Kompas Podnikatele: Snižování příjmové nerovnosti v ČR zpomalilo

Pro podnikatele je maximální přehled o tom, co se děje v jeho podniku, základ. Každá společnost je však součástí mnohem většího celku, od něhož se odvíjí i velká část jejího výkonu. Tímto celkem je ekonomika. Ne každý byznysmen má ale čas ji dopodrobna studovat. Proto je tu Kompas Podnikatele. Aktuální 34. vydání shrnuje stav české ekonomiky a v návaznosti na to přináší zhodnocení a doporučení ze strany OECD.

Kompas Podnikatele je unikátní služba, která vznikla ze spolupráce Asociace malých a středních podniků (AMSP) a finanční skupiny Roklen. Jedná se o pravidelný ekonomicko-analytický měsíčník zaměřující se primárně na to nejzásadnější dění v domácí i zahraniční ekonomice.

Situace v ČR: Trh práce na předkrizových úrovních

Jak si vede česká ekonomika? Stručný popis vývoje mezd, nezaměstnanosti a průmyslu je následující, včetně predikcí ekonomického týmu skupiny Roklen.

Růst průměrné reálné mzdy za první čtvrtletí letošního roku dobře ilustruje – kromě napjaté situace na trhu práce – i to, jak citelně se již začíná na příjmech podepisovat zrychlující se inflace, která domácnostem dodatečné příjmy částečně umazává. Reálně totiž rostly průměrné mzdy výrazně pomaleji (2,8 %) než nominálně (5,3 %).

Naproti tomu růst mediánové a průměrné mzdy byl téměř totožný. Dočasně se tedy poněkud zpomalilo sbližování mezd vysokopříjmových a nízkopříjmových skupin. Předchozích šest čtvrtletí v řadě nicméně rostla mediánová mzda rychleji než průměrná, což naznačuje, že trendem poslední doby je spíše snižování příjmové nerovnosti. Jedná se ostatně o tendenci, kterou lze v ČR pozorovat i v dlouhodobých průměrech, především pak v obdobích ekonomického růstu.

Proti vyššímu růstu mezd momentálně působí pomalejší zvyšování tuzemské produktivity. Za současným vývojem stojí zejména nedostatek pracovníků. Úroveň domácí nezaměstnanosti momentálně dosahuje nejnižší hodnoty z celé EU. V květnu navíc v souladu s prognózou dále poklesla na 4,1 %. Jedná se vůbec o nejnižší úroveň od konce roku 2007. Z pohledu uchazečů na jedno pracovní místo však již současná situace tu před vypuknutím krize ve čtvrtém kvartálu roku 2008 předčí. V květnu bylo evidováno oproti dubnu méně uchazečů (- 19 tis.) a více pracovních míst (+ 15 tis.). Na každé volné pracovní místo tedy připadlo přibližně „jen“ 1,8 uchazeče. K výraznému poklesu nezaměstnanosti v nadcházejících měsících proto již zřejmě nezbývá mnoho prostoru. Přesto by se letos mohla dle našeho výhledu dostat až k hranici 3,7 procenta. Objevuje se nicméně tendence k návratu zpět ke čtyřem procentům, a to koncem roku.

Za celý rok očekáváme růst průměrných reálných mezd okolo 3 procent. Projeví se nejen navýšení platů ve veřejném sektoru plánované od letošního července, ale právě i pokračující nedostatek volné pracovní síly. Inflace by již naproti tomu příliš zrychlovat neměla, naopak očekáváme její postupný návrat zpět ke dvěma procentům začátkem příštího roku.

Taktéž dle očekávání v dubnu meziročně poklesla průmyslová výroba (-2,5 %). Na vině byl však primárně menší počet pracovních dnů, když duben letošního roku měl o 3 pracovní dny méně než ten loňský. Nejedná se tak z našeho pohledu o zlom růstového trendu, ale spíše o jednorázový výkyv. Po očištění o kalendářní vlivy totiž činil růst stále velmi robustních 5,9 procent.

