Americké výnosy si po včerejším růstu prochází korekcí. Dolar se obchoduje pod 1,0650 za euro. Koruna krátce oslabila nad 25,30 za euro. Aktuálně se obchoduje pod touto hranicí.

Tuší snad něco Fed? Do americké ekonomiky se blíží silná bouře

Včerejší zasedání Fedu potvrdilo to, co analytici očekávali. Sazby zůstaly beze změny. Lehce překvapující však bylo zhoršení ekonomického výhledu největší ekonomiky světa, které přišlo za stálého opakování fráze: „ekonomická aktivita nadále oživuje“. Tuší snad Fed něco víc? Rýsuje se snad ve Spojených státech nějaká ekonomická bouře? Podle hlavního ekonoma společnosti BNP Paribas Paula Mortimer-Leea je odpověď jasná. Ano.

Pravdou je, že hlavní oblastí, na kterou se Fed dlouhodobě zaměřoval, byl, a je, trh práce. Jeho vývoj byl relativně pozitivní, pokud ovšem nebudeme uvažovat poslední data nově vytvořených pracovních míst vyjma zemědělství. Intenzivní zaměření na jednu věc však odvrátilo pozornost od problému, který se objevil v americkém korporátním sektoru.

„Proč nikdo, včetně Fedu, stále nevidí riziko, které se každým dnem jeví jako čím dál tím jasnější?,“ přepisuje Leeova slova server Business Insider. „Odpověď je taková, že se všichni dívají špatným směrem, který je kolébá uspokojivými výsledky z trhu práce a spotřeby. Co však pozornosti uniklo, je fakt, že se v korporátním sektoru rýsuje další hrozba recese.“

Podle ekonoma je klasickou „předehrou“ ekonomického krachu propad firemních zisků, což je věc, se kterou se americké podniky perou již několik čtvrtletí po sobě. S tím souvisí i stagnující inflace, kvůli které firmy nemohou zvednout ceny, aby tak díky dodatečnému zisku mohly vykompenzovat nárůst pracovních nákladů.

Stručně řečeno, zatímco americké společnosti platí zaměstnancům čím dál tím více, ceny svých produktů zvednout nemůžou. Tím pádem nelze kompenzovat vyšší náklady jinak než z dosaženého zisku, který tak pozvolna padá a padá. Podle Leea proběhla ta samá situace již v roce 2001, po kterém následoval nechvalně známý krizový rok 2002.

„Věřím, že v ekonomice, která je tak významně orientovaná na soukromý sektor, jsou zisky a jejich dynamika klíčovou determinantou hospodářského cyklu,“ míní ekonom. „Zatímco někteří experti tvrdí, že cykly neumírají na stáří, propadající se zisky jsou obvykle příznakem nemoci celé ekonomiky, ať už je stáří proklamované obnovy jakékoliv.“

To, co vede USA do další recese, je pád zisků. Firmy jeho vinou musí osekávat kapitálové výdaje a další investice. Jakmile tedy byznys „kapitálově“ neexpanduje, není potřeba nových pracovníků. Další zaměstnanci se jednoduše nepřijmou a ti stávající začnou čím dál tím více šetřit svými příjmy. To se pak nutně projeví v celkové spotřebě, což už je jen malý krůček k propadu celé ekonomiky.

Svou roli hrají i akciové trhy. Jejich pád v srpnu 2015 a letos v lednu donutil společnosti, aby se mnohem více zajímaly o své finanční podmínky. A právě to v některých případech upozornilo na první mračna blížící se bouře. Lee tak pravděpodobnost možné recese v příštích 12 měsících vidí v rozmezí 40 až 50 % v závislosti na tom, jak moc bude špatná příští statistika z trhu práce.

„Budeme si muset držet klobouky, protože to, co nás čeká, nebude hezké. Riziko recese roste, ačkoliv to teď není středem pozornosti snad téměř nikoho.“

Newsletter