Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Kam za prací? Berlín je pro tech talenty přívětivou volbou

Překvapivé rozhodnutí Velké Británie vystoupit z EU rozdělilo národ a zanechalo zbytek Evropy v šoku. Hlasování o brexitu ale dalo možnost znalcům celého politického spektra poučovat o budoucnosti národa, a to nejen na britské půdě.

Někteří vyzdvihují hrdou Británii, která se konečně uvolnila z omezující bruselské byrokracie a může teď uzavírat množství nových nezávislých obchodních dohod. Ostatní se s hrůzou obávají růstu cen, pomalého růstu ekonomiky a ztráty významu na globálním trhu.

Londýn se teď dostal pod obzvláště pečlivý dohled. Zůstane i nadále opravdovým globálním velkoměstem, evropským centrem pro každého počínaje tech společnostmi z USA přeš čínské banky až po fondy Blízkého východu? A nebo se jeho vliv oslabí, protože podniky přesunou své lidi, kapitál a aktiva jinam, třeba do Dublinu (města s nízkými daněmi), do dobře spravovaného Lucemburska, do ambiciózní Paříže nebo do bezstarostné Barcelony?  

O jednom městě, které bývá neprávem často přehlížené, jsme se zatím nezmínili. Je to právě Berlín, německé hlavní město, které bylo za Studené války izolované, se ale během posledních pár dekád tiše přetvářelo a zdokonalovalo. Umělci byli mezi prvními, kteří si zamilovali nízké nájmy a příjemné prostředí čtvrtí jako Prenzlauer, Berg nebo Friedrichshain.

Během posledních let překvapil Berlín tím, že se stal rájem pro mladé a ambiciózní podnikatele. Peter Barkow, zakladatel a vedoucí ředitel společnosti Barkow Consulting sídlící v Düsseldorfu, popisuje Berlín jako „opravdové hlavní město startupů“.

Berlín je nepopiratelně efektivní v přitahování mladých firem, které se zaměřují na dvě oblasti technologické scény. Za prvé ty nabízející podpůrné služby německým exportně orientovaným firmám, za druhé jsou to podniky fintech specializující se na inovace, změnu finančního odvětví dlouhodobě kontrolovaného velkými poskytovateli půjček a kreditních karet.

Podporování technologií je pro Berlín (a celé Německo) velmi silnou výhodou. Průmyslový sektor Německa je největším v celé Evropě. Každá domácí firma, ať už je středním velkovýrobcem nebo „blue chip“ jako Mercedes nebo Siemens, chce snížit náklady a získat nové zákazníky digitalizací existujících produktů. Společnosti musí ale neustále držet krok s nejnovějšími regulačními změnami. A právě Berlín může nabídnout jak přístup k politikům, tak k rozrůstajícímu se světu technologií, které se postarají o každou digitální potřebu firem.

Bude ale z britského brexitu profitovat Berlín na úkor Londýna? Dosud jsou důkazy smíšené.

Německé hlavní město, o desetiletí dříve sotva titěrnou tečkou na evropské technologické scéně, je dnes domovem téměř 3 000 startupů. Společnost Ernst & Young vyčíslila venture kapitálové investice berlínských startupů za rok 2016 na 2,4 miliardy eur, což je více než má Londýn nebo Stockholm. A navíc i berlínští politici silně usilují o britské tech talenty. Při jedné příležitosti si liberální strana volné demokracie pronajala autobus, který jezdil po Londýně se sloganem naléhajícím na tamní ostrovní startupy: „keep calm and move to Berlin“.

Některé společnosti tak opravdu učinily a vyměnily Temži za Sprévu protékající Berlínem a londýnský anglofonní multikulturalismus za mnohojazyčný a evropsky orientovaný Berlín. Konetik, odborník na řízení mobility, který sleduje vozové parky elektromobilů, byl založen v Londýně, ale kvůli brexitu se rozhodl vyměnit Spojené království za Schöneberg, vzkvétající část centrálního Berlína.

