Známá fanynka systematických obchodních systémů a samozvaná králova hedgeových fondů Leda Bragaová má pro investiční manažery dvě zprávy – jednou dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá zní, že na trhu stále existuje prostor pro diskreční obchodování prováděné lidskými obchodníky. Ta špatná je, že se tento prostor pomalu ale jistě zmenšuje.
„Byznys investičního managementu je především byznysem řízení dat,“ řekla během konference Delivering Alpha Bragaová. „A nejlepší přístup k řízení dat je ten algoritmický,“ dodala.
Bragaová je považována ta nejmocnější ženu v globálním průmyslu hedgeových fondů. Poté, co 14 let působila v prominentní evropské společnosti BlueCrest Capital Manjagement, kde byla šéfkou oddělení oddělené systematického obchodování, si nedávno založila svou vlastní firmu. Systematica Investments, jak se společnost jmenuje, se zaměřuje výhradně na algoritmické obchodování. Za necelý rok svého fungování již spravuje zhruba 8,8 miliard dolarů v aktivech, z jejichž obchodování se podařilo za rok 2014 dosáhnout výnosu 12,7 %.
Během svého působení v BlueCrest měla vedle sebe „hedgeová“ královna oddělení obchodníků, tudíž dokáže porovnat, jak fungují dva protiklady. Diskreční a algoritmické obchodní oddělení jsou dvě naprosto odlišné kultury. Zatímco běžné obchodní oddělení je plné „obchodníků, kteří si v podstatě dělají, co chtějí“, to algoritmické funguje čistě na bázi týmové práce a předepsaných instrukcí.
Aktivistické investování vs. počítače
Konferenčnímu vystoupení Bragaové předcházel panel, kde vystoupili typičtí zástupci aktivