Asie je se svými více než čtyřmi miliardami obyvatel nejlidnatějším kontinentem světa a ze své početné pracovní síly doposud výrazně profitovala. Nyní však stojí před problémem, se kterým západní svět bojuje již delší dobu a který zřejmě na asijský kontinent dolehne mnohem tíživěji. Je jím stárnutí populace. A navíc pekelně rychlé.
Demografickým „dividendám“ odzvonilo
Mezinárodní měnový fond na tento problém upozornil v novém výhledu pro ekonomický vývoj regionu Asie a Pacifiku. Asie v uplynulých desetiletích výrazně profitovala z demografického vývoje. „Mnohé části kontinentu, zejména východní Asie, si vybíraly ,demografické dividendy´ s tím, jak počet pracujících rostl rychleji než počet závislých osob, což silně podporovalo ekonomický růst,“ píše MMF. S tím je teď však konec.
„Asie prochází demografickou změnou, která se vyznačuje zpomalujícím růstem a stárnutím populace,“ píše ve zprávě MMF. Očekává přitom, že míra růstu populace, v Japonsku již dnes negativní, klesne v Asii do roku 2050 na nulu. „Podíl obyvatelstva v produktivním věku je nyní na vrcholu a očekává se, že bude v následujících dekádách klesat. Podíl populace ve věku 65 a starších rychle poroste a do roku 2050 dosáhne téměř 2,5násobku současné úrovně,“ uvádí MMF.
Pozoruhodná rychlost stárnutí populace
Právě rychlost, jakou Asie stárne, MMF značně znepokojuje. „Rychlost stárnutí je zvláště pozoruhodná na pozadí zkušeností v Evropě a v USA,“ uvádí fomd. Tuto skutečnost dokládá pomocí tzv. indexu závislosti, který udává počet osob ve věku 65 let a více na 100 lidí v produktivním věku (tj. mezi 15 a 64 lety). V Číně tento ukazatel dosahuje téměř 15 %. V Evropě v minulosti trvalo v průměru 26 let, než se tento index zvýšil z 15 % na 20 %, v USA to bylo dokonce 50 let. V Asii podobnou rychlostí stárne pouze Austrálie a Nový Zéland. Ostatním, včetně Číny, Japonska, Koreji, Thajska, Singapuru či Vietnamu bude na takový demografický přerod stačit necelých 10 let.
V Číně a v Thajsku tak už v roce 2040 přesáhne index závislosti hodnotu 40, v Singapuru, Jižní Koreji a Hong Kongu překročí 50 a Japonsko, které je již dnes zemí s nejstarší populací na světě, bude mít už více než 60 důchodců na 100 osob v produktivním věku, do konce roku 2050 to má být až 71. V absolutních číslech zaznamenává nejrychlejší pokles populace v produktivním věku Čína (-170 mil. v následujících 35 letech), ale výrazné poklesy se očekávají i u Japonska, Koreji a Thajska.
Zestárnou dříve, než zbohatnou
Taková rychlost stárnutí má podle MMF dva důležité důsledky. Jednak budou mít tyto země méně času na to, aby se změněným demografickým podmínkám přizpůsobily, za druhé některé asijské země „zestárnou dříve, než zbohatnou“ – jinými slovy, budou muset čelit problémům vysokých rozpočtových nákladů v důsledku stárnutí své populace, která bude zároveň brzdit ekonomický růst, a to vše při relativně nízkých úrovních příjmů na hlavu. Ty jsou v Asii mnohem níže, než byly v minulosti příjmy na obyvatele v dospívajících rozvinutých ekonomikách.
Demografický vývoj na asijském kontinentu má důležité celosvětové důsledky vzhledem k podílu Asie na globálním ekonomickém růstu, běžných účtech obchodních bilancí či kapitálových tocích, ale i na relativních úrovních mezd a konkurenceschopnosti. MMF upozorňuje na fakt, že v letech 1970 až 2010 přispíval asijský kontinent ke globálnímu růstu populace v produktivním věku více než zbytek světa dohromady. Vlivem demografických změn se však Asie postupně přestává stávat největším přispěvatelem světové populace v produktivním věku, přičemž ji z této první příčky do budoucna odsune jiný kontinent – Afrika.
