Jak jsou na tom s inflací jednotlivé země EU?

Eurozóna je opět v deflaci! Vyplývá to ze středečních dat, jež ukázala na meziroční pokles spotřebitelských cen o 0,2 %. Stejným tempem přitom ceny meziročně klesaly i v únoru. Po březnové meziroční stagnaci tu tak máme další pokles. Jak jsou ale na tom jednotlivé země Evropské unie?

Evropská centrální banka používá řadu nekonvenčních měnověpolitických nástrojů od záporné depozitní sazby po kvantitativní uvolňování k tomu, aby spotřebitelské ceny popohnala ke svému inflačnímu cíli těsně pod dvěma procenty. Pravdou ovšem je, že se jí to přes všechnu její snahu zatím příliš nedaří a eurozóna je opět v mírné deflaci. Ovšem eurozóna je v deflaci jako celek, v jednotlivých zemích je situace značně odlišná.

Evropská centrální banka prezentuje inflační situaci v eurozóně tak, že v ní panuje mírná deflace, při které spotřebitelské ceny meziročně „rostou“ o -0,2 %. Měnověpolitická situace se dá ale prezentovat i tak, že cenová hladina v eurozóně se se svým meziročním růstem pohybuje od -2,1 % až po +1,5 % v závislosti na členské zemi. Ukazuje se tak, že ve státech eurozóny není nejen značně rozdílná hospodářská úroveň, ale i tempo růstu cenové hladiny, kterou se Evropská unie prostřednictvím Evropské centrální banky snaží stejně jako nespočet dalších zemí sjednotit.

S Belgií by mohla ECB být spokojená, jelikož se v této zemi inflace blíží cíli, který si v ideálním případě evropská měnové autorita představuje. Pak už to jde ale z kopce. Na Maltě, v Litvě, Rakousku, Portugalsku a Finsku bychom ještě zaznamenali, i když mírný, ale přesto kladný růst cenové hladiny. V Estonsku cenová hladina již stagnuje a v plných dvanácti zemích eurozóny, tedy skoro dvou třetin členských zemí eurozóny, panuje deflace. Nejhůře je přitom na tom Kypr, kde je cenová hladina meziročně nižší dokonce o 2,1 %. Jízlivě bychom mohli poznamenat, že tento ostrovní stát hujersky ještě překonává cíle Evropské centrální banky, jen si drobátko popletl znaménko.

Nejhorší situace ze všech zemí Evropské unie ovšem panuje v Rumunsku a Bulharsku, kde klesá cenová hladina o 2,6 %, respektive o 2,5 %. Bulharsko má navíc bohužel ještě tu smůlu, že má svou měnu svázanou s kurzem eura, tudíž nemůže její centrální banka jednoduše intervenovat, jako to udělala naše Česká národní banka.

Suma sumárum při snaze Evropské centrální banky plnit svůj bezmála dvouprocentní inflační cíl se jí spíše daří ve většině zemí, nad nimiž bdí, plnit neplánované deflační cíle. Z posledního zápisu z jednání ECB vyplynulo, že její měnová politika podporuje hospodářské oživení v eurozóně, což by se mělo projevit i na rostoucí inflaci. No tak snad nás zase Mario nebalamutí.

Zdroj dat: Eurostat