Ekonomie diskriminace: Krása vs. ošklivost


17:06 • 17. května 2017

Tagy: Mzdy, ekonomie, Behaviorální ekonomie, nerovnost, trh práce

Zhruba od 60. let minulého století je ekonomie nikoli vědou o ekonomice, ale vědou o veškerém lidském jednání. Jelikož hospodářská politika vyspělého světa byla v této době ovládána keynesiánstvím, povětšinou liberální ekonomové chicagské školy se rozhodli zúročit své nadání jinde a vytvořit z ekonomie univerzální společenskou vědu. A tak se zrodila ekonomie kriminality, ekonomie manželství anebo třeba ekonomie diskriminace.

Vůdčí osobností tohoto tzv. imperiálního období chicagské školy byl tamní profesor Gary Becker, který v roce 1992 obdržel Nobelovu cenu za ekonomii „za rozšíření sféry mikroekonomické analýzy na nové oblasti lidského chování a lidských vztahů, včetně chování netržního.“ Zdálo se, že pomocí ekonomie lze zkoumat jakýkoliv společenský fenomén a ostatních společenských věd, jako je sociologie a psychologie, tak již není potřeba.

Gary Becker patrně zůstane jednou z nejoslnivějších postav dějin ekonomické vědy. Ekonomie jakožto univerzální věda stojí v jeho pojetí na předpokladu, který byl předtím používán pouze k analýze chování na trhu. Podle Beckera se však člověk chová jako onen pověstný dokonale racionální homo economicus nejen na trhu, ale takřka v každé oblasti svého života.

Ekonomie štěstí: Proč šťastní lidé vydělávají více (nikoli naopak)

Z Beckerova pohledu maximalizuje svůj užitek prostřednictvím optimalizace nákladů a výnosů nejen spotřebitel a prodejce na trhu, ale i kuřák, který zvažuje, zda se svým zlozvykem přestat, pár, který se rozhoduje, zda si pořídit dítě, anebo zloděj, který přemýšlí nad tím, kde bude loupit. A racionálně se chová také zaměstnavatel, který maximalizuje užitek najímáním co nejlepších pracovníků. Becker tedy začal zkoumat, proč na trzích práce existuje diskriminace – proč různí lidé dostávají za stejnou práci jinak zaplaceno a proč mají rozdílnou šanci práci vůbec získat?

Ve svých úvahách pak došel k tomu, že diskriminovat pracovníky se stejnou produktivitou je pro zaměstnavatele neracionální. Za předpokladu, že mzda se utváří na trhu a někteří zaměstnavatelé diskriminují – například najímají pouze muže a nikoliv ženy – a jiní nediskriminují, budou náklady nediskriminujících firem v důsledku nižší a ty diskriminující jim tak nebudou schopny konkurovat.

Diskriminace však neexistuje jen mezi genderovými či etnickými skupinami lidí, ale i mezi méně a více atraktivními lidmi. Například podle studie Jeffa Borlanda a Andrewa Leigha provedené na datech z Austrálie mají lidé, na které je z pohledu atraktivity nahlíženo jako na „podprůměrné“, o 12 až 18 % nižší šanci, že budou zaměstnáni. Jiné studie zase dokazují, že existuje tzv. beauty premium – atraktivnější lidé v průměru pobírají vyšší mzdy.

Z Beckerovy teorie však plyne, že pokud existuje diskriminace, pak se zaměstnavatelé buď musí chovat neracionálně a podléhat svým předsudkům, což se z hlediska předpokladu maximalizace zisku zdá nepravděpodobné, anebo musí být tato diskriminace založena na produktivitě. Studie z italského prostředí například ukázala, že atraktivnější studenti v průměru dosahují lepších výsledků.

Zastánci tohoto vysvětlení pak tvrdí, že atraktivní lidé jsou sebevědomější a ambicióznější, což se v konečném důsledku projevuje na jejich produktivitě. V takovém případě se tak nejedná o diskriminaci, jelikož pracovníci zaměstnavateli neposkytují práci stejné hodnoty. Nicméně v empirické literatuře lze samozřejmě najít i studie, které tvrdí pravý opak.

The beauty premium: Proč mají krásní lidé vyšší mzdy?

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.