Triky s čísly svádí investory na scestí – jak z toho ven?

Firmy i státy občas sáhnou k různým trikům, aby si přizpůsobily zveřejňovaná data tak, jak se jim to hodí. Trhy jsou pak zmatené, ceny neodpovídají realitě. Jak se v tom vyznat a hlavně – jak se tomu vyhnout?

Smyšlení uživatelé sociálních sítí

Kolik uživatelů má Snapchat? Firma, která nedávno vstoupila na burzu, by to přece měla dobře vědět. Přesto mlčí. Statistiky společnosti měli možnost vidět jen vybraní investoři. A ti nedostali správné výpočty. Podle německého serveru WirtschaftsWoche to alespoň tvrdí bývalý zaměstnanec firmy, který v současné době kvůli své výpovědi společnost žaluje. Snapchat obvinění odmítá. Data však podle serveru není možné ověřit ani při nahlédnutí do soudních spisů. Rozhodující místa jsou v nich totiž začerněna.

Snap v mínusu. Proč mu investoři nevěří?

Zkáza Twitteru: Ostatní sociální aplikace ho válcují

Tajnůstkaření Snapchatu posiluje nedůvěru vůči sociálním mediím obecně. Facebook musel přiznat existenci smyšlených a zdvojených kont. Až 15 procent všech twitterových účtů pak spravují podle amerických analytiků nikoli lidé, ale speciální počítačové programy, tzv. „Bots“. Ve Velké Británii byla nedávno odhalena síť s 350 tisíci podvodnými účty. Pro reklamu, která sociální sítě živí, mají však smysl jen účty, za kterými jsou opravdoví lidé. Čím větší je rozdíl mezi oficiálním a skutečným počtem uživatelů, tím více je potom ocenění firmy investory nadhodnocené, píše server.

Hezčí ekonomický růst

Všelijaké triky s daty se prý přitom provádějí všude. Firmy si přikrášlují svůj zisk, státy zase hospodářský růst. Zejména datům z rychle se rozvíjejících ekonomik není radno věřit. O to ostražitější by investoři měli být, když tyto regiony doporučují banky a různí investiční guruové.

Příkladem za všechny může být Indie. Ta si v roce 2015 vykouzlila krásná data ohledně svého HDP, mimo jiné tím, že změnila základní rok pro výpočet a metodu výpočtu. Ekonomika tak najednou údajně vzrostla o 7,5 %. Tomu evidentně nevěřilo ani americké ministerstvo zahraničí, které v analýze z června 2016 píše: „Zhoršená nálada mezi investory je indikátorem toho, že hospodářský růst ve výši 7,5 % může být přehnaný.“ Analytici zpravodajské agentury Reuters to nakonec potvrdili, když vypočetli, že indická ekonomika v uvedeném roce vzrostla jen o 5,5 %. A investoři, kteří na kreativní matematiku indických statistiků vsadili, dopadli neslavně. V roce 2015 indický akciový index Sensex vzrostl o 0,8 %, zatímco si index trhu průmyslových zemí MSCI World připsal 8,3 %.

Své statistiky si, jak známo, přikrášluje i Čína. Loni byl sice kvůli nesrovnalostem v datech vyměněn šéf národního statistického úřadu, zda se tím něco vyřeší, je otázkou. Nápadné jsou podle serveru především kouzla s daty týkající se zásob ocele. Zatímco Peking pravidelně slibuje snížení nadměrných kapacit oceláren, ve skutečnosti produkuje Čína tolik oceli, jako nikdy dříve.

Je logické, že se odborná veřejnost staví ke státním statistikám s nedůvěrou. „Návštěvy u firem poskytují lepší pohled na stav čínského hospodářství než oficiální ekonomická data,“ říká Christina Chung, portfolio manažerka společnosti Danske Invest. Jason Pidcock, manažer fondů u britského správce majetku Jupiter, je skeptický i v případě dat poskytovaných firmami a kvůli vlivu ze strany státu se vyhýbá akciím kotovaným na burzách v kontinentální Číně.

Čínská regulace funguje. Na úkor světového realitního trhu

Investoři však mohou z čínského ekonomického růstu profitovat i bez čínských akcií. Na čínském boomu totiž vydělávají i jihokorejské či singapurské firmy. Kupříkladu index db x-trackers MSCI Singapore si tak za téměř půl roku připsal 11 %, tedy dvojnásobek toho, co burza v Šanghaji.

