Spojené státy mají na dosah jednu děsivou cifru: 20 bilionů dolarů. To je hranice, ke které se nezadržitelně blíží americký dluh, který podle včerejších údajů dosáhl 19,8 bilionů USD. Pokud se přehoupne nad dvacet, můžeme se připravit na hledání a pranýřování „viníků“.
Jisté je, že tato suma nevznikla naráz. Války, velké daňové škrty, balíčky opatření na podporu ekonomiky, to vše se na rychlém zadlužování země podepisovalo roky. Pohled na historii rovněž naznačuje, že zodpovědnost za současnou výši amerického dluhu nesou oba politické tábory. Server MarketWatch sestavil přehled nejdůležitějších milníků, které měly výrazný vliv na prohloubení amerického zadlužení. Tady jsou:
Doug Casey: USA jsou na pokraji zhroucení, Fed by měl být zrušen
V srpnu 1981, kdy byly Spojené státy na začátku recese, rozhodl tehdejší prezident Ronald Reagan o velkých daňových škrtech. Ty na jednu stranu prospěly akciovým trhům a americké ekonomice, na druhou stranu však snížily příjmy státního rozpočtu: podle údajů amerického ministerstva financí v prvních čtyřech letech v průměru o 118 miliard dolarů (v dnešní hodnotě) ročně.
Ke škrtání daní přistoupil i prezident George W. Bush v letech 2001 a 2003. Snížily se daně z příjmu fyzických osob i daně z kapitálových zisků a dividend. Následující tabulka ukazuje srovnání rozsahu daňových škrtů prezidenta Bushe s rozsahem jiných velkých daňových změn.
Prezident Barack Obama pak platnost nižších daní v roce 2010 prodloužil o dva roky a v roce 2012 u většiny z nich uzákonil neomezenou platnost. Konzultantka Kathy Ruffing z Center on Budget and Policy Priorities odhaduje, že daňové škrty které zavedl Bush, jsou zodpovědné za 5 bilionům dolarů na dluhové straně amerického státního rozpočtu v letošním fiskálním roce (včetně úroků).
Nemalé výdaje způsobily USA rovněž války v Afghánistánu, který USA napadly po útocích 11.září 2001, a v Iráku. Podle Kathy Ruffing jde těmto dvěma válkám na vrub dva biliony dolarů současného dluhu (včetně úroků).
Státní rozpočet výrazným způsobem zatížily i důsledky rok a půl trvající Velké recese, která začala v prosinci 2007, a která byla způsobena kolapsem amerického trhu s nemovitostmi. Záchrana problémových bank a programy na stimulaci ekonomiky přispěly k tomu, že v letech 2009-2012 deficity státního rozpočtu přesahovaly bilion dolarů.
V období, kdy se USA ještě vzpamatovávaly z Velké recese, podepsal v únoru 2009 Barack Obama balíček opatření na podporu ekonomiky, tzv. American Recovery and Reinvestment Act. Kromě dalšího snížení daní obsahoval i zvýšení výdajů o miliardy dolarů na dávky v nezaměstnanosti a projekty v oblasti infrastruktury. Podle Obamy měl být tento plán „hlavním milníkem na naší cestě k zotavení“, republikáni odsoudili tato opatření jako plýtvání peněz. Z původních 787 miliard dolarů se v roce 2015 cena těchto stimulů vyšplhala na 836 miliard USD. I s úroky tak podle údajů Komise pro zodpovědný federální rozpočet přispěla k národnímu dluhu v loňském fiskálním roce jedním bilionem dolarů.
Gigantická částka, kterou Spojené státy dluží, přitom zřejmě zdaleka není konečná. Očekává se, že se růst zadlužení Spojených států jen tak nezastaví, už jen s ohledem na rostoucí výdaje na programy pro stárnoucí obyvatelstvo. Pokud se současná legislatura nezmění, veřejný dluh by měl do roku 2047 vzrůst na 150 % HDP ze současných 77 %, jak ukazují odhady Rozpočtového úřadu amerického Kongresu. Trump přitom chystá opatření, která by mohla mít na dluhové zatížení země další negativní dopad – například velké daňové škrty či zvýšení výdajů na infrastrukturu. Navíc uvedl, že některé výdajové programy, včetně těch týkajících se oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení, zatím nebude měnit. Jen daňová reforma, kterou Trump slíbil v průběhu volební kampaně, by v následujícím desetiletí podle odhadů institutu Tax Policy Center zemi zadlužila o dalších 7,2 bilionu dolarů.
Třetí světová válka už začala. Trump celé čtyři roky nevydrží
