Behaviorální ekonom: V bezhotovostní společnosti by lidé podváděli více


20:07 • 21. května 2017

Tagy: hotovost, šedá ekonomika, svoboda, regulace, peníze

S tím, jak se v posledních měsících stává zrušení hotovosti vděčným tématem nejrůznějších debat, bezhotovostní společnost se již nezdá být pouhou utopií, ale reálnou alternativou. Její zastánci tvrdí, že omezení či dokonce zrušení hotovosti by narušilo obchodní modely pachatelů řady nelegálních aktivit. Co však pro bezhotovostní společnost implikují poznatky behaviorální ekonomie?

Fanoušci zrušení bankovek a mincí nahlíží na bezhotovostní společnost takřka jako na ráj na zemi. Zatímco dnes si mohou zločinci po světě bezstarostně pobíhat s kufříky naplněnými bankovkami, zrušení hotovosti by s nimi udělalo krátký proces. Ve společnosti, kde by se platilo pouze elektronickými penězi, by šlo horko těžko prodávat drogy, vyhýbat se placení daní, pracovat na černo, přijímat úplatky nebo třeba financovat terorismus.

Avšak opravdu by někdo chtěl žít ve světě, kde neexistuje podvádění? I když obecnou představou je, že všechny špatné věci má na svědomí několik zvrácených jedinců, kteří na tom vydělávají, zatímco zbytek společnosti tím ztrácí, podle guru behaviorální ekonomie Dana Arielyho je to ve skutečnosti tak, že podvádíme všichni, ale jenom trochu.

 

Na své domovské univerzitě MIT (Massachusetts Institute of Technology) prováděl Ariely se svými kolegy pokus na studentech zaměřený na švindlování. Studenti byli rozděleni do dvou skupin, přičemž obě dostaly test s číselnými úlohami. Za každou správnou odpověď jim přitom bylo slíbeno 50 centů. Jednotlivé skupiny však měly trochu odlišný způsob vyplacení odměny. První skupina test odevzdávala asistentovi, který jej opravil a vyplatil jim peněžní odměnu. Studenti z druhé skupiny nemuseli test nikomu ukazovat, mohli jej klidně vyhodit, pouze nahlásili asistentovi počet správných odpovědí a ten jim následně vyplatil peněžní odměnu.

Není až tak překvapující, že studenti z druhé skupiny byli šikovnější – oproti průměru v první skupině, který byl 2,7 správně vyřešených úloh – vyřešili 6,2 úloh. Zajímavější ovšem je, že rozdíl nebyl způsoben několika jednotlivci, který by si přilepšili hodně – přilepšila si většina účastníků, avšak jen trochu.

Třetina Evropanů je pro zrušení hotovosti. Mezi nimi i Češi

Jinými slovy, všichni jsme poctiví, ale pouze na 98 procent, vysvětluje Ariely ve své knize Jak drahá je nepoctivost? (The (honest) truth about dishonesty). „Je užitečné přemýšlet o lidech tak, že mají dvě základní motivace – chtějí sami sebe vidět jakožto správného a čestného člověka, avšak zároveň touží vydělat na tom, že budou podvádět, ať už na daních, anebo třeba na fotbalovém hřišti,“ myslí si behaviorální ekonom. Důležité jsou pak také okolnosti, za jakých podvádíme.

Nejšikovnější ovšem byli studenti ze třetí skupiny, o kterou byl experiment později doplněn. Ti stejně jako studenti z druhé skupiny pouze nahlašovali počet správných odpovědí, přičemž v průměru vyřešili dokonce 9,4 úlohy. A co za jejich úspěchem stálo? Jediný rozdíl oproti druhé skupině byl v tom, že studentům z třetí skupiny byla odměna vyplácena nejprve v žetonech, které si teprve následně měnili za hotovostní peníze – přitom se tak dělo bezprostředně poté na druhém konci místnosti.

Zrušení bankovek v Indii: Návrat k barterovému obchodu?

Tento experiment samozřejmě nemá s podmínkami reálného světa nic společného, avšak ukazuje na jeden důležitý poznatek o tom, jak lidé vnímají hotovostní peníze. Bankovky a mince jako by byly určitým varovným znamením – zatímco když byla odměna vyplácena v hotovostních penězích, lidé si přilepšovali pouze trochu, pokud byla vyplácena v žetonech, přilepšovali si „trochu více“.

Jedním ze závěrů Arielyho knihy tak je, že v bezhotovostní společnosti by lidé paradoxně měli tendenci podvádět mnohem více. Ba co víc, jak tvrdí odpůrci bezhotovostní společnosti, zrušení hotovosti možná ztíží pár zvráceným jedincům jejich nelegální business, avšak v součtu daleko více postihne široké vrstvy oněch – na 98 procent – poctivých lidí, jejichž svoboda bude omezena. Podle Arielyho se tak podvádění „jen trochu“ možná zvrtne v podvádění „trochu více“.

Jak mohou fungovat záporné sazby? Díky zrušení hotovosti

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.