Od začátku roku jednoznačně hraje roli hlavního tahouna českého průmyslu výroba motorových vozidel, jejíž příspěvek k celkovému růstu byl vždy nejvyšší. Za první čtyři měsíce letošního roku bylo v ČR vyrobeno již přes 498 tisíc osobních vozidel, tedy meziročně za stejné období o šest procent více. Výrazný podíl má dlouhodobě automobilový průmysl i na českém exportu, když v prvním čtvrtletí letošního roku tvořila motorová vozidla mimořádných 29,5 %.

Přestože v dubnu česká výroba zaznamenala pokles průmyslových zakázek i tržeb ze zahraničí, naše prognóza v nadcházejících měsících stále poukazuje na silný růst, který by měl být podpořen nejen domácí, ale právě i zahraniční poptávkou. Pozitivní signály do budoucna vysílají nejen předstihové ukazatele, které se stále udržují na vysokých úrovních, ale i dobrá ekonomická kondice na okolních trzích, především v klíčovém Německu, kam směřuje přibližně třetina českého exportu.

Autorem je ekonom finanční skupiny Roklen Jaromír Gec.

Stav české ekonomiky pohledem OECD

OECD zlepšila svou předpověď pro českou ekonomiku. Předpovídá zlepšení postavení zaměstnanců, pozor však na rostoucí zadlužení. Jaká největší rizika nás ohrožují?

Data za první čtvrtletí přiměla národní i nadnárodní organizace zlepšit předpověď domácího ekonomického růstu na rok 2017. K optimističtější předpovědi přistoupila i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyšší minimální mzda a pokračující silná poptávka na českém trhu práce zlepšují postavení zaměstnancům a zvyšují spotřebu. Růstu, podle OECD, přispěje i obnovení investic. V příštím roce jej bude brzdit jen nedostatek pracovní síly. Napjatá situace na trhu práce pak bude i nadále vyvolávat inflační tlaky a inflace tak v roce 2018 bude nad dvouprocentním cílem ČNB.

Co se týče měnové politiky, OECD předpokládá postupné utahování měnových podmínek od podzimu letošního roku. V současné době však zvyšování úrokových sazeb ohrožuje posilování české koruny, v jejich prospěch ale naopak hraje dobrá ekonomická kondice země. Na straně fiskálních politiky by rychlejšímu ekonomickému růstu pomohlo zvýšení produktivity a snížení nedostatku pracovní síly například v podobě větší podpory školek tak, aby se čerstvé matky mohly vrátit na pracovní trh. V podobném duchu OECD doporučuje vyšší využití celoživotního vzdělání, aby trh práce zvládl přicházející změny.

Na rok 2017 počítá OECD s mírným schodkem veřejných rozpočtů a to především z důvodu růstu platů ve veřejném sektoru a vyšším spolufinancováním evropských fondů. Zároveň je potřeba zvýšit efektivnost čerpání evropských fondů a zlepšit spolupráci napříč vládními subjekty. Růst příjmů a důchodů zajišťuje, že ekonomický růst je celospolečenský.

V zásadě OECD vnímá čtyři nejdůležitější oblasti, které vyžadují reformu. Jde o zvýšení dostupnosti mateřských školek a změnu daňového zvýhodnění pro nepracující matky tak, aby se mohly jednoduše vracet na trh práce. Ke zlepšení podmínek na trhu práce by měla vláda přistoupit i k zjednodušení migrační politiky pro vysoko-kvalifikovanou pracovní sílu. Zvýšení vládní podpory vědy a výzkumu podobně jako větší finanční a informační pomoc ze strany státu by mělo vést ke zvýšení produktivity. Možná je rovněž změna exportní strategie, která by zvýšila diverzifikaci a potenciálně přinesla vyšší přidanou hodnotu českému exportu.

Největší rizika dalšího růstu české ekonomiky jsou především extérní šoky. Silné posílení české koruny by omezilo konkurenceschopnost českých exportérů, stejný dopad by měla i slabá domácí poptávka v Číně. Naopak silnější než očekávaný růst evropských zemích by pravděpodobně ještě zlepšil vyhlídky českých firem, a tedy i celé ekonomiky.

Autorem je ekonom finanční skupiny Roklen Michal Šoltés.

Newsletter