Boj o banky eskaluje. Macron šlape na brzdu evropské finanční daně


14:28 • 17. července 2017

Tagy: Banky, Finance, investiční bankovnictví, Francie, Lucembursko, Macron, Německo, Brexit, daně

Už to vypadalo nadějně. Boj o zavedení evropské daně z finančních transakcí měl naději na úspěšný konec. Jenže teď to vypadá, že dojde k dalšímu odkladu. Zase. Tentokrát se potížistou číslo jedna stala Francie. Země, jejíž nový prezident Emmanuel Macron v předvolební kampani slíbil, že daň bezodkladně zavede, nyní šlape na brzdu. Důvod? Zajistit si konkurenční výhodu v boji o banky, které se kvůli brexitu stěhují z Londýna do evropského vnitrozemí.

Jak moc je Macron proevropský?

Francouzský prezident Emmanuel Macron je považován za příkladného Evropana. A právě on by nyní mohl být tím, kdo pohřbí společný záměr zavést v EU dlouho a těžce vybojovanou daň z finančních transakcí, a stane se tak v očích mnohých hlavním lobbistou finančního světa, který postrádá jakýchkoli zábran, hřmí německý server Spiegel Online.

Úspěch iniciativy „Merkcron“ může znovu nastartovat projekt Evropy

Sliby chyby

Macron přitom ještě nedávno sliboval, že se ostře zasadí o to, aby se daň zavedla ještě před koncem léta. Jenže nyní stojí před politikem, který se rád prezentuje jako protiklad amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho protekcionismu, malý zádrhel. Chce totiž, aby jeho země vytěžila maximum z nastávajícího odchodu Velké Británie z EU. A zjevně je ochoten tomu leccos obětovat – včetně některých svých slibů.

Předtím, než dá Francie svůj souhlas s daní z finančních transakcí, chce mít nejprve možnost přesněji zhodnotit důsledky brexitu, vysvětloval německý ministr financí Wolfgang Schäuble dle serveru Macronův postoj. Tím podle Spiegelu potvrdil, o co tu Macronovi jde – o „brutální konkurenční boj o banky, které by se posléze mohly přestěhovat z Londýna na evropskou pevninu.“ A přitom by se daň z finančních transakcí mohla ukázat spíše jako překážka.

Nicméně ani Schäuble se podle serveru nebude rmoutit nad tím, když nyní Francouzi onu daň odloží či dokonce zcela pohřbí. Jeho samotného totiž takovéto opatření nikdy nepřesvědčilo, ale držel se ho na základě závazku plynoucího z dohody se svým koaličním partnerem SPD.

Na stole již od roku 2008

O možném zavedení burzovní daně se diskutuje již od roku 2008, zatím však bez výsledku. Nejprve vše ztroskotalo v globálním měřítku, posléze měla být zavedena alespoň na půdě Evropské unie. V roce 2014 se dohodlo jedenáct z 28 států EU, že daň z finančních transakcí zavedou od roku 2016. Na konci roku 2015 však od dohody odstoupilo Estonsko, poté přišly problémy s Belgií a nyní postup brzdí Francie.

Brexit a zápas o banky

Situaci značně komplikuje brexit. Reálně totiž hrozí, že londýnské banky přijdou o tzv. passporting rights pro prodej svých produktů ve zbytku EU, a proto se budou muset přestěhovat na kontinent. Mezi některými zeměmi EU již zuří tvrdý konkurenční boj o to, kam se banky či jejich části přesídlí. Mezi důležité konkurenty patří právě i Francie a Německo.

Britská centrální banka zpřísňuje kvůli brexitu svou politiku

Pokud by obě země bankovní daň zavedly, neměly by vůči sobě navzájem žádnou konkurenční nevýhodu, což by však neplatilo vůči těm 17 zemím, které se na této dani odmítly podílet – například Lucembursko. Tamní premiér Xavier Bettel stále zdůrazňuje, že jeho země tuto daň v žádném případě nezavede. „Jsem proti snižování konkurenceschopnosti Evropy,“ prohlašuje podle serveru. Ale jak prý tento liberální politik rád lišácky podotýká, „jen ať si to klidně udělají“.

Lucembursko si totiž v takovém případě dělá velké naděje, že se mu podaří přilákat bankovní obchody z Londýna. Velkovévodství je sice jen malou zemičkou, ale relativně velkým finančním centrem. To je dáno tradičně velkou flexibilitou, a to nejen, ale především, co se daní týče.

A stejně jako ostatní, i Lucembursko chce z brexitu vytěžit, co se dá. Některé velké banky, jako je JP Morgan či americká investiční banka Blackrock, již oznámily, že přesunou důležité části svých obchodů z Londýna právě sem.  

Macronovo dilema

Macron se chce nyní podle serveru zjevně postavit proti takové tendenci. Bude se však muset rozhodnout. Dá přednost obchodu a bude se snažit přilákat bankéře z Londýna za každou cenu, aby tak značně zvýšil atraktivitu Francie pro zahraniční investory? Nebo bude plnit společné dohody v rámci Evropské unie a na zavedení společné daně z finančních transakcí nakonec dojde?

„Uzavřela se dohoda, že se společná daň zavede,“ cituje Spiegel europoslance a finančního odborníka z CDU Daniela Casparyho. Takové dohody se podle něj mají dodržovat a „ne podlézat bankám, aby se z Londýna přilákaly.“

Z Bruselu se na adresu francouzské vlády vůbec ozývá řada značně rozhořčených hlasů. Francouzská vláda poklonkuje bankovní lobby a zdá se, že Macron „chce sloužit škodlivým dílčím zájmům,“ hřměl například europoslanec Udo Bullmann z SPD. Levicový německý europoslanec Fabio de Masi zase označil odklad jako „další hřebíček do rakve daně z finančních transakcí.“ Zdá se prý, že „útok finanční lobby proti dani z finančních transakcí probíhá úspěšně.“

EU bude po brexitu chybět 20 miliard. Přijde i účet za uprchlíky?

RSS

Vystudovala obor Mezinárodní politika a diplomacie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvovala mezinárodní interdisciplinární studijní program Comparative East-West-Studies se zaměřením na politologii na Universitě Regensburg. V průběhu studia absolvovala mj. stáž v Německém Spolkovém sněmu. Pracovala jako zpravodaj ekonomické redakce ČTK, působila jako content manager ve společnosti Patria Online, kde vedla zpravodajský tým, a pracovala také jako mluvčí předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.