ČNB posunula závazek: Intervence neskončí před 2. čtvrtletím 2017

AKTUALIZOVÁNO – Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí příštího roku. Bankovní rada přitom nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017. Na tiskové konferenci to dnes řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

„Bankovní rada současně zopakovala, že případné posílení kurzu po opuštění kurzového závazku bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů. ČNB bude navíc připravena intervenovat za účelem zmírnění kurzových výkyvů,“ dodal Rusnok.​​​​​

Podle něj mají centrální bankéři již mnohem větší jistotu, jak se blíží diskutovaným horizontům, že se nic zásadního nestane. „A tak jsme ten závazek posunuli o jedno čtvrtletí. Neuvažujeme tak o možném scénáři, že bychom předsunuli ten exit do prvního čtvrtletí. To je po dnešním rozhodnutí vyloučeno,“ dodal guvernér.

Rusnok poznamenal, že celková meziroční inflace se v červenci a srpnu v souladu s prognózou zvýšila, a odpoutala se tak od blízkosti nuly. K vývoji přispěly největší měrou ceny potravin, které obnovily svůj meziroční růst. Jádrová inflace, neboli takzvaná korigovaná inflace bez cen pohonných hmot, je přitom nadále zřetelně kladná. Pozitivně se v ní projevuje růst domácí ekonomiky a mezd. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku zpomalila svůj růst, avšak méně výrazně, než předpovídala prognóza.

Seidler (ING): Odhadujeme intervence ČNB za srpen kolem 30 mld. Kč

Rada ČNB dnes rozhodla, že úrokové sazby zůstávají na historických minimech a režim devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 CZKEUR pokračuje. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na 0,05 procenta, diskontní sazba na 0,05 procenta a lombardní sazba na 0,25 procenta. Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné.

„ČNB podle očekávání ponechala klíčové úrokové sazby na stávajících úrovních. Nadále také udržuje svůj intervenční režim. V září ovšem musela vehementně intervenovat na devizových trzích, aby česká měna neposílila pod úroveň 27 koruny za euro. Pro guvernéra Rusnoka a nové členy bankovní rady, kteří v listopadu 2013, při zahájení intervence, členy této rady nebyli, představuje intervenční režim svým způsobem ´kouli u nohy,´“ uvedl hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Dodal, že bankéři pozorují, že se i po téměř třech letech míjí svým hlavním zamýšleným účinkem, tj. přiblížením míry inflace k dvouprocentnímu cíli.

Zde je vysvětlení, proč se guvernér Rusnok snažil srazit korunu

Rusnokův vztah k opatření lze přitom podle Kovandy dlouhodobě charakterizovat spíše jako vlažný. Jeho nadstandardní vztahy s prezidentem Milošem Zemanem, ostrým kritikem intervence, netřeba připomínat. Pravděpodobnost opuštění závazku už v prvním pololetí roku 2017 tedy není nulová, dodal Kovanda.

Dále ji podle něj zvyšuje možnost rychlejšího růstu cen ropy, která se otevřela po včerejším překvapivém rozhodnutí čelných představitelů kartelu OPEC omezit její těžbu. Další kroky ČNB budou také do značné míry záviset na postoji Evropské centrální banky.

Podle Viktora Zeisela z Komerční banky se před dnešním zasedáním znovu projevila mírná nervozita, která se ukazuje zejména na forwardovém kurzu koruny proti euru. „My očekáváme, že kurzový závazek bude ukončen později, než v půlce roku. Jeho konec by mohl nastat až v posledním čtvrtletí,“ dodal Zeisel.

Newsletter