O tom, jak (ne)funguje kvantitativní uvolňování


09:01 • 16. března 2017

Tagy: QE, inflace, sazby, Fed, ECB

Akcie, dluhopisy, komodity. Všechna tato aktiva se po poslední finanční krizi vzpamatovala a prošla si výrazným nárůstem cen. Proč však to samé nezažily i mzdy a cenová hladina?

Banka Goldman Sachs opět vznesla otázku úspěchu, či neúspěchu centrálních bank ve snaze zvýšit inflaci. Graf níže zobrazuje procentuální změnu tempa všeobecného růstu cen a mezd v nejvyspělejších ekonomikách od roku 2009 ve srovnání se změnami cen vybraných aktiv.

„Nevíme, jak moc bylo kvantitativní uvolňování prozatím efektivní, protože jednoduše netušíme, co by se stalo bez něj. Víme však, že nízké sazby podpořily většinu finančních aktiv, zatímco v případě ekonomiky bylo QE účinné z hlediska prevence možných rizik směrem dolů,“ uvedl hlavní stratég Goldman Sachs z Londýna Peter Oppenheimer.

Fed příští týden zvýší sazby. Už teď je to stoprocentní

I přes nejasný výsledek je nutné přiznat, že centrální bankéři to od roku 2009 neměli zrovna jednoduché. Hospodářský růst a zvyšování mezd bylo v posledních letech velkým zklamáním. Oba ukazatele byly ovlivněny především slabým růstem produktivity a velmi slabou participací pracovní síly. Ovlivnit tyto reálné faktory však není v moci centrálních bank.

Co bude dál?

V rámci mezinárodního srovnání je potřeba vypíchnout Fed, který již, na rozdíl od ECB a Bank of Japan, ukončil svůj program skupování vybraných aktiv. Tím má sice jednu kapitolu za sebou, ovšem ta druhá se právě otevírá, a to z hlediska objemu jeho rozvahy.

„Tento tah (ukončení QE, pozn. autora) by měl mít na úrokové sazby velký vliv, prozatím to ale trhy neoceňují. Důvodem je fakt, že Fed o snižujícím se bilančním zatížení příliš nemluví. Jakmile by to zařadil do svých prohlášení, řeč je například o osekání jeho bilance, v okamžiku se to promítne do reakce trhu,“ uvedl specialista na úrokové míry TD Securities Gennadiy Goldberg.

Draghi: Nevidím důvod k dalším podpůrným opatřením

ECB by mohla svůj program QE ukončit v prosinci letošního roku, pokud tomu budou ekonomické podmínky Evropy nahrávat. Nejpozději však tento režim (pravděpodobně) ukončí japonská centrální banka, která s ním začala už v roce 2001.

„Opouštění kvantitativního uvolňování naznačuje důvěru centrálních bank v hospodářský růst. Není pochyb, že dospějeme do fáze, kdy inflace vytlačí výnosy z dluhopisů na úroveň, kdy se zachovají jako tlumič růstu cen akcií,“ dodal Oppenheimer.

 

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.