Největší ekonomiky světa. Jaký je jejich podíl v globálním měřítku?

Pozor na komodity

Zvláště citlivě reagují na statistiky komoditní trhy. I malé změny třeba v údajích o stavu zásob značně hýbají s cenami. Sporná jsou čísla zejména ohledně čínských zásob. Analytici podezírají Čínu z toho, že schovává ve svých zásobárnách mnohem více než v oficiálních zásobách komoditních burz. „Pro růst, který nám ukazují indikátory spotřeby či nemovitostního trhu, by bylo třeba menších dovozů surovin, než se oficiálně uvádí,“ říká Torsten Dennin, komoditní expert společnosti Tiberius Asset Management. Podle něj je pravděpodobné, že Čína své zásoby surovin dále navyšuje nevyužitými objemy.

Co se komodit týče, udělají tudíž investoři podle serveru nejlépe, když se zaměří na firmy, které nejsou tak závislé na cenách surovin. K tomu podle serveru patří třeba švédská společnost Boliden, nebo německá Aurubis. Obě se zabývají tavením průmyslových kovů. Ceny za zpracování v tomto případě bývají stanoveny smluvně předem a jejich výše závisí spíš na vytížení než na cenách surovin. Tomu odpovídá i větší stabilita akcií těchto zpracovatelských firem. Boliden si například od prosince 2015 připsal 84 %.

Naproti tomu nestabilní je naopak cena ropy. S tou to šlo od léta 2014 napřed strmě dolů. Poté, co na světovém ekonomickém fóru v Davosu 19. ledna prohlásil saúdský ministr pro ropu, že nižší produkce znatelně sníží zásoby ropy v tomto roce, vylétla cena černého zlata náhle z 51 na 54 dolarů za barel. Ve skutečnosti bylo však ropy vytěženo více a americké zásoby ropy letos vzrostly o 4 %. Na začátku března proto cena komodity spadla opět na 50 dolarů. Investoři, kteří 19.ledna nakoupili akcie na základě zpráv, které byly pro ropné firmy pozitivní, nakonec splakali nad výdělkem. Například akcie společnosti ExxonMobil od té doby klesly o 4,5 %.

Připravte se na růst cen ropy. Až o 20 procent

Ropný prorok: Černé zlato letos klesne na 40 dolarů za barel

Kdo chce vydělávat na ropě, ale nechce být závislý na jejích cenách, které podléhají politickým vlivům, měl by podle serveru investovat spíše do akcií firem provozující ropovody a zásobárny. Sem patří například kanadská TransCanada. Tato společnost nyní profituje na tom, že nový americký prezident Donald Trump odsouhlasil výstavbu ropovodu Keystone XL, který propojí naleziště v Kanadě s americkými rafineriemi na břehu Mexického zálivu, a kterou jeho předchůdce Barrack Obama zablokoval.

Statistika Trumpovi na míru

Trump je mimochodem známý svou kreativitou, co se dat týče. Chtěl například prosadit u ministerstva obchodu, aby znovu přepočítalo z jeho pohledu příliš nízký deficit obchodní bilance. Oficiálně činil deficit v loňském roce jen 2,7 % HDP. To je méně, než průměr předchozích 15 let, který činí 3,8 %. Trump si však z 2,7 % udělal 5,1 %. Jak? Připočetl prostě k dovozům zboží, které prochází USA jako tranzitní zemí.

Ministři financí zemí G20 nepodpořili v prohlášení volný obchod

Takovými triky pak může lépe ospravedlnit svou protekcionistickou obchodní politiku. Škody, které přitom napáchá, pak mohou podle serveru investoři na akciových trzích pocítit i na vlastní kůži. Příkladem za všechny může být německá strojírenská firma Krones, která realizuje 14 % svého obratu v USA. Když Deutsche Bank 22. března upozornila na negativní důsledky americké obchodní politiky na Krones, spadly její akcie o 3,5 % dolů.

Evidentně tedy stačí poskládat čísla tak, aby vyšel výsledek, jaký člověk potřebuje. Chybné reakce trhů na falšovaná data pak mohou být pro investory buď pastí, nebo nakonec i příležitostí pro levný nákup – je pravděpodobné, že propady cen způsobené informacemi založenými na nepravdivých datech budou korigovány, jakmile pravda vyjde najevo.

 

Newsletter