Ve Sněmovně zuří boj o EET a Babišův Agrofert

AKTUALIZOVÁNO – Ve Sněmovna se dnes rozhořel spor o elektronickou evidenci tržeb (EET) a takzvaný „lex Babiš“. Firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se už brzy nebudou moci ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Vyplývá to z novely o střetu zájmů, kterou dnes potvrdila Sněmovna v senátní verzi. Budoucí členové vlády navíc podle předlohy nebudou moci provozovat některá média. Babiš projedná svůj další postup s právníky. Premiér a poslanci ČSSD podle něj lhali, když tvrdili, že novela postihne až budoucí ministry.

Poslanci koaliční ČSSD dnes potvrdili, že nepodpoří změny v EET, jak chce ve středu ve Sněmovně navrhnout Andrej Babiš. Vládní KDU-ČSL předloží ve Sněmovně vlastní návrh změn v EET. Komunisté návrhy ANO i úpravy KDU-ČSL nepodpoří, TOP 09 a ODS navrhnou celý systém zrušit. S návrhem změn v EET přišel minulý týden Babiš, chce je prosadit formou poslaneckého návrhu k daňovému balíčku, kterým se nyní zabývá Sněmovna.

Novelu přezdívanou „lex Babiš“ Sněmovna potvrdila hlasy 125 ze 174 přítomných poslanců. Proti bylo 42 poslanců z řad ANO a nezařazených včetně členů hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. ANO uvažuje o tom, že se obrátí na Ústavní soud.

Pokud novelu stvrdí prezident Miloš Zeman, případně ji nechá bez podpisu, omezení by mohla být účinná někdy od přelomu letošního a příštího roku. V případě, že ji vetuje, a poslanci ji opětovně potvrdí, účinnost se o něco posune. V senátním znění je účinnost ustanovení vázána na termín vydání zákona ve sbírce, nastane po 15 dnech.

 

 

Zemanův mluvčí uvedl, že prezident svou vůli ohledně zákona veřejně vyjádří v pravý čas. Po prvním schválení novely poslanci v září Zeman řekl, že ji pravděpodobně vetovat nebude. Zároveň zopakoval, že zákon nemá být přijímán kvůli jedinému člověku.

K veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nebudou mít podle předlohy přístup společnosti, v nichž členové kabinetu drží nejméně čtvrtinový podíl. Babiš vlastní skupinu Agrofert stoprocentně. Omezení by se ale mohlo vztahovat i na fond Hartenberg, který investuje Babišovy peníze do zdravotnictví.

 

 

Zákon také zakáže členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Účinnost tohoto omezení sice bude stejná jako u zakázek, dotací a pobídek, bude se ale týkat až nově jmenovaných členů kabinetu. Pod Agrofert spadá mediální dům Mafra, Babiš má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Babiš reagoval tak, že poslanci, kteří předpis podpořili, schválili vědomě protiústavní zákon. Zákonodárci podle něj zneužili Sněmovnu k politickému boji proti němu, zákon prý pochází od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. O dalším svém postupu se Babiš rozhodne až poté, co norma začne platit. Není si jist, zda by dal přednost politice, nebo svým firmám.

 

 

Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce se má týkat i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.

Senátní verze novely odročuje z ledna na září účinnost dalších nových částí zákona. Předpokládají mimo jiné to, že politici budou dávat majetková přiznání i při vstupu do politiky. Okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, se rozšíří o soudce či státní zástupce. Soudcovská oznámení, která bude podle novely shromažďovat Nejvyšší soud, nebudou veřejná.

Newsletter