Spoluzakladatel Konetiku a výkonný ředitel Balazs Szabo uvedl, že měli vždy v plánu otevřít obchodní a marketingovou kancelář v Berlíně, ale britské referendum celý proces urychlil. „Po brexitu jsme rozhodli přemístit celý podnik do Berlína,“ řekl. Některé důvody byly finanční – především relativně nízké životní náklady v Berlíně. Další důvody byly spíše strategické. Pro logistickou firmu se širokou základnou německy mluvících zákazníků je logické vybudovat nový domov v srdci evropského největšího trhu aut.

Ale jestli brexit pomohl Berlínu předběhnout Londýn, zatím nevíme, protože není doposud dostatek dat.

Hlavní město Velké Británie sice ztratilo pár startupů, ale i nadále zůstává evropskou destinací obrovských technologických firem ze Silicon Valley. Google buduje objekt o 92 000 m2 poblíž nádraží King’s Cross, odkud bude zajišťovat služby pro Evropu. Apple si pronajal 50 000 m2 kancelářských prostorů v Battersea Power Station a Facebook zaměstnává stovky vysoce kvalifikovaných inženýrů z Velké Británie. Všechna tato rozhodnutí byla oznámena v měsících následujících po brexitu.

Pokud jde o fintech, pak se Berlín staví na místo lídra v rámci Německa. Na konci roku 2016 se podle dat od Barkow Consulting chlubil 179 fintech startupy. V Mnichově se těší ze 62 fintech startupů, ve Frankfurtu jich mají 58 a v Hamburgu 53. Od začátku roku 2012 po konec září roku 2016 vložili investoři do berlínských fintech startupů 734 milionů eur, proti tomu 212 milionů eur se investovalo v Hamburgu a 155 milionů eur ve Frankfurtu, tradičního německého centra finančnictví.

Ale jak už jsme řekli, předpovědi pro masivní odchod britských fintech talentů kvůli brexitu byly předčasné. Ve dnech po hlasování prohlásili němečtí tech lídři, že fintech v Londýně není nic než mrtvý. Výkonný ředitel hlavní frankfurtské platební společnosti zašel až tak daleko, že napsal tweet, ve kterém říká, že „Londýn jako vedoucí fintech centrum spáchal sebevraždu“.

Realita byla ale o dost obyčejnější. Fintech investice v Londýně sice trochu poklesly, ale zanedlouho nabraly znovu na síle. Minulý měsíc získala společnost Yoyo wallet, britská nejrychleji rostoucí mobilní platební aplikace, 12 milionů liber od investorů, kteří jí pomohli financovat expanzi do USA. Mezi jejich hlavní investory patří německá společnost Metro Group a Taavet Hinrikus, spoluzakladatel firmy TransferWife.

Zatím se zdá, že britské rozhodnutí jít vlastní cestou má opravdu malý dopad na obě města. Londýn i nadále zůstává evropským ohniskem technologických gigantů ze Silicon Valley. A doposud neztratil žádný ze svých významných startupů. Zpráva KPGM z letošního dubna ukázala, že Londýn získal 5 z 10 největších evropských fintech investic prvního čtvrtletí letošního roku. V rámci celkové evropské fintech scény je Londýn ve své vlastní lize, tedy o třídu výš než ostatní města, říká pan Barkow. Když použijeme fotbalovou analogii a srovnáme Londýn s Real Madridem, obvyklého vítěze Ligy mistrů. Berlín pak lze přirovnat k Bayernu Mnichov, cennému soupeři, který často končí hned na druhém místě.

Berlín se chová jako jiný druh magnetu. Přitahuje tech talenty toužící po životě ve městě, které nabízí vysokou kulturu, nízké nájmy, širokou škálu pracovních příležitostí a bohémské prostředí. Díky tomu všemu získalo německé hlavní město 3 z 10 největších evropských fintech investic prvního čtvrtletí tohoto roku.

Szabo říká, že pokud politici zabrání úplnému přerušení vztahů s Bruselem, pak je těžké si vůbec představit, že by Londýn ztratil na své síle. „Určitě si nemyslím, že by měla přijít nějaká drastická změna. Londýn prostě zůstane jedním z nejdůležitějších finančních center v Evropě.“

Popravdě je na mapě dost místa pro obě města – jedno skutečně globální město a druhé evropské město kultury a technologií, které je na správné cestě stát se hlavním politickým a komerčním centrem pevninské Evropy.

Newsletter