Deutsche Bank se ještě nestihla oklepat ze všech otřesů, včetně toho 14miliardového, za kterým stojí americké ministerstvo spravedlnosti, a už na ní „praskla“ další podezřelá záležitost. Tentokrát v tom není sama. Jejím „kumpánem“ však není jen tak leckdo, nýbrž sama Evropská centrální banka. Právě ta totiž podle serveru Financial Times stojí za dvojím metrem, který byl aplikován během posledních zátěžových testů evropských bank a díky kterému dosáhla Deutsche lepších výsledků, než ve skutečnosti měla.
Účelem tzv. stress testů je ověření schopnosti bank potýkat se s nepříznivým vývojem na trhu. V návaznosti na výsledky pak investoři přehodnocují, zda si daná instituce zaslouží jejich peníze, a to i s vidinou možné finanční krize. Deutsche Bank se v tomto směru dostalo speciálního zacházení, když ECB povolila, aby k jejím testovaným číslům byly přičteny 4 miliardy dolarů pocházející z prodeje čínské banky Hua Xia, a to i přesto, že tento deal nebyl uskutečněn ke konci roku 2015, tedy do oficiální doby, jež ohraničila všechny transakce započitatelné v rámci prováděných testů.
Oko za oko, #Deutsche Bank za #Apple? – Roklen24.cz https://t.co/2OtV67lkYn @roklen24 #USA #Germany #EconomicWar pic.twitter.com/jDDHoTPdKr
— Roklen24.cz (@roklen24) 3. října 2016
Prodej Hua Xia byl sice schválen v prosinci 2015, ovšem jeho uskutečnění z důvodu regulatorních problémů dosud (!) neproběhlo. Díky dodatečným 4 miliardám z ještě neuskutečněného obchodu tak dosáhl poměr jádrového kapitálu Tier 1 (tzv. CET1) Deutsche Bank a jejích rizikově vážených aktiv v tom nejhorších simulovaném scénáři vývoje trhů 7,8 %. Podle Financial Times by bez započtené čínského dealu toto číslo dosáhlo 7,4 %, což je sice stále více, než je požadované minimum, ovšem i tak by tato změna mohla donutit některé investory k odlišenému přístupu k německé bance, než tomu bylo u upravených 7,8 %. Už tehdy byla totiž nálada kolem Deutsche Bank spjata hned s několika otazníky, včetně toho ohledně schopnosti splácet vlastní dluhy.
Evropské banky na pokraji apokalypsy?
Informace o tom, že je Deutsche „zkoumána“ s upravenými čísly, byla chytře zmíněna v poznámce pod čarou. Důkazem zmiňovaného dvojího metru je pak fakt, že žádné jiné bance nebylo umožněno započítání obchodů, které se uskutečnily po roce 2015. Takovým příkladem může být španělská Caixabank, která v březnu 2016 prodala své mateřské společnosti Criteria Holding zahraniční aktiva v hodnotě 2,65 miliardy euro.
U stress testů se tak (logicky) očekává, že budou aplikovány na všechny subjekty stejným způsobem a za stejných podmínek, což by mělo obzvláště platit u systémově důležitých bank, jako je například sama Deutsche. Nestalo se. I přesto, že za testy stojí Evropská bankovní autorita, veškeré změny a odchylky spadají pouze a jen do pravomocí Evropské centrální banky. Ta sice sama tvrdí, že „zachází se všemi bankami rovnocenně a v souladu s regulacemi“, opak je ale, jak se zdá, pravdou…
Deutsche Bank: Zůstaňte v klidu. Pokutu 14 miliard nezaplatíme https://t.co/UoaARKSAsi @roklen24 #DeutscheBank #bailout #default pic.twitter.com/Ui59Bgic6K
— Roklen24.cz (@roklen24) 29. září 2016
