OKD v úterý podala sama na sebe dlužnický insolvenční návrh, spojený s návrhem o povolení reorganizace. Chce zachovat zaměstnanost, provoz podniku, v co nejvyšší míře postupně uspokojit své věřitele a vytvořit životaschopnou společnost. Logickou otázkou nyní je: co se bude a může dít dále. Převezme OKD stát? „Stát se to může. Stát nevydává peníze své, ale peníze daňových poplatníků a z cizího krev neteče, jak se říká. Navíc by si tím vládní politici koupili další voliče. V tuto chvíli by to byl ale čirý nerozum. Ekonomický nesmysl,“ říká krom dalšího hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
R24: OKD požádala o insolvenci, jaké jsou očekávané nejbližší kroky?
Insolvenční řízení zahajuje soud na návrh dlužníka nebo – v některých případech – věřitele. Soud nejprve posoudí, zda je dlužník opravdu v platební neschopnosti, v předlužení (což oboje znamená úpadek) nebo ve stádiu takzvaného hrozícího úpadku. Pokud soud uzná, že je dlužník v úpadku nebo že mu úpadek reálně hrozí, stanovuje způsob jeho řešení. Nabízí se v zásadě tři možné způsoby řešení: konkurs, reorganizace, nebo oddlužení.
Hlavním cílem insolvence je v maximální možné míře „zahojit“ věřitele podniku v insolvenci. Soudce v případě konkursu jmenuje insolvenčního správce, který mj. přebírá od dlužníka právo nakládat s majetkem podniku v insolvenci. I v bankrotujícím podniku zbývá zpravidla vždy nějaký ten majetek, jehož rozprodejem lze alespoň zčásti uspokojit věřitele. Pokud s tím souhlasí dostatečný počet věřitelů, může dojít k řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. Klíčové slovo má opět soud.
R24: Jak se díváte na snahu firmy „zachovat zaměstnanost, provoz podniku, v co nejvyšší míře postupně uspokojit své věřitele a vytvořit životaschopnou společnost“? Je to realistická varianta dalšího vývoje?
Insolvence je v tuto chvíli nejčistším a ekonomicky nejrozumnějším řešením. Bude teď záležet na soudu a na věřitelích OKD – a pochopitelně stále i na státu –, jak se k situaci postaví. Umím si představit, že minimálně část těžebních kapacit zůstane dále v provozu, protože v ostravském regionu stále funguje řada hutí a oceláren a po koksovatelném uhlí tam pořád existuje určitá poptávka. Část horníků ale o práci bohužel takřka jistě přijde. Zde by měl do hry vstoupit stát a zajistit jejich přeškolení nebo zaměstnání v jiném podniku.
R24: Jaký bude dopad na horníky? Troufnete si odhadnout?
Zatímco konkurz většinou vede k zániku zaměstnavatele a tedy i k propuštění zaměstnanců ze strany zaměstnavatele a tedy s odstupným, při reorganizaci je šance na alespoň částečném ozdravení a zachování pracovních míst.
Pro samotné zaměstnance je ale podstatné, že zahájení insolvenčního řízení ani jeho další průběh nemá až do případného rozhodnutí o zrušení zaměstnavatele žádný bezprostřední důsledek pro jejich pracovní poměr – ten nadále trvá a stejně tak i nárok na mzdu a další plnění, která náležela zaměstnanci před prohlášením úpadku.
Například jihlavská společnost Motorpal nyní prochází reorganizací v rámci insolvenčního řízení. Reorganizace má důvěru věřitelů. Firma propouštět tedy nehodlá. Podobný osud může nakonec potkat i OKD.
Zejména tehdy, vloží-li se do situace stát. Pak by o zaměstnání třeba přišla jen část horníků, případně by byli propouštěni postupně tak, aby se co nejvíce utlumily nepříznivé sociální dopady. Ty by se mohly tlumit i dalšími způsoby, například realizací specificky koncipovaných a zacílených rekvalifikačních programů a podobně.
R24: Jak vidíte pozici věřitelů a zvlášť Ad Hoc Group?
Věřitelé nyní budou postupovat tak, aby dostali co největší část dlužné částky zpět. Samozřejmě s posvěcením soudu. Celé dlužné částky se už ale zřejmě tak jako tak nedočkají. Ad Hoc Group do situace vstoupila zjevně s tím, že využije sociálně citlivého kontextu a politické třaskavosti celé kauzy OKD. Hraje hru vabank o to, aby dluh a závazky vůči zaměstnancům a třetím stranám převzal stát, který by případně i OKD sanoval, a AHG mohla rozprodávat výnosnou část majetku. Pokud se tato hra vabank skupině AHG nezdaří, může firmy prodat jinému majiteli.
R24: Třaskavou otázkou je: koupí OKD za nějakých podmínek stát?
Stát se to může. Stát nevydává peníze své, ale peníze daňových poplatníků. A z cizího krev neteče, jak se říká. Navíc by si tím vládní politici koupili další voliče. V tuto chvíli by to byl ale čirý nerozum. Ekonomický nesmysl.
Těžba v regionu není ve stávající míře rentabilní. Pokud by společnost AHG výrazně slevila ze svých podmínek, stát se do situace ale zřejmě vloží. Řešením ale není ani vyvlastnění či znárodnění, protože tím stát vyšle nepříznivý signál mezinárodní investorské komunitě, což může ČR ekonomicky dlouhodobě poškodit.
Je dobře, že nastala insolvence – je to v dané situaci ta nejméně špatná varianta. Úpadek firmy – populárně řečeno „bankrot“ – není v tržní ekonomice nic neobvyklého. Vlastně to ekonomiku očišťuje od již nepřínosné produkce a umožnuje to příslušný kapitál přesměrovat do perspektivnějších odvětví.
V případě OKD jde ale pochopitelně o sociální problém. Jeho dopad by stát měl zmírnit financováním rozsáhlého rekvalifikačního programu pro postižené zaměstnance, případně jinými způsoby, které ulehčí jejich tíživou situaci.
