Trh s ropou si za poslední rok prošel více jak 40% cenovým propadem. Naprostá většina analytiků přisuzuje tento pád nabídkové straně, kde drží největší podíl Organizace zemí vyvážejících ropu. Ta, ve snaze eliminovat americké ropné společnosti využívající k těžbě metodu frakování, se rozhodla výrazně navýšit svou denní produkci, což ve výsledku vedlo k přebytku ropných zásob a tedy i k nižší ceně.
Na tomto pohledu se však neshodne Bank of England, která ve svém výhledu tvrdí, že 60 % ropného propadu má svůj původ na straně poptávky, nikoliv nabídky (viz graf č.1).
Svou analýzu banka zakládá na souběžném vývoji ropných cen a ostatních komodit. Jakmile cena ropy padá společně s dalšími komoditami, příčina pádu musí být pro obě sledované oblasti stejná. Není totiž možné, aby se nabídka tak široké palety různých komodit zvýšila v tu samou dobu. Je tedy potřeba hledat vysvětlení na straně poptávky.
Právě v tomto směru Bank of England poukazuje na Čínu, která je dle slov analýzy v posledních deseti letech hlavním motorem komoditní poptávky. Nabízí se tudíž vysvětlení, že všeobecný pokles cen komodit musí mít původ právě u slabší poptávky ze strany čínského rudého draka. Problém je ale ten, že čínská poptávka nijak neoslabila. Dle dat společnosti China Oil, Gas & Petrochemicals, se kterými pracuje server CNBC, letos naopak posílila, a to o zhruba o 6 %.
Tento růst se ale netýká pouze asijské země. Dle dat Mezinárodní energetické agentury vzrostla světová poptávka po ropě za poslední čtvrtletí o 1,3 milionů barelů za den. Některá konzultantské společnosti dokonce odhadují, že finální číslo je ještě vyšší a odpovídá až 1,9 milionům barelů.
Mnozí analytici spojují slabou poptávku po ropě přímo se zpomalením čínské ekonomiky. Poslední data ukázala, že za třetí kvartál vzrostl hrubý domácí produkt Číny „pouze“ o 6,9 % oproti loňským 7,7 %. Některé společnosti dokonce odhadují, že skutečné zpomalení bylo ještě větší. Odhady firmy Capital Economics se například zastavil lehce nad 4 % (viz graf č.2). Ani to však není zhoršení, které by jako jediné stálo za 35% propadem komoditních cen.
Pařížský masakr a jeho dozvuk na ropném trhu – Roklen24.cz https://t.co/4s9edVB0uT prostřednictvím @roklen24 #PrayForParis #Oil #Brent #WTI
— Roklen24 (@roklen24) 16. Listopad 2015
Vysvětlení je potřeba hledat jinde
Společnost Capital Economics uvádí, že od roku 2011 čínské aproximované HDP postupně klesá, přičemž v polovině roku 2014 přišel mnohem výraznější propad. Stalo se tak přesně v době, kdy ceny ropy odstartovaly svůj silný pád, jenž měl na Čínu negativní dopad, a to především vinou neúspěšné devalvace čínského jüanu.
To lze nejlépe vysvětlit ve srovnání s USA. Ve Spojených státech přispěla metoda frakování ke snížení ropného obchodního deficitu z původních 30 miliard dolarů na aktuálních 6 miliard. V anualizovaném vyjádření šlo o snížení o zhruba 300 miliard dolarů, což odpovídá 2 % amerického HDP. Souběžně s tím probíhalo i poměrně intenzivní posilování dolaru, které bylo podtržené oslabením měn hlavních amerických obchodním partnerů, mezi které patří eurozóna, Japonsko a Jižní Korea.
Co ropné společnosti tají svým investorům? – Roklen24.cz https://t.co/1iq1U2hiyT prostřednictvím @roklen24 #Oil #Energy
— Roklen24 (@roklen24) 4. Listopad 2015
V případě jüanu byl scénář odlišný. Čína se rozhodla svou měnu navázat na vývoj amerického dolaru, což ve výsledku vyvolalo její posílení vůči euru, jenu i wonu a poškodilo čínskou konkurenceschopnost. Efekt tohoto kroku se objevil poměrně brzy, a to například v oblasti průmyslové výroby. Ta od roku 2012 do první poloviny 2014 reportovala stabilní 9% růst. Jakmile však začal pád ropy, průmyslová produkce výrazně zpomalila.
Co však nezpomalilo, byla poptávka po naftě. Právě ta obyčejně kopíruje vývoj průmyslu, tehdy se však obě oblasti znatelně rozcházely. Z toho je tedy patrné, že hlavní brzdou čínského ekonomického růstu byl ve druhé polovině loňského roku kurz jüanu. Nedostatečná devalvace měny tak přispěla ke zlevnění importované ropy, zatímco průmyslový export zdražoval (viz graf č.3).
Z toho vyplývá, že nelze hovořit o slabé světové poptávce po ropě, ale pouze o konkrétním zpomalení čínského průmyslového sektoru, který utrpěl nedostatečným oslabením čínské měny. Dle Bank of England však tato situace postupně vymizí. Americká ropná produkce dle banky dosáhla vrcholu a postupně se snižuje, z čínského pohledu je zase očekávána brzká obnova, která by do poloviny roku 2016 překonala i absenci adekvátního oslabení tamní měny. Tím pádem by se cena ropy mohla zvednout, a to dokonce až o 35 dolarů za jeden barel, přičemž začátek této rally by mohl přijít ve druhé polovině roku 2016.
Pád ropy trvá. Saúdská Arábie potřebuje zahraniční pomoc – Roklen24.cz https://t.co/FCFkcdFiFL prostřednictvím @roklen24 #Oil #Bond #deficit
— Roklen24 (@roklen24) 10. Listopad 2015