Demografická daň
Zatímco si tedy „v uplynulých desetiletích Asie užívala výrazné demografické dividendy, rychlé stárnutí si nyní začne vybírat na ekonomickém růstu demografickou daň,“ píše MMF ve zprávě. Odhaduje přitom, že v Číně a Japonsku, Hong Kongu, Jižní Koreji a Thajsku by demografický vývoj mohl v následujících třech desetiletích z ročního růstu HDP odkrojit 0,5 až 1 procentní bod, a to jak v absolutním vyjádření, tak i v přepočtu na obyvatele. V dlouhodobém horizontu by takovéto trvalé omezení růstu mělo významné ekonomické důsledky. Snížení růstu o 0,5 procentního bodu ročně by totiž podle MMF znamenalo snížení úrovně HDP do roku 2050 o cca 15 %.
V Hong Kongu by efekt stárnutí populace mohl částečně vykompenzovat příliv migrantů ze zahraničí. Jiné země by mohly zmírnit jeho dopady prodloužením produktivního věku a silnějším zapojováním žen do pracovního procesu. Zcela se tím však negativní efekt stárnutí populace podle MMF určitě nevyváží.
Ne všude je to tak zlé
Pravdou je, že při pohledu na jednotlivé země vykazuje demografický vývoj na asijském kontinentu značné rozdíly.
V případě Malajsie, Vietnamu, Austrálie a Nového Zélandu se například sice snižuje podíl populace v produktivním věku na celkové populaci, ale v absolutních číslech stále roste. Tyto uvedené státy demografické změny zasáhly dříve než jiné země v regionu, dokázaly si však udržet vyšší míry plodnosti než většina východoasijských zemí, navíc těží i z výrazného počtu imigrantů. Díky vysokému imigračnímu faktoru řadí MMF mezi tyto země také Singapur, přestože jeho míra plodnosti je jednou z nejnižších v regionu. Migrace je důležitým faktorem demografického vývoje vzhledem k tomu, že migranti bývají nejčastěji lidé v produktivním věku a mohou tak výrazně zpomalit negativní demografický vývoj v cílových zemích.
Mladá Indie
Další skupinou zemí je Indie, Indonésie a Filipíny, kde podle MMF populace v produktivním věku v následujících 15 letech naopak poroste, a to jak v relativním, tak i v absolutním vyjádření. Obyvatelstvo těchto zemí patří k nejmladším v regionu a populace v produktivním věku se zde bude v následujících dekádách výrazně zvyšovat. Demografický vývoj v těchto zemích by pak mohl k jejich ročnímu růstu HDP jedním procentním bodem naopak přispívat.
Celkově však bude podle MMF demografický vývoj pro asijský ekonomický růst mírně negativní a mohl by v následujících třech dekádách zbrzdit roční globální ekonomický růst o 0,1 procentní bod (případně o 0,2 procentního bodu, pokud Indie, Indonésie a Filipíny nebudou schopné své demografické výhody využít).
Důsledky pro finanční trhy
Změny v oblasti úspor a investic, související s demografickými změnami, mohou mít do budoucna dopad i na finanční trhy. Jedním z důsledků bude podle MMF tlak na domácí úrokové sazby směrem dolů tak, jako se to již děje v západním průmyslovém světě. Studie MMF odhaduje, že za předpokladu neměnnosti ostatních faktorů půjde na vrub demografického vývoje v následujících letech pokles úrokových sazeb o jeden až dva procentní body.
Dluhopisy těchto zemí, stejně jako dluhopisy rozvíjejících se zemí obecně, byly pro mnohé zahraniční investory v uplynulých letech často jedinou možností, jak na dluhopisech vůbec něco vydělat. A nyní to vypadá, že brzy nebude ani to. Snad jedinou dobrou zprávou tedy je, že se ponurý výhled netýká všech asijských zemí, alespoň prozatím. Zejména Indie, jakožto velká a rychle rostoucí ekonomika, by se tak mohla stát pro investory a možná i exportéry určitou alternativou.
