Pozor recese! Jak ji předejít? Lék nabídl Mohamed

Spojené státy stojí na rozcestí. Největší ekonomika světa by se mohla přehoupnout do recese, pokud vláda nezasáhne proti aktuálnímu chaosu prostřednictvím smysluplné fiskální reformy. Tak popsal současnou situaci externí ekonomický poradce pojišťovny Allianz Mohamed El-Erian. Co je problémem dnešního světa? A které kroky by měla americká vláda učinit?

„Až příliš moc jsme se spoléhali na centrální banky,“ řekl El-Erian v rozhovoru pro server CNBC. „Odpověď na krizový rok 2008 byla přehnaně cyklická.“ Známý ekonom a bývalý CEO fondu Pimco těmito slovy naráží nejen na Fed, ale i na další světové centrální banky, které na trh už celé roky pumpují dodatečnou likviditu ve snaze o podporu ekonomického růstu.

„My, jakožto společnost, jsme se doslova zamilovali do financí jako do nejsilnějšího motoru popohánějícího růst“ míní El-Erian. „Až do roku 2008 byly klíčové soukromé finance. Od tohoto roku dále jejich místo vystřídaly finance veřejné, které mají (rovněž) v ruce centrální banky. Naprosto jsme zapomněli, co je potřeba proto, aby ekonomika rostla komplexním způsobem.“

Restaurační krize jako předzvěst té ekonomické?

Z tohoto pohledu se programy kvantitativního uvolňování a prostředí nulových úrokových sazeb jeví jako vyčerpané. To, co mohly nabídnout, už nabídly, teď je potřeba, aby zasáhl Bílý dům a Kongres.

„Pokud nebudeme opatrní, dostaneme se do situace, kdy se minimální ekonomický růst přehoupne do recese. Proto je teď ta pravá chvíle, kdy mají zasáhnout politici,“ řekl ekonom.

Tento zásah by měl zahrnovat celkem tři strukturální změny, které by stav největší ekonomiky světa dostaly z (téměř) nejhoršího:

  • nutná je reforma daňového zákona
  • nutné je se vypořádat s nadměrnou zadlužeností, jako jsou například studentské půjčky
  • v neposlední řadě je potřeba se zaměřit na nový program infrastruktury, který by přinesl obnovu silnic, mostů a vůbec celého dopravního systému

Právě poslední zmiňovaný bod je jedním z klíčových témat kandidátů na příštího amerického prezidenta. Hillary Clintonová sdělila, že by na to tyto účely vyčlenila zhruba 275 miliard dolarů. Donald Trump byl v tomto směru ještě agresivnější. Jeho představa je taková, že dlouhodobé zadlužení v prostředí minimálních úrokových sazeb je obhajitelné, tudíž by výše zmiňovanou částku téměř zdvojnásobil.

Co vyhrává americké volby?

Newsletter