Greenspan zvedl telefon. Teď „to“ skvěle předpovídá ekonomiku


12:12 • 13. listopadu 2016

Tagy: Akademie, USA, Ekonomika, americká ekonomika

Průzkumy a cyklické indikátory, ekonomice předstihové, předpovídající. Některé z nich jsou spíš promyšleným modelem než pouhým jednoduchým číslem. V seriálu AKADEMIE se posouváme k jeho stěžejní části. Po důvěře spotřebitelů, která je pověstnou křišťálovou koulí, předpovědí především pro statistiky příjmů a výdajů a tím výkon celé ekonomiky, pokračujeme takzvanými PMI. Co to je a proč má smysl to sledovat? Zůstaneme ještě hlavně ve Spojených státech.

Po indikátorech popisujících sentiment a očekávání mezi spotřebiteli jsou další klíčovou složkou cyklických ukazatelů indexy nákupních manažerů, globálně označované jako PMI (Purchasing Managers Index), ve Spojených státech pak poskytované ústavem Institut of Supply Management (ISM). V první pracovní den každého měsíce se dozvídáme PMI index za výrobní a každý třetí pracovní den v měsíci za nevýrobní sféru. Hodnoty indexu se stupnicí od nuly do 100 % od 50 % výše ukazují na expanzi v odvětví, naopak od 50 % níže na útlum v odvětví.

Indexy nákupních manažerů stojí na průzkumech mezi nákupními manažery podniků v sektorech výroby, stavebnictví i služeb, pro něž je ISM oborovým a vzdělávacím sdružením. Celková hodnota indexu je kalkulována z výsledků dotazování k těmto základním oblastem: změny vývoje produkce, nové objednávky, nové exportní objednávky, dovozy, zaměstnanost, zásoby, ceny, parametry plnění objednávek. Dotazování se zaměřuje také na vývoj cen firmami používaných komodit a celkové ekonomické prostředí.

Podkladem pro index nákupních manažerů a jeho subindexy, odrážející vyjmenované oblasti, jsou pravidelně data od řádově 300 nákupních profesionálů firem (osloveno cca 400, návratnost obvykle kolem 75-80 %), zařazených do Výboru ISM pro sestavování indexu (Business Survey Committee) napříč územím Spojených států.

Podobně jako průzkumy mezi spotřebiteli jsou za dané období prvním dostupným indikátorem o vývoji mezi spotřebiteli, informace od nákupních manažerů jsou první indikací v daném měsíci, vypovídající o prostředí ve výrobě. Sentiment mezi nákupními manažery se vůči sentimentu mezi spotřebiteli v zásadní věci liší: Zatímco spotřebitelské průzkumy pracují zejména s úsudkem a očekáváním spotřebitelů, informace od nákupních manažerů pod zárukou anonymity vycházejí ze skutečných (tvrdých) firemních dat o objednávkách, cenách, zaměstnanosti atd.

Řadou ekonomů a analytiků je americký index nákupních manažerů od ISM považován dokonce za nejspolehlivější barometr blízkého vývoje ekonomiky. Samotný institut cituje vyjádření bývalého předsedy Fedu Alana Greenspana, že jím sestavovaný PMI Index je „excelentním doplňkem k vládním datům“ či ekonoma Josepha Stiglitze, podle kterého má ukazatel „jedno z nejkratších zpoždění mezi makroekonomickými ukazatele a poskytuje významný prvotní pohled na vývoj ekonomiky, nadto obsahuje část údajů, které nenabízejí žádné jiné ukazatele“.

V této souvislosti je dobré zmínit, že to byl právě Alan Greenspan, kdo zpopularizoval tento způsob zjišťování a v podstatě stál u zrodu dnešních PMI indexů. Když nastoupil do čela amerického Fedu jako jeho guvernér (v srpnu roku 1987), postrádal aktuální nápovědu o okamžitém a blízce budoucím vývoji v americké ekonomice a tento nedostatek vyřešil vlastními kontakty na klíčové americké podniky. Skrze telefonické rozhovory s jejich řediteli, které znal, či pouze skrze vlastní autoritu, si na základě informací od vedoucích pracovníků klíčových amerických podniků udělal vlastní „průzkum“. Později se v tomto směru rozvinuly jak průzkumy mezi nákupními manažery, tak i průzkumy spotřebitelské.

