednědobém horizontu. Britské firmy neví, jaká regulace bude vyjednávána v rámci nové dohody o přidružení s Evropskou unií. Mohly by být skeptické k investicím s dlouhodobým horizontem. Za těchto okolností se lze obávat negativního dopadu odlivu britských investic z České republiky a to zejména v oblasti služeb, maloobchodu a pokročilé výroby. Brexit negativně ovlivní nejen britskou, ale též i českou ekonomiku vzhledem k tomu, že UK patří mezi čtyři nejvýznamnější obchodní partnery.

Pavel Drahotský, v roce 2004 začal pracovat v Citibank, kde měl na starosti celý prodej investičních nástrojů včetně spolupráce s třetími stranami. Americkou banku opustil v roce 2011 v pozici viceprezidenta a ředitele investičních produktů. Poté se věnoval wealth managementu a v čele Saxo Bank stojí od dubna 2014. Titul MBA získal na ESMA Barcelona. Nejlépe si odpočine při myslivosti, je také fanouškem rychlých lodí. Se svojí ženou má jednoho syna, kterého považuje za svou dosavadní nejlepší investici.
John Hardy, původem z Texasu, absolvoval Texaskou univerzitu v Austinu s vyznamenáním. Od roku 2002 pracuje v Saxo Bank. V oddělení měnové strategie a správy aktiv prošel různými pozicemi. Nyní John J. Hardy působí na pozici vedoucího oddělení měnové strategie Saxo Bank. Díky populárnímu a často citovanému každodennímu sloupku FX Update, který pravidelně využívají novináři, traderová komunita a klienti Saxo Bank, si vybudoval široký fanklub. Je pravidelným hostem a komentátorem televizních stanic jako například CNBC, CNBC Arabia a Bloomberg. Kromě svého sloupku a vystupování v médiích je autorem komentářů k aktuální situaci kolem hlavních měn, politiky centrálních bank, makroekonomických trendů atd. John Hardy poskytuje komentáře k FX a hlavním třídám aktiv z makroekonomického hlediska.
Christopher Dembik je ekonom pracující v pařížské pobočce Saxo Bank. Pracoval jako analytik v oblasti nových technologií v Ekonomické misi francouzského velvyslanectví v Izraeli a později se stal vedoucím Forex.fr, francouzského portálu specializujícího se na Forex a makroekonomické analýzy. Vystudoval fakultu mezinárodních studií na Sciences Po Paris a získal magisterský titul i na Ekonomickém ústavu Polské akademie věd. Christopher je pravidelným komentátorem ekonomických a finančních zpráv v národním i zahraničním tisku – Bloomberg, CNBC, Reuters, Dow Jones Newswire, atp. Je členem francouzského ekonomického think-tanku, Nadace Concorde.

Newsletter