Placení kreditkou? Utrácíme příliš. A za špatné věci


09:26 • 13. srpna 2017

Tagy: Behaviorální ekonomie, spotřebitelé, Dluh, hotovost

Placení papírovými penězi se v dnešní době zdá být skoro anachronismem. Obliba bezhotovostních plateb neustále vzrůstá, jelikož jsou rychlejší, jednodušší a zkrátka efektivnější. Přesto stále existuje řada dobrých důvodů, proč by se možnost placení hotovostí měla zachovat. A jak vysvětluje ve svém článku na Psychology Today odborník na behaviorální psychologii Utpal Dholakia, některé jsou převážně psychologického rázu.

K národům, které se zamilovaly do kreditních karet, bezpochyby patří Američané. Podle CreditCards.com připadalo v roce 2014 na průměrného obyvatele Spojených států 2,6 kreditních karet. A pokud vezmeme v úvahu jen 71 % Američanů, kteří alespoň jednu kreditní kartu skutečně vlastnili, na každého jich pak připadalo v průměru 3,7. Na začátku tohoto roku dosáhl dluh amerických spotřebitelů na kreditkách hodnoty téměř 990 miliard dolarů. Zhruba této hodnoty přitom dosahoval těsně před vypuknutím finanční krize v roce 2007.

Zdá se, že existuje souvislost mezi oblibou kreditních karet a vysokým zadlužením. Již v roce 2008 dokázali Priya Raghubir a Joydeep Srivastava ve svém výzkumu, že placení hotovostí a placení kreditní kartou má zásadní vliv na výši výdajů. Série experimentů ukázala, že při nakupování s kreditní kartou či dárkovou kartou utráceli účastníci znatelně více. Jak je to možné? Peníze, které nevidíme, se zkrátka utrácí tak nějak lépe. Jak podotýká Dholakia, v psychologii je známo, že placení, ať už za cokoliv, způsobuje spotřebitelům něco, co by se dalo nazvat psychologickou bolestí.

Behaviorální ekonom: V bezhotovostní společnosti by lidé podváděli více

Výzkumníci Raghubir a Srivastava svá zjištění vysvětlují tak, že čím méně transparentnější je odliv peněz, tím menší bolest je při placení pociťována. Nejvyšší je tedy při placení hotovostí, kdy fyzicky odevzdáváme své peníze. Naopak nejnižší musí být při placení kreditní kartou, jelikož utrácíme peníze, které nejsou naše. Pokud bychom poznatky studie vztáhli na placení debetní kartou, úroveň psychologické bolesti musí být někde mezi. S debetní kartou sice utrácíme peníze, které jsou naše, avšak jejich fyzický odliv také nevidíme. Z toho vyplývá, že pokud nechceme zbytečně utrácet, měli bychom používat zejména hotovost, kde máme své peníze plně na očích. Kreditním kartám bychom se pak měli vyhnout úplně.

Placení kreditní kartou přitom nepodporuje jen nadměrné utrácení, ale také to nezdravé. Manoj Thomas, Kalpesh Desai a Satheeshkumar Seenivasan sledovali spotřební zvyky 1 tisíce domácností po dobu půl roku. Výsledky studie ukázaly, že domácnosti, které za své nákupy platily kreditní kartou, nakupovaly mnohem nezdravější potraviny než ty, které platily hotovostí. Jiná studie pak ukazuje, že pokud za věc zaplatíme hotovostí, máme k ní větší emocionální vztah a ceníme si jí více, než pokud jsme za ni zaplatili kreditní kartou. Toto tvrzení autoři doložili částkami, za které byli dotyční ochotní přeprodat zakoupenou věc.

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.