Koncept indexu nákupních manažerů dle výzkumné práce ISM, která aktualizovala původní studii Theodora S. Tordy z amerického ministerstva obchodu, kde byl index PMI původně v únoru roku 1982 vyvinut, je schopen vysvětlit kolem 60 procent odchylek od HDP s průměrnou chybou +/-0,48 procenta během posledních deseti let.

Výboru ISM pro sestavování indexu uvádí na základě výpočtů z dosavadního vývoje sestavovaného indexu, že jeho hodnoty nad zhruba 42 bodu ukazují na expanzi celkové americké ekonomiky. Podobný vztah ISM dovozuje na úrovni jednotlivých dílčích indexů celkového PMI. U indexu nových objednávek (ISM New Orders Index) ISM dospěla k závěru, že hodnoty tohoto dílčího indexu nad cca 52 b. jsou v souladu s růstem indexu průmyslových objednávek, který zveřejňuje Census. U dílčího indexu produkce (ISM Production Index) se hodnoty nad cca 51 bodu projeví v růstu indexu průmyslové produkce, který poskytuje Fed. U dílčího indexu zaměstnanosti (ISM Employment Index) jsou pak hodnoty nad cca 50 bodů v souladu s růstem zaměstnanosti v odvětví průmyslu dle statistik úřadu BLS při ministerstvu práce. U dílčího indexu zásob (ISM Inventories Index) zase ISM uvádí, že hodnoty od cca 43 bodů jsou v souladu s růstem celkových zásob v průmyslu tak, jak je vykazuje úřad BEA. A konečně – dílčí index cen (ISM Prices Index) s hodnotami od cca 50 bodů dle ISM souzní s růstem produkčních cen (PPI), který publikuje BLS. Zde tedy máme popsánu celou řadu měsíčních statistik o vývoji v ekonomice, pro které je index nákupních manažerů cennou předpovědí.

Obsahovou obdobou indexu ISM je chicagský index nákupních manažerů (Chicago Purchasing Manager Index – Chicago PMI), publikovaný s měsíční periodou od února roku 1967 (hlavní PMI s modifikacemi od roku 1931) na bázi sezónně očištěných dat a sestavovaný opět lokálním institutem ISM. Údaj je publikován na konci popisovaného měsíce. I u něj je hranice 50 bodů zlomem mezi expanzí a útlumem aktivity. Ekonomy a analytiky je respektován pro dlouhodobé vysledování, že chicagský region vykazuje podobné trendy vývoje, jako celkově americká ekonomika.

Sadu indexů nákupních manažerů, sledovanou za americkou ekonomiku, doplňuje ještě údaj od Markit (Markit US PMI – předběžný a finální), sestavovaný poskytovatelem dat Markit. Tato sada ukazatelů je ve světě vysoce respektována pro jejich mezinárodní srovnatelnost a někdy vyšší důvěryhodnost proti lokálnímu vládnímu údaji, případně ten v dané ekonomice zcela chybí. Specifikem v USA je ale jeho nízká sledovanost pohledem profesionálů na finančním trhu (skóre relevance Bloomberg pod úrovní 10 bodů). Důvodem je existence silných a respektovaných lokálních amerických údajů od ISM.

Napsat autorovi RSS

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se zaměřením na finanční trhy, bankovnictví a hospodářskou politiku. Specializoval se na analýzu dat z ekonomiky finančními trhy. Při studiích nejprve spoluutvářel zpravodajství z finančních trhů v rámci Hospodářských novin. Několik let vedl public relations a propagaci v oblasti vládní podpory tuzemského exportu. Následně zodpovídal za Business Development v přední tuzemské poradenské skupině. Věnoval se vlastním projektům v oblasti PR. Pět let se podílel na chodu a rozvoji investičního portálu Patria.cz, kde zodpovídal zejména za zpravodajství z finančních trhů. Od května roku 2014 se podílí na startu finanční skupiny Roklen Fin. Je šéfredaktorem ekonomického a investičního portálu Roklen24.cz.



Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.