Čína nevstupuje do roku 2016 zrovna šťastnou nohou. Obchodování na tamních burzách muselo být brzy ráno středoevropského času zastaveno poté, co se index CSI 300 propadl pod kritickou hodnotu sedmi procent. Ukazatel Shanghai Composite v tu dobu oslaboval o 6,85 procenta a index Shenzen Composite o 8,1 procenta. Propadají si i další asijské trhy, australský, japonský, jihokorejský či indický. Po jejich otevření lze čekat také propad evropských a amerických trhů.
V Číně se investoři překotně zbavují akcií z více důvodů. Předně se stále obávají dalšího zpomalení ekonomického růstu vedoucí asijské ekonomiky. Jejich obavu podpořila v pondělí zveřejněná prosincová hodnota čínského indexu nákupních manažerů v průmyslu (Caixin/Markit PMI), který oslabil v porovnání se svojí listopadovou hodnotou (ze 48,6 na 48,2 bodu, přičemž hodnoty pod 50 značí snížení aktivity), a zejména zaostal za očekáváním trhu (48,9). Čísla signalizují, že aktivita čínského průmyslu dále ochabuje, což jen zvyšuje pravděpodobnost „tvrdého přistání“ jejího hospodářství. Právě to je jednou z vůbec největších hrozeb, jimž letos čelí a bude čelit globální ekonomika.
Úvod roku přinesl propad v čínském průmyslu a stop obchodování na burzách
Zveřejnil(a) Roklen24 dne 3. leden 2016
V pondělí čínská centrální banka obavy investorů nerozptýlila, když stanovila střední hodnotu kursu tamní měny, renminbi, vůči dolaru na nejslabší úroveň za poslední více než čtyři roky (6,5032 renminbi za dolar). Signalizovala tak, že trend oslabování čínské měny bude pokračovat i v roce 2016. Tlaky na její oslabování zvláště zesílily po loňské srpnové devalvaci měny. Peking poté utratil přes 200 miliard dolarů svých devizových rezerv ve snaze renmnbi stabilizovat. Od začátku listopadu už měnu ovšem opět nechal postupně oslabovat. Slábnutí čínské měny přitom do značné míry odráží nepříznivý vývoj makroekonomických ukazatelů, a má tak tu samou fundamentální příčinu jako dnešní zastavení obchodování na čínských burzách.
Na klidu ovšem asijským investorům – a čínským zvláště – nepřidává ani vyostření tenzí mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Ty o víkendu eskalovaly poté, co Rijád nechal popravit mj. předního šíitského duchovního. V reakci na eskalaci konfliktu nyní zdražuje ropa. Na Čínu ovšem situace na Blízkém východě dopadá přímo, neboť mohutně investuje do íránského ropného průmyslu.
Negativně také čínskou ekonomiku ovlivňují ty výroky představitelů americké centrální banky, které hovoří pro rychlejší utahování šroubů americké měnové politiky. Růst sazeb v USA zhodnocuje dolar, na nějž je čínská měna stále do jisté míry navázána. Čínští vývozci tak mohou být ve výsledku znevýhodněni na mezinárodních trzích více než exportéři z jiných asijských ekonomik.
Zastavení obchodování na čínských burzách má tedy více příčin. Navzdory tomu nelze vyloučit přehnaně pesimistickou impulsivní reakci trhů. Proto bylo ostatně obchodování také zastaveno. Zatím je předčasné obávat se „tvrdého přistání“ čínské ekonomiky, jakkoli po dnešku jeho pravděpodobnost zase o trochu stoupla.
„Tvrdé přistání“ by pocítila i česká ekonomika, zejména nepřímo, prostřednictvím svého angažmá vůči Číně „přes Německo“. Tvrdé přistání by tak poznamenalo ty české výrobce a vývozce, jejichž subdodavatelské produkty se do Číny dostávají po kompletaci v Německu. „Tvrdé přistání“ Číny spojené se závažným zpomalením globální ekonomiky by vedlo k ochabnutí letošního růstu české ekonomiky. Ta by tak v pesimistickém scénáři, jehož pravděpodobnost je nižší než patnáct procent, letos nedosáhla ani růstu dvou procent. Návrat ČR do recese lze však prakticky vyloučit i v případě zvláště závažného zpomalení čínské a potažmo globální ekonomiky.
