Švédské město Göteborg spustilo začátkem roku 2015 experiment, jehož cílem bylo zjistit, jaké výhody by přineslo zkrácení standardní osmihodinové pracovní doby na šest hodin. Městu však brzy došly peníze a tak byl experiment v lednu letošního roku ukončen. Jak však uvádí Bloomberg, za tak krátkou dobu se řada pozitiv nestihla projevit.
Experiment se týkal osmi desítek zdravotních sester ze sanatoria, kterým byla na dva roky zkrácena týdenní pracovní doba ze 40 na 30 hodin (plat přitom zůstal stejný). Výsledky byly veskrze pozitivní. Sestřičky byly šťastnější, méně unavené a dokonce je práce bavila.
Avšak město narazilo na problém s financemi. Bylo totiž potřeba najmout dalších 17 zaměstnanců, kteří by zaplnili mezery ve směnách, což stálo zhruba 1,3 milionu dolarů. Zkrácení pracovní doby se tak ukázalo jako příliš drahé a experiment tedy skončil bez naděje na pokračování.
Ve skutečnosti je však šestihodinová pracovní doba standardem v mnoha firmách, především v oblasti technologií, kde je vyžadována stoprocentní soustředěnost na práci. Zaměstnanci jsou spokojenější a firmy vydělávají na zvýšené produktivitě. Znamená to tedy, že zkrácení pracovní doby funguje jen v určitých odvětvích? Anebo byla městská rada v Göteborgu příliš nedočkavá?
Švédsko: Šestihodinová pracovní doba? Až příliš drahý luxus
Během experimentu si zapojené sestry vybíraly v průměru méně nemocenské než v době před jeho spuštěním, a to o 4,7 %. Naproti tomu u kontrolní skupiny sester, kterým pracovní doba zkrácena nebyla, se počet dnů strávených na nemocenské zvýšil o 62,5 %. Za toto dvouleté období značně vzrostl i počet dnů nemocenské u zdravotních sester v Göteborgu jak celku. Rovněž si sestry se zkrácenou pracovní dobou vybíraly méně nečekaného volna.
Zdravotní stav pracovníků ve švédském zdravotnictví je mnohem horší než u průměrného obyvatele. Tito zaměstnanci například častěji trpí vyšším krevním tlakem či nadváhou, v důsledku čehož mají vyšší náklady na zdravotní péči. A není to jen případ Švédska. Studie Mayo Clinic prováděná s 10 tisíci zaměstnanci ve zdravotnickém systému na Floridě zjistila, že oproti zaměstnancům v jiných oborech mají dvakrát vyšší náklady na zdravotní péči.
Jaká práce nás činí šťastnými?
Švédský experiment byl však příliš krátký na to, aby se mohly projevit dlouhodobé úspory ze zlepšení zdravotního stavu. Přesto ukázal, že zkrácení pracovní doby i za takto krátký horizont nese jasné pozitivní výsledky. Ti, kdo jej vyhodnocovali, však nevzali v potaz snížení nákladů na zdravotní péči po dobu experimentu, natož aby se zabývali dlouhodobými úsporami.
Jak se navíc ukazuje přímo v soukromých firmách, které zavedly zkrácenou pracovní dobu, co se týče produktivity práce, méně v tomto případě znamená více. I v sanatoriu, které bylo dějištěm švédského experimentu, došlo k rapidnímu zlepšení péče o pacienty. Sestry nejen udělaly nutnou práci, ale snažily se také zpestřit dlouhodobě nemocným, mezi kterými je mnoho starých lidí, jejich denní program vymýšlením nových aktivit. Zdá se však, že zvýšenou produktivitu nedokáže oblast sociálních služeb ocenit tolik, jako je ceněna v oblasti technologií.
