Budou ropné země zbrojit? Napoví cena černého zlata

Vojenské výdaje vlády obvykle zvyšují, když se účastní nějakého ozbrojeného konfliktu, anebo když se cítí být ohroženy nějakou bezpečnostní hrozbou. Avšak studie Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (Stockholm International Peace Research Institute) zjistila, že u zemí těžících ropu se děje ještě něco dalšího; vojenské výdaje nápadně korelují s cenami ropy.

Cena ropy začala klesat již na přelomu jara a léta roku 2014 a po listopadovém rozhodnutí OPECu nesnižovat produkci se hroutila ještě dále. Ze 100 dolarů za barel v červnu 2014 se snížila v lednu 2016 na pouhých 30 dolarů. Mírně začala růst až v listopadu roku 2016, kdy se OPEC společně s Ruskem dohodly na omezení těžby (OPEC o 1,2 mil. barelů za den, společně s nečlenskými zeměmi o 1,8 mil. barelů). Od té doby se cena ropy pohybuje kolem 50 dolarů za barel.

Podle zprávy Stockholmského institutu mohou výkyvy ve vojenských výdajích států těžících ropu mít co do činění právě s klesající cenou ropy. Následující tabulka ukazuje země s nejvyšším meziročním růstem (nalevo) a s nejvyšším meziročním poklesem (napravo) vojenských výdajů v roce 2016. Jenom dvě země z patnácti s nejvyšším poklesem vojenských výdajů nejsou vývozci ropy: Guinea a Zambie.

Sedm klíčových postav OPEC, které se vyplatí sledovat

To však není tak překvapivé zjištění, jak by se na první pohled mohlo zdát. Rozpočty ropných zemí jsou totiž do značné míry závislé na ceně této komodity. Pokud může producent ropy získat více dolarů za barel, pak je logické, že může více prostředků alokovat na různé „investiční“ projekty – včetně zbrojení.

Ropný držkopád. O kolik peněz OPEC přišel?

„Přestože klesající cena ropy měla různý stupeň vlivu na ekonomiky zemí vyvážejících ropu, od roku 2015 vojenské výdaje vyjádřené v amerických dolarech u většiny dotčených zemí poklesly,“ citoval Business Insider autory zprávy. „To jednak odráží závažnost šoku a dále zdůrazňuje potřebu odvětvové reformy k podpoře diverzifikace ekonomik vývozců ropy.“

„Snížení příjmů z ropy a související ekonomické problémy spojené s ropným cenovým šokem donutily mnoho zemí vyvážejících ropu, aby snížily své celkové vládní výdaje, což obvykle zahrnuje i snížení vojenských výdajů,“ vysvětlují autoři. Některé země v Jižní Americe a v Africe byly klesající cenou ropy zasaženy natolik, že se zde dokonce obrátil regionální trend zvyšujících se vojenských výdajů. Na druhou stranu se však najdou i země, které cenový šok ustály dobře; jedná se o Kuvajt a Norsko, které zvládly své obvyklé výdaje udržet i během roku 2016.

Prodloužení dohody OPEC? Budou další jednání

Newsletter