ČNB: Exit? Asi polovina roku. Kurz CZK? Rizika v obou směrech

AKTUALIZOVÁNO – Intervence pokračují. Jejich konec „napojený“ na dosažení především inflačních podmínek je stále očekáván v polovině roku 2017, rozhodně ne dříve než ve druhém čtvrtletí. A následný kurz koruny? Klidně v obou směrech, míní šéf ČNB Rusnok.

K tomu, aby ČNB začala zvažovat ukončení kurzového závazku, je podle Rusnokových slov potřeba pečlivě sledovat vývoj inflace, aby bylo jasné, že tlak na její růst sílí, nebo naopak ochabuje. V návaznosti na to je pak potřeba robustní potvrzení nastavených inflačních podmínek, což je pro ČNB jasné přestřelení cíle na 2 %.

Co se týče vývoje eurokoruny po ukončení závazku, rizika existují v obou směrech. K oslabení české měny může přispět především její překoupení. Stále však platí, že je banka připravena vyhlazovat „po-exitový“ vývoj. Rusnok pak dále řekl, že banka nemá nikterak nastavený strop pro objem devizových rezerv.

Z hlediska scénáře druhé poloviny roku pak ČNB pracuje v rámci své upravené prognózy se silnější korunou, a to aniž by brala v potaz předchozí zajištění exportérů či zavírání korunových pozic.

KB: Korunu po exitu asi čeká zvýšená volatilita, posílení nejisté

Centrální bankéři dnes také rozhodli ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 0,25 %. Aktualizována pak byla prognóza:

  • HDP v 2017 na 2,8 % (předchozí 2,9 %), v 2018 na +2,8 % (dříve 2,9 %)
  • Inflace v 1Q 2018 na 2,5 % (dříve 2,4 %), ve 2Q 2018 na 2,3 %
  • Průměrný 3M PRIBOR letos 0,5 % (dříve 0,7 %), v 2018 na 1,1 % (předtím 1,6 %)

Dnešního zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů rady. Je to poslední měnové jednání pro členy rady Lubomíra Lízala a Pavla Řežábka. Těm 13. února skončí mandát. Místo nich v úterý jmenoval prezident Miloš Zeman Oldřicha Dědka a Marka Moru.

Jak to vidí experti?

„ČNB drží kurzový závazek navzdory masivním intervencím, které musela v lednu provést, aby hladinu 27 koruna za euro ubránila. Podle našeho odhadu v průběhu ledna centrální banka musela nakoupit 13 miliard eur. Toto číslo je tak zdaleka nejvyšší od začátku současného režimu v říjnu 2013,“ uvedl Viktor Zeisel z Komerční banky.

Dodal, že investoři tedy již čekají na konec kurzového závazku a sázejí na posílení koruny, poté co ČNB přestane tuto hladinu bránit. „My očekáváme, že ČNB odstraní kurzový závazek již na svém pravidelném měnově politickém zasedání 4. května. Poté předpokládáme, že koruna posílí směrem ke kurzu 26 korun za euro. Následně by však měla své zisky rychle korigovat,“ míní Zeisel.

„V naší prognóze nadále počítáme s koncem kurzového závazku ve druhé polovině letošního roku. Nicméně výsledek inflace za leden, který bude zveřejněn 10. února, má potenciál ovlivnit náš výhled i očekávání trhu,“ uvedl investiční stratég Raiffeisenbank Michal Brožka.

Konec intervencí v dubnu, či v květnu. Jak ho zobchodovat?

Podle analytika firmy Cyrrus Lukáše Kovandy lze v nadcházejících dvou měsících nadále očekávat silný tlak devizových spekulantů, byť jejich spekulativní apetýt v porovnání zejména s první polovinou ledna polevil. To demonstruje například růst výnosu dvouletých dluhopisů české vlády. Tento výnos se začátkem února dostal na nejvyšší úroveň od první poloviny loňského září. Související pokles cen tohoto dluhopisu signalizuje ztrátu zájmu části spekulantů o korunová aktiva.

Pokles zájmů podle Kovandy odráží jejich rostoucí obavu, že po ukončení intervence nastane efekt chybějící protistrany a oni nebudou moci realizovat svůj výnos z posílené koruny, protože při žádaném kursu jim nedostávající se eura zpět nikdo neprodá. „Lze tedy konstatovat, že lednová verbální intervence ČNB, jejíž představitelé opakovaně na možnost efektu chybějící protistrany upozorňovali, byla alespoň z části úspěšná,“ dodal Kovanda.

 

Newsletter