Nad ropným trhem visí otazník v podobě Íránu. Začátkem minulého týdne dosáhl Teherán a světové mocnosti tolik očekávané dohody ohledně íránského jaderného programu. Za jeho omezení budou postupně staženy sankce, které mocnosti na Írán před lety uvalily.
Jednou z oblastí, kde se toto uvolnění nejvíce projeví, bude ropný trh. Íránský vývoz černého zlata se v důsledku sankcí snížil téměř o polovinu a teď se očekává jeho opětovné nastartování. Otázkou zůstává, jak se tato událost projeví na ceně ropy. Analytici se shodují převážně na tom, že zvýšení světové nabídky černé komodity bude pozvolné, tudíž by se se žádný prudký cenový propad konat neměl. Zhruba rok by pak mělo trvat, než se íránský vývoz vrátí zpět na úrovně roku 2012, kdy na zemi byly sankce uvaleny.
Dohoda o íránském jaderném programu na stole. Ropa klesá
Obdobná očekávání se v historii objevila i v případě dvou členů Organizace zemí vyvážejících ropu, a to konkrétně u Libye a Venezuely. U obou zemí tehdy analytici predikovali velice pozvolnou obnovu produkce, avšak realita se ukázala býti mnohem rychlejší.
Venezuelská stávka
V roce 2002 probíhala ve Venezuele hromadná stávka proti prezidentu Hugo Chávezovi. Tamní ropný průmysl zůstal tehdy paralyzován a to až do takové úrovně, že země musela černé zlato dovážet od svých sousedů.
Tehdejší produkce ropy tak skokově poklesla z bezmála tří milionů barelů ropy denně až na něco málo přes 500 tisíc. I přesto, že během stávky bylo vybavení těžařských společností poničeno a tisíce dělníků bylo propuštěno, podařilo se během 4 měsíců opětovně navýšit produkci černého zlata až na 2 miliony barelů za den (viz graf č.1).
Libyjská občanská válka
Začátkem roku 2011 se v Libyi objevily demonstrace a protesty proti vůdci země Muammaru Kaddáfímu. Vláda tehdy proti demonstrantům tvrdě zasáhla a protesty přerostly v občanskou válku trvající několik měsíců.
Tato událost srazila objem ropné produkce země na méně jak polovinu. Analytici tehdy očekávali, že obnova na úroveň alespoň jednoho milionu barelů za den potrvá minimálně 18 měsíců, ve skutečnosti to však trvalo pouze šest měsíců (viz graf č.2).
Íránské překvapení?
V případě Íránu tak proti sobě stojí dvě strany. Jsou to analytici věřící v pomalý nárůst ropné produkce a vývozu a Mezinárodní energetická agentura. Její zástupci jsou přesvědčeni, že neexistuje žádný pádný důvod, proč by Teheránu mělo trvat tak dlouho dostat se v oblasti produkce a vývozu ropy na předsankční úrovně.
„Nevidím žádný přesvědčivý důvod, proč by se íránská produkce ropy neměla po uvolnění sankcí raketově zvednout. Produkční kapacity na to země má,“ řekl pro agenturu Bloomberg Antoine Halff, šéf oddělení ropných trhů Mezinárodní energetické organizace.
Skepticismus pak nesdílí ani analytici banky BNP Paribas. „Radíme nepodceňovat schopnost Íránu opětovně se vrátit na ropný trh v plné síle, obzvláště pokud země potřebuje dolary,“ řekl Edward Pybus, specialista na obchodování s ropou. Očekávání trhu jsou konzervativní, avšak postupem času převládne mnohem větší optimismus, míní Pybus. Od roku 2011 se objem íránské ropné produkce snížil zhruba o 800 tisíc barelů za den (viz graf č.3).
