Američané rádi jedí. Na některých je to vidět více, na jiných méně. Pravdou je, že jedním z problémů, které pálí současné Spojené státy, je právě obezita. Otylost Američanů dospěla do takové fáze, že zatěžuje i samotnou americkou ekonomiku.
Zdravotní výdaje na léčbu tloušťky v poslední době raketově vzrostly. Ale není to jen tato oblast. Obezita negativně ovlivňuje i produktivitu, zvětšuje genderovou i příjmovou nerovnost a v neposlední řadě vede i k vyšším nákladům na dopravu. Největší následky si samozřejmě stále nese člověk sám, avšak podle Rosse Hammonda, vedoucího pracovníka oddělení ekonomických studií Brookings Institutu, se „objevují i významné ekonomické náklady, které jsou s obezitou spojeny.“
Podle dat atlantského Centra pro kontrolu nemocí a prevenci bylo v letech 2009 až 2012 zhruba 35,7 % Američanů ve věku od 20 do 74 let obézních. Toto číslo je o 31,1 % vyšší, než bylo před deseti lety, a o 13,3 % než bylo v období 1960 až 1962. Měřítkem otylosti je pro Centrum pro kontrolu nemocí tzv. body mass index vycházející z výšky a váhy sledovaného jedince. Jakmile tento index převýší hodnotu 30 bodů, člověk je považován za obézního.
Tento alarmující fakt s sebou přináší zvýšenou snahu o nápravu. Americký Poradní výbor pro výživová doporučení navrhl například zvýšení daně u sladkých jídel a nápojů. Cílem je co nejvíce omezit jejich spotřebu. Studie Poradního výboru, vydaná 19. ledna letošního roku, k tomu také navrhuje, aby příjmy z této daně byly využity na propagaci zdravého životního stylu nebo sloužily jako dotace pro ovoce a zeleninu.
Náklady rostou a rostou
Čím více stoupá počet obézních lidí, tím více rostou náklady na jejich léčbu. Podle údajů Johna Cawleyho, profesora ekonomie z Cornellské univerzity, zvýšila častá obezita v roce 2010 zdravotní výdaje o 315,8 miliardy dolarů.
Poslední data ukazují, že roční náklady na jednoho obézního člověka se vyšplhaly na 3508 dolarů. Uvažované výdaje v sobě zahrnují návštěvy lékaře, hospitalizaci, předpisy léků a domácí péči. Celkově došlo od roku 2005 na jejich zvýšení o 48 %.
Drahá léčba
Chronické nemoci, jako je diabetes či onemocnění srdce, jsou ve většině případů spojené právě s obezitou. Jejich léčba pak patří mezi ty nejdražší. Podle Cawleyho je financována především ze soukromého a veřejného zdravotního pojištění. V podstatě tak dochází k tomu, že „hubení dotují ty obézní.“
I přesto, že tyto výdaje přímo neomezují ekonomický růst, způsobuje to realokaci zdrojů od oblasti podpory podnikání směrem ke zdravotnictví.
Nižší produktivita
Podle Tatiany Andreyevy, ředitelky ekonomického oddělení v Rudd Center for Food Policy and Obesity, má obezita další přímé i nepřímé následky. Způsobuje například zvýšenou pracovní absenci kvůli častému onemocnění a návštěvám lékaře. Celkové náklady absence se podle Andreyevy ročně vyšplhají až na 8,65 miliardy dolarů.
„Zaměstnanec by za ni (produktivitu) měl být v podstatě zaplacen. Pokud však žádná není, vznikají zaměstnavatelovi pouze dodatečné náklady,“ popisuje problém Andreyeva. Snížená produktivita je podle ní hlavní brzdou ekonomiky, jelikož vede k vyšším výrobním nákladům a menší pracovní konkurenceschopnosti.
Nízká produktivita může ještě víc zhoršit i nedávné snížení výkonnosti způsobené ekonomickou recesí. Díky ní byly společnosti nuceny omezit výdaje do sofistikovanějších a časově úspornějších výrobních zařízení. Od recese se průměrný čtvrtletní podnikatelský výstup zvýšil o 1,3 %, před ní však dosahoval tempa až 3 % za čtvrtletí.
Nižší příjmy
Na úrovni jednotlivce pak obezita může omezovat nejen jeho příjem, ale i samotný druh pracovního povolání, které může vykonávat. Studie Jennifer Shinallové z Vanderbilt University Law School ukazuje, že extrémně obézní ženy pracující v oblasti, která zahrnuje komunikaci s lidmi, si vydělají zhruba o 5 % méně než její hubené kolegyně. Stejně tak je pozorováno, že se obezita objevu u těch, kteří si ji mohou nejméně dovolit.
Větší spotřeba benzínu
Sheldon Jacobson a Douglas King z Univerzity v Illionois ukázali, že se ročně spotřebuje až o miliardu galonů benzínu více a to jen na přepravě obézních lidí. Při současné průměrné ceně benzínu v USA to znamená, že jsou peněženky otylých ročně o 2,5 miliardy dolarů lehčí.
Řešení je v nedohlednu
Prozatímní návrhy jak omezit obezitu se zastavily u zvýšení daní v případě určitých výrobků. To však dementuje profesor Cawley, který je přesvědčen, že by to vedlo pouze k přesunu od jednoho nezdravého produktu k druhému.
„Je nesmyslné si myslet, že zvýšení daně u jedné sorty produktů povede k okamžitému zlepšení zdravotního stavu celé americké populace,“ řekl Cawley. Dle něj by bylo potřeba daň uvalit na mnohem větší množství statků, stejně tak by její výše musela být opravdu vysoká. To je však dnes věc, která je jen těžko politicky proveditelná.
