Stále stejný scénář: Řecko (opět) na hraně dluhové krize


11:43 • 20. března 2017

Tagy: Řecko, Dluh, americká ekonomika, Tsipras

Snad u žádné jiné země neplatí české pořekadlo „sliby – chyby“ natolik, jako je tomu v případě Řecka. Dnešní den to pravděpodobně opět potvrdí…

Pondělí 20. března je termín, ke kterému premiér Tsipras přislíbil dokončení jednání (na technické úrovni) ohledně dohody o uzavření prověrky záchranného programu. Ta je potřebná k tomu, aby jižní stát dosáhl na další tolik potřebnou finanční pomoc z fondu ESM. Bohužel, všechny odhady zatím pracují s tím, že ani tento slib nebude splněn. Řecko se tak postupně dostává zpět na dráhu bolestného scénáře z roku 2015, který do rudých čísel stáhl v podstatě celou Evropu.

Dnešní jednání se bude odehrávat v belgickém Bruselu, přičemž jeho podoba se pravděpodobně ponese ve znamení diskuze bez jakýchkoliv dalších výsledků. Agentura Bloomberg v tomto směru citovala jednoho nejmenovaného představitele evropské věřitelské skupiny, podle kterého je březen termín naprosto nemožný. Dokonce i duben je dle jeho názoru zcela mimo hru. Jakmile by tomu tak opravdu bylo, dalším datem krkolomné dohody by byl 22. květen, kdy proběhne zasedání euroskupiny.

Dolce Vita jižního křídla eurozóny

Jádrem neshody jsou ze strany evropských věřitelů požadované reformy, které jsou podmínkou pro poskytnutí dalšího kola záchranné injekce. Jenže...dosavadní „diskuze“ probíhá již od února a stále bez progresivnějších výsledků…

Pokud bude tento trend trvat i nadále, Řecko se dost možná dostane opět na pokraj krachu. Další termín, kdy má země splatit větší část dluhu, je už totiž červenec. Jeho výše by mohla dosáhnout (dle agentury Moody‘s) více jak šest miliard euro, což je pro řeckou vládu doslova smrtící částka. Z toho důvodu je potřeba, aby bylo dosaženo její restrukturalizace, a to právě prostřednictvím prověrky záchranného programu.

Čeká nás další horké řecké léto?

Dosavadní situace je však taková, že se obě strany nemohou dohodnout, a to především ve dvou oblastech. Tou první je řecký energetický sektor, druhou pak dodatečné osekání penzijního systému, který vládu stojí zhruba 13,3 % tamního HDP. Toto číslo je podle věřitelů bezpodmínečně nutné ještě více osekat, čemuž se však Tsipras a další brání zuby nehty kvůli stále trvající hrozbě předčasných voleb.

Mohl by pomoci soukromý sektor? I přesto, že se zájem o řecké dluhopisy v poslední době zvedl, nestačí to na utažení očekávané splátky dluhu bez potřeby restrukturalizace. Kartami navíc zamíchává i ekonomický výkon země, který ještě více naznačuje potřebu další záchrany. Řecká nezaměstnanost v posledním kvartále 2016 vzrostla, výše HDP pak v té samé době nečekaně klesla o 1,2 % mezičtvrtletně, meziročně pak o 1,1 %. Za celý rok 2016 jižní stát vykázal stagnaci.

„Oživení řecké ekonomiky je opět výrazně zpomaleno politikou,“ řekl pro agenturu Bloomberg Nicholas Economides, profesor ekonomie ze Stern School of Business. „Tsipras nakonec povolí. Otázkou však je, kdy se tak stane.“

Proč je prověrka nutná?

Prověrka záchranného programu je nutná nejen k vyplacení samotné pomoci, zároveň je předpokladem pro možnou diskuzi o odpuštění části dluhu, stejně tak i k zapojení řeckých dluhopisů do programu kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky.

V rámci celé pomoci již byly nastaveny podmínky jako dosažení primárního rozpočtového deficitu (bez nákladů na dluhovou službu) o velikosti 3,5 % HDP v příštím roce. Na to je navázán závazek dodržení této bilance ve střednědobém výhledu. To vše má být přijato zákonnými normami. Mezi další podmínky pak spadá reforma trhu práce společně s regulací vybraných sektorů řecké ekonomiky.

Řecko a všechny jeho krize od roku 1829

Otázkou tudíž je, zda bude řecká vláda schopna těchto podmínek vůbec dosáhnout. Odpověď na tento otazník totiž určí i rozpočtovou přísnost pro další roky.

Svou roli v tomto směru hraje i probléme finanční neúčasti Mezinárodního měnového fondu. Právě jeho přítomnost na řecké pomoci byla totiž zmíněna německým parlamentem jakožto podmínka pro výplatu prostředků ze záchranného fondu. Aby byla situace ještě složitější, představitelé MMF pro svou účast zase požadují alespoň nějakou formu odpuštění dluhu.

Suma sumárum, nejvíce by Řecku pomohlo (už jen vzhledem k dosavadnímu ekonomickému výkonu) odpuštění dluhu. Scénář neustálého jednání ohledně změny nastavených podmínek a refinancování dluhu se totiž jasně jeví jako neudržitelný. Podle analytiků z Komerční banky by totiž výpůjční potřeby dluhu vzrostly na 30 % HDP v roce 2033, v 2060 dokonce na 50 %. Úroky by pak činily minimálně 6,5 %, což je hodnota, která je z hlediska nominálního vývoje řecké ekonomiky prostě nesplnitelná.

Nobelista: Itálie opustí eurozónu. Po ní budou následovat další

Napsat autorovi RSS

Absolvent Vysoké školy ekonomické, Národohospodářské fakulty. Dříve studoval na Gymnáziu Voděradská. Když se rozhodoval o zaměstnání, Roklen pro něho byla jasná volba. Mezi jeho záliby patří ekonomie, finanční trhy, rybaření a vaření.

Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.