Hyperinflační Zimbabwe dolarizace nespasila

V roce 2008 se v Zimbabwe začala tisknout kuriózní bankovka v hodnotě 100 bilionů zimbabwských dolarů. I z té se však během krátké doby stal bezcenný kus papíru. Někdejší prosperující zemědělská země se pod vládou prezidenta Roberta Mugabeho změnila v ekonomiku, který je dávána za odstrašující příklad hyperinflace.

Zimbabwský dolar byl stažený z oběhu roce 2015, prakticky však byl zrušen již v roce 2009. Domácí měnu nahradily zejména americké dolary a jihoafrické randy, avšak v zemi se používá ještě dalších sedm zahraničních měn. Mezi nimi například i euro, britská libra či japonský jen. Dokonce se spekuluje o nahrazení domácí měny čínským juanem.

Zdálo by se, že tím je problém vyřešen, protože tamní centrální banka nemůže tisknout bankovky jiné měny než té svojí. Avšak v Zimbabwe na to šli oklikou; centrální banka se rozhodla vydat dluhové úpisy, kryté půjčkou ve výši 200 milionů dolarů od Africké exportní a importní banky, které by měly být ekvivalentem k dvěma, pěti, deseti a dvaceti americkým dolarům.

Hyperinflace ve Venezuele: Bitcoin jako protest proti systému

Ani to však nevyřeší nedostatek bankovek zahraničních měn v zemi, což je další pohroma, kterou Zimbabwe po hyperinflaci potkala. Výběry v hotovosti jsou omezeny, aby se podpořilo využívání elektronických peněz. Centrální banka tak v systému elektronického bankovnictví vytváří mnohonásobně početnější armádu dolarových náhradníků, která není vázaná na žádné devizové rezervy.

Právě ruku v ruce s těmito elektronickými dolary, kterým ekonomové přezdívají „zolary“, směřuje Zimbabwe k dalšímu finančnímu kolapsu za posledních deset let. „Je to Ponziho schéma, pyramidová hra,“ citovala agentura Reuters bývalého ministra financí Tendaie Biti.

„Je to vytváření peněz bez jakéhokoliv základu. Jsou to fiktivní peníze,“ řekl zase pro Reuters analytik žijící v hlavním městě Harare, který si nepřál být jmenován, „otázkou je, jak dlouho to mohou dělat, než se systém zhroutí.“

Newsletter