Nobelista Shiller: Nejlepším příkladem bubliny je bitcoin

Nejlepším příkladem spekulativní bubliny je v současné době bitcoin. Uvedl to americký ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert J. Shiller v rozhovoru se zpravodajským serverem Quartz.

Tento profesor ekonomie na americké elitní universitě Yale je autorem řady odborných článků, prací a knih, přičemž nejznámější je bestseller s titulem Investiční horečka (Irrational Exuberance) z roku 2000, který pojednává o spekulacích a cenových dramatech na finančních trzích v posledních stoletích, kdy jinak rozumní lidé vyhnali ceny tulipánů, akcií či domů do nevysvětlitelných výšek.

Iracionální exuberance: Deset katalyzátorů šílených trhů

Shiller vyvinul některé nástroje považované za klíčové pro střízlivé zhodnocení trhů. Pomohl vytvořit indexy pro měření reálných cen nemovitostí a jeho indikátor CAPE, cyklicky upravený poměr cen a zisků na akcii, je považován za jeden z nejlepších modelů pro předpovídání výnosů z akcií.

V rozhovoru se serverem Quartz tento ekonom, který v roce 2013 získal Nobelovu cenu za svou práci o bublinách, řekl, že nejlepším příkladem investiční horečky a spekulativní bubliny je v současné době bitcoin.

Mýtus, který táhne

A co činí právě bitcoin předmětem horečných spekulací? „Když někdo vymyslí a rozšíří správný příběh, mohou se dít velké věci,“ podotýká Shiller. Bitcoin má podle něj v první řadě schopnost motivovat a vyvolávat vzrušení. Již osoba jeho zakladatele jménem Satoshi Nakamoto je mysteriózní postava. Nikdo neví, zda skutečně existuje, protože ho nikdo nikdy nenašel. Navíc měl chytrý nápad, který má takovou moc, že jej ani vlády nedokáží zastavit a že jej zkrátka nelze nijak regulovat.

Strach zůstat pozadu

Bitcoin přitom podle Shillera zapadá do fundamentálních obav této doby. Do strachu z digitalizace a počítačů. „Lidé mají obavy, jaké bude v tomto novém světě jejich místo. Jaké to bude za deset, dvacet nebo třicet let. Budu mít práci? Budu mít vůbec něco?“ Bitcoin se přitom stal ztělesněním stále hlubší digitalizace světa. Přesto jej tyto obavy z budoucnosti ženou stále výš. Jak je to možné?

Důvodem je podle Shillera to, že bitcoin dává některým jednotlivcům pocit, že mají díky němu digitalizaci na háku. Že tomu rozumí. Že mohou spekulovat a zbohatnout na tom. A svým způsobem tak vyřešit své obavy z budoucnosti.

Pozor také na technologické tituly

Podobně je tomu i u investování do technologických akcií, které Shiller přirovnává ke zlaté horečce z roku 1849. V té době platil princip „teď, nebo nikdy“, který spustil „virální explozi“ lidí, kteří se hnali na západ hledat zlato. Podobné to bylo kolem roku 2000 s příchodem internetových společností, které lidé považovali za budoucnost, za něco, čemu bude patřit svět.

Vzdušné zámky na Wall Street: Nadhodnoceno 18 z 20 ukazatelů

Dnes jsou podle Shillera technologické společnosti, jako je Facebook, Amazon, Netflix a Google, zřejmě ještě více vzrušující než v roce 2000. Tehdy zlatá horečka u technologických firem vedla k nafouknutí tzv. dot-com bubliny.

Příběhy, které za zlatými horečkami stojí, jsou přitom podle Shillera obvykle založeny na pravdě. Otázkou však je, jak rychle k tomu dojde a jak realistický pohled investorů je. A ti se v případě internetové horečky z roku 2000 poněkud unáhlili. Podle nobelisty je možné, že totéž činíme s technologickými tituly i dnes.

Tento indikátor naznačuje, že se blíží další rok 1929

Newsletter