Ačkoli poslední statistiky podávají o americkém trhu práce velmi příznivý obrázek, americký prezident Donald Trump této statistické iluzi rozhodně nevěří. Naopak podle šéfky Fedu Janet Yellenové už nemůže být lépe. Jak to tedy s tím trhem práce vlastně je? Na to se zaměřil Pedro Nicolaci da Costa, komentátor Business Insideru.
Americký trh práce vykazuje velmi pěkné výsledky; poslední reportovaná míra nezaměstnanosti v USA je 4,8 %. Avšak ne každý z toho má radost; Donald Trump ji naopak nedávno označil za „falešné číslo“. Klidně by to prý mohlo být i 42 %.
Naopak klíčové osoby Federálního rezervního systému v čele s jeho šéfkou Janet Yellenovou číslům a statistikám věří. A nejen to; podle nich je americký trh práce v nejlepší kondici, v jaké jen může být. Americká ekonomika totiž dosáhla blaženého stavu plné zaměstnanosti. Tedy ne do toho, který si představoval Keynes, ale do toho, který popisoval Friedman – skutečná míra nezaměstnanosti je na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. Tedy nejnižší možné, která negeneruje škodlivé inflační tlaky.
Je to tu! #Fed zvyšuje sazby. Letos čeká ještě dvojí zvýšení – Roklen24.cz https://t.co/yyPwgLDVnJ prostřednictvím @roklen24 #Hike pic.twitter.com/CxMikUHbZQ
— Roklen24.cz (@roklen24) 15. března 2017
Bezesporu je dnes lépe, než jak bylo před pár lety, kdy vrcholila celosvětová finanční krize. Avšak není vše tak skvělé, jak tvrdí Fed, píše Costa. A jako důkaz přináší statistiky, které nevyhlížejí zas tak růžově.
Ano, míra nezaměstnanosti – ukazatel, kteří považuje za nezaměstnané ty, kteří nemají práci, v posledních čtyřech týdnech ji aktivně hledali a jsou připraveni nastoupit do práce – je skutečně taková, jak tvrdí čísla Bureau of Labor Statistics. Avšak z této definice pak vypadávají dlouhodobě nezaměstnaní, kteří si práci aktivně nehledají.
Velkým problémem je také podzaměstnanost. Podzaměstnaní jsou ti, kteří sice pracují, avšak pracují méně než by chtěli – na zkrácený úvazek místo plného, nepravidelně, anebo v rámci jiné neplnohodnotné formy práce. A pokud sečteme nezaměstnanost a podzaměstnanost, pak dostaneme úplně jiná čísla. V letošním lednu to bylo 9,4 %.
Jak ukazuje následující graf, výrazným trendem amerického trhu práce je v posledních letech klesající míra participace na trhu práce. To znamená, že se smršťuje objem potenciální pracovní síly, a naopak přibývá lidí, kteří jsou ekonomicky neaktivní. A právě pracovní síla, která je tvořena ekonomicky aktivním obyvatelstvem, tvoří jmenovatele zlomku, podle kterého se počítá míra nezaměstnanosti. Pokud tedy ubývá pracovní síly, pak může míra nezaměstnanosti klesat, aniž by klesal počet nezaměstnaných.
Ekonomové se přitom nemohou shodnout na tom, do jaké míry za tímto trendem stojí demografické faktory, jako je stárnutí populace, anebo špatné institucionální charakteristiky trhu práce. Nicméně, pokud Donald Trump tvrdí, že 94 milionů Američanů by mělo být považováno za pracovní sílu, a není, pak to na tom něco bude.
Nakonec posledním problémem, na který Costa upozorňuje, je lišící se míra nezaměstnanosti mezi jednotlivými etniky, což je chronická záležitost amerického trhu práce.
