Poprava, znásilnění, otroctví, genocida. Paříž, Súsa, Ankara, Istanbul, Bejrút, Bagdád, Jakarta a další. To vše je, bezpochyby nekompletní, výčet zločinů a míst zasažených teroristickými útoky, kterých se dopustil Islámský stát a jeho příznivci. Ať už se svět potýká s všemožným, je to právě radikální Islám, který stojí v popředí těch největších současných geopolitických problémů.
Expanze islámských radikálů přišla poměrně záhy a nelze říci, že by na ni byl Západ připraven natolik efektivně, aby stačil zabránit všem možným přímým i nepřímým hrozbám, od teroristických útoků až po nekontrolovatelný příliv uprchlíků z území, které spadající pod nadvládu tzv. ISIS. Pravdou je, že samotnému nastolení chalífátu na území Iráku a Sýrie předcházela masivní vlna příprav, která unikla mnohým západním bezpečnostním složkám. Proč? Jednoduše proto, že probíhala ve velké většině v digitální oblasti.
Jako jedna z prvních si těchto příprav všimla speciální organizace, která byla v roce 2003 založena na území Saúdské Arábie a vystupuje pod názvem Assakina. Jejím vedením byl pověřen Abdulmunam Almušaváh, jehož cílem je v oblasti Perského zálivu identifikovat islámské radikály, kterým jako hlavní „kolbiště“ slouží internetové prostředí. Právě zvýšená aktivita tzv. „online“ džihádistů byla zaznamenána již v roce 2013, když Assakina odhalila několik skupin, které radikálům v epicentru Blízkého Východu zasílaly šifrované zprávy. S postupným rozkrýváním obdobných aktivit byl jejich dosah vystopován až do Evropy, konkrétně do Francie. Výsledek? Charlie Hebdo a o pár měsíců poté pařížské útoky…
„Je naprosto jasné, že současná realita musela být vybudována na nějakých základech,“ řekl Almušaváh v rozhovoru pro agenturu Bloomberg, „To, co se teď děje v reálném životě, má své kořeny v elektronickém světě.“ Právě to je oblast, kam západní letectvo nedosáhne, a proto je potřeba spojit síly nejen státních, ale i soukromých subjektů a vytvořit tak jednotnou reakci, míní bezpečnostní specialista.
Boj o digitální území
V tuto chvíli je tedy potřeba bojovat na dvou frontách. Nejen informace získané skupinou Assakina dokázaly, že internetové kampaně pomohly Islámskému státu naverbovat tisíce zahraničních bojovníků, kteří se „díky“ nim inspirovali k ještě větší radikalizaci.
Sám ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování, James Comey, po událostech v Paříži řekl, že „internet napomáhá skupinovému terorismu prodávat vraždy.“ Jeho pohled na věc sdílí i Jared Cohen, šéf koncepčního centra Google Ideas a bývalý poradce amerického ministerstva zahraničních věcí. Islámský stát je dle jeho názoru „první teroristickou organizací, která vede svůj boj na fyzickém i digitálním bitevním poli. Proto je potřeba, aby jak válka na zemi, tak i na internetu byla vedena se stejnou vehemencí, a aby vlády společně s [technologickými] společnostmi nalezly způsob, jak s nepřítelem co nejsnáze bojovat.“
Jeho výzva nezůstala nevyslyšena. Společnosti provozující sociální média postupně spolupracují se západními bezpečnostními agenturami v boji proti extrémismu. Zároveň ale přiznávají, že jde o nesnadnou činnost neustálého probírání se žádostmi o smazání či o upozornění na nevhodný obsah stránek, statusů či komentářů.
To ostatně potvrdila i sama provozní ředitelka společnosti Facebook, Sheryl Snadbergová. Ta během konání Světového ekonomického fóra v Davosu poznamenala, že za „jedním smazání stránky příznivců Islámského státu stojí ihned vytvoření několika dalších.“
Jen minulý rok bylo z Youtube smazáno 14 milionů videí islámských radikálů a na Twitteru bylo zrušeno zhruba deset tisíc účtů, které se otevřeně hlásily k Islámskému státu. Dle agentury Bloomberg má ISIS své napojení po celém světě, což zahrnuje tvorbu propagandistického materiálu ve více jak dvaceti světových jazycích.
Posílení veřejného sektoru
Za soukromými společnostmi ale nezaostávají ani státní útvary. V rámci digitálního boje s terorismem byla nedávno ve Spojených státech založena speciální skupina pod názvem „Countering Violent Extremism Task Force“, jejíž pole působnosti bude přímo ve Státech, zatímco její nejmenovaná „sestra“ se bude zaměřovat na spolupráci s mezinárodními partnery. Dle agentury Bloomberg začátkem ledna dokonce došlo na setkání bezpečnostního týmu prezidenta Obamy společně s některými kalifornskými technologickými společnostmi, přičemž tématem bylo právě udržení kybernetické bezpečnosti.
Ve Spojeném království zase londýnská Metropolitní služba a její speciální jednotka zabezpečení kybernetického prostoru týdně smaže zhruba tisíc příspěvků s extrémistickým obsahem. V rámci celé Evropské unie pak působí Evropský policejní úřad, který v červnu založil zvláštní tým, jehož pravomoci mu dolují eliminovat přítomnost islámských radikálů na sociálních sítích. Cílem je dospět do situace, kdy jakýkoliv účet takového rázu bude ze sítě smazán do dvou hodin po jeho založení.
I tak je ale podle Almušaváha boj s radikály stále na začátku. Rozvíjející se spolupráce mezi státy a společnostmi stále nestačí na to, aby pokryla celosvětových rozsah islamistů, protože jak sám trvdí, „kyberprostor je duší celého Islámského státu.“
