Na světě existuje nepřeberné množství bank. Každá z nich má ve finančním světě své místo a podíl na trhu. Některé jsou však mnohem důležitější než ostatní, především z hlediska jejich expozice a velikosti. Takové banky jsou tzv. systémově důležité, neboli „too-big-to-fail“.
Instituce, které jsou považovány za příliš velké na to, aby padly, jsou ty, jejichž velikost a celosvětová angažovanost představuje riziko v případě, pokud by se dostaly do problémů. I přesto, že jsou bankovní domy tohoto typu tvůrci trhu, neznamená to, že se nemohou, především vzhledem k jejich celkové expozici, dostat do situace hrozícího krachu. Jakýkoliv záchvěv tedy může v tomto případě stát za vyvoláním paniky, která dokáže dostat na samé dno nejen instituce i se staletou historií, ale rovněž celý finanční systém.
10 důvodů vzniku další finanční krize
Přesně tak se tomu stalo v době vypuknutí finanční krize 2008. „Startovačem“ byla americká investiční banka Lehman Brothers, která v září téhož roku musela požádat o ochranu před věřiteli. Od té doby jsou „too-big-to-fail“ banky pod neustálým dohledem, který podtrhují zpřísněná pravidla regulace a dohledu.
Šéfka Fedu: Banky stále nezvládají rizika, která spustila krizi – Roklen24.cz https://t.co/GhUQjquFjf prostřednictvím @roklen24
— Roklen24 (@roklen24) 4. Listopad 2015
V rámci tohoto trendu se skupina zemí G20 rozhodla vytvořit seznam systémově nejdůležitějších bank, jejichž problémy by mohly představovat spouštěč další finanční krize. Rada pro finanční stabilitu, která stojí za zmiňovaným seznamem, tak vytvořila soupisku světových bankovních domů dle jejich důležitosti v rámci celosvětového finančního trhu a dle potřeby kapitálové injekce, kterou by bylo potřeba poskytnout v případě hrozby možného krachu.
Seznam je sestavený do pěti „košů“, které se vzájemně liší potřebou případné kapitálové injekce, která by bance měla pomoci vypořádat se se ztrátou, resp. hrozbou krachu. První koš, u kterého by bylo potřeba dodat likviditu o hodnotě 3,5 % z aktuálně držených aktiv vzhledem k jejich rizikovosti, je prázdný. V tom druhém, kde by bylo potřeba dodat 2,5 %, se nachází JP Morgan a HSBC. Koš číslo tři s případnou potřebou dodání 2 % hodnoty aktiv pak obsahuje banku Barclays, BNP Paribas, Citigroup a Deutsche Bank (viz tabulka).
Goldman Sachs: Je čas rozdělit JP Morgan
Otázka velikosti bank je nejvíce probíraná v rámci Spojených států, kde aktuálně probíhá prezidentská kampaň. Demokraté Bernie Sanders a Martin O‘Malley věří, že velké banky by měly být rozděleny na menší části, aby bylo možné je snáze regulovat. Oproti nim ostatní jako Hillary Clintonová a mnozí Republikáni považují pouhé rozdělení na čistě naivní řešení. Bankovní sektor si dle jejich názoru již prošel dostatečně velkou reformou, teď je proto potřeba se zaměřit na ostatní finanční instituce, jako jsou například hedgeové fondy, které by rovněž mohly stát u zrodu příští finanční krize.
Lacker: Zakažme pomoc „too big to fail“ institucím
O čem banky mlčí, ale je dobré to vědět – Roklen24.cz https://t.co/ugPNVcjiHT prostřednictvím @roklen24 #Banks #USD #Goldman #JPMorgan #BoA
— Roklen24 (@roklen24) 20. Říjen 2015
