Švýcarský finanční regulátor zbrojí proti rostoucí míře praní špinavých peněz a korupci. Přitom se chce zaměřit na 21 švýcarských bank, u kterých vyhodnotil riziko jako zvláště vysoké, protože by mohly být prostřednictvím podvodných klientů zapleteny do nekalých obchodů. Informoval o tom německý list Frankfurter Allgemeine. Jména těchto bank regulátor nezveřejnil.
Případů praní špinavých peněz výrazně přibylo
Důvodů k přísnějšímu zakročení regulátora je dost. Počet případů praní špinavých peněz, do kterých byly švýcarské banky v roce 2016 namočeny, oproti předchozímu roku výrazně přibylo. Ve většině případů přitom stála na jejich počátku korupce. Celkem se v loňském roce švýcarský regulátor zabýval 22 případy, ve kterých byla porušena povinnost odborné péče v oblasti praní špinavých peněz. V roce 2015 bylo takových případů „jen“ devět.
K největším případům, do kterých byly švýcarské banky zapleteny, patří korupční skandál kolem malajského státního fondu 1NDB. Jako dopravní uzel pochybných transakcí sloužila především jedna z nejstarších švýcarských bank BSI, jejíž kontrolní mechanismy totálně selhaly. Za to v květnu 2016 nařídil regulátor bance likvidaci. Pykat musela také malá banka Falcon Private Bank. Do této korupční aféry je zapletena i UBS a další švýcarské banky, jejichž jména Finma dosud nezveřejnila.
Něco je špatně
Tento alarmující stav je důkazem toho, že boj proti praní špinavých peněz má ve Švýcarsku centrální význam, „a že v minulých letech se nedělalo vše správně,“ uvedl Mark Branson, ředitel švýcarského úřadu pro dohled nad finančním trhem, tzv. Finma, na tiskové konferenci v Bernu. Přitom si prý nedělá iluze, že se mu podaří do budoucna praní špinavých peněz úplně zamezit. „K praní špinavých peněz bude docházet vždy,“ uvedl s poukazem na to, že tyto nekalé praktiky vychází od zákazníků. Vadí mu však, když banky přehlédnou signály, že se tak děje – jako tomu bylo v případě 1MDB. „Takové případy škodí švýcarskému finančnímu prostoru a jeho reputaci,“ přepisuje jeho slova Frankfurter Allgemeine.
Pokud jde o hlášení podezřelých převodů nebo transakcí, jsou podle něj banky stále velmi zdrženlivé. Často prý je příslušný úřad informován až poté, co se případ objeví v médiích. Přesto je však podle něj zřejmé, že se tato „kultura“ postupně mění. Počet nahlášených podezřelých transakcí totiž podle příslušného úřadu v roce 2016 vzrost o 23 % na více než 2900 případů.
Bankovní regulace se omezovat nebude
Ve švýcarském finančním sektoru se v poslední době ozývá kritika na pevnou ruku finančního regulátora, a to zejména v souvislosti s uvolňováním regulačních otěží v USA a Velké Británii. Švýcarský dohled však nejen, že na předpisech, které zostřil po světové finanční krizi, trvá, navíc banky stále více svazuje předpisy novými.
Předseda správní rady Finma Thomas Bauer na tyto výtky uvedl: „Pokud se deregulací rozumí, že se mají současné kapitálové předpisy rozmělnit, pak se tomu budeme bránit.“ Silné kapitálové vybavení bank je podle něj fundament bezpečného a zdravého finančního prostoru. „Nedělejme tu chybu a nezapomeňme historii příliš rychle,“ vyzval Bauer a připomenul tak finanční krizi, která vypukla před deseti lety, a ve které museli daňoví poplatníci zachraňovat topící se největší švýcarskou banku UBS miliardovými částkami.
Podle Bransona je soubor předpisů Finma, který dosahuje 1135 stran, výrazně menší, než jak je tomu u jiných regulátorů. Jako příklad jmenoval USA. Regulační systém v rámci tzv. Dodd-Frankova zákona, kterým reagovali na finanční krizi Američané, má prý 22.000 stran.
