Ekonomie kávy: Vykořisťování v plném proudu?


09:17 • 7. května 2017

Tagy: káva, komodity, potraviny, rozvojové trhy

Bez šálku kávy si většina z nás své ráno neumí vůbec představit. A řada z nás pak ani zbytek pracovního dne. Není tedy divu, že káva patří k nejdůležitějším světovým komoditám. Předtím, než se stala životodárnou energií pracujícího světa, hrála svou roli i v dějinách globální ekonomiky. Jakou roli hraje teď, prozrazuje článek na TheMarketMogul.com.

Kávová zrna většinou začínají svou cestu na plantážích v méně rozvinutých ekonomikách, kde také obvykle probíhají první etapy produkce. Zde se káva pěstuje a praží, aby mohla být později distribuována po celém světě. Světová banka odhaduje, že exportní výdělky 95 ze 140 rozvojových zemí pochází alespoň z 50 % z vývozu komodit. A u řady z nich má přitom lví podíl právě káva, která je tak pro rozvojový svět jedním z klíčových trhů.

Dubnové resumé pro komodity: Zlato a ropa drží svou podporu

Podle dat Světové banky tvoří káva například více než polovinu vývozu Ugandy a tři čtvrtiny vývozu Burundi. Jak však ukazuje následující tabulka, zdaleka největším producentem kávy na světě je Brazílie. V roce 2014 se zde vypěstovalo téměř 2,6 miliardy kilogramů. Za ní následuje Vietnam s více než 1,65 miliardy kilogramů, další v pořadí jsou Kolumbie a Indonésie s produkcí kolem 0,8 miliardy kilogramů. Do desítky největších globálních producentů dále patří Etiopie, Indie, Honduras, Uganda, Mexiko a Guatemala.

V Brazílii bylo v roce 2014 v kávovém průmyslu zaměstnáno více než milion lidí. Podle údajů Mezinárodní organizace pro kávu (ICO) žije v rozvojovém světě 25 milionů rodin, jejichž hlavní příjem pochází z pěstování a prodeje kávových zrn.

Od té doby, co se káva začala ve středověku pěstovat v Arábii, kde se zhruba v 15. století stalo její popíjení moderní, globální poptávka po této komoditě takřka nepřetržitě roste. Vedle vyspělého světa, který je na kávě takřka závislý, se zvyšuje spotřeba i v tom rozvojovém. V roce 2014 navíc produkci v Brazílii poškodila silná sucha, což ceny kávy na světových burzách vyhnalo nahoru. V následujícím roce se však začaly vracet zpět k „normálním“ hodnotám.

Káva se připravuje na protiúder, signály jsou stále silnější

Mohlo by se zdát, že je káva silným trumfem rozvojových zemí. Avšak distribuční a marketingový úsek kávového průmyslu mají v rukou zcela jiné země. Tuto část kávového řetězce ovládá několik nadnárodních společností, jako jsou Nestlé, Starbucks, Keurig Green Mountain či Jacobs Douwe Egberts. Pěstitelů a podniků, které kávu zpracovávají, je naopak mnohem více, a tak mají mnohem nižší vyjednávací sílu, co se týče výše výkupních cen.

A tak zatímco tržby z globálního prodeje kávy činí 70 miliard eur ročně, do producentských zemí se vrací pouhých 5 miliard. Trh s kávou je navíc poměrně volatilní a jelikož zemědělci nemají moc možností, jak svůj produkt odlišit od ostatních, jsou tak dáni napospas tržním silám a jednání nadnárodních distributorů.

Podle organizace Oxfam je přitom nejhorší situace v Ugandě. Například z konečné ceny kávy, která se prodá ve Spojeném království, dostávají zemědělci pouze zhruba 2,5 %. Následující graf pro příklad ukazuje, jaké je na britském kontinentě rozložení sil mezi prodejními řetězci. Vedoucím řetězcem je zde Costa, následovaný Starbucks a Caffé Nero.

Ekonomie drog: Jak funguje obchod s kokainem?

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Top zprávy



Kurzy k článku
Káva

;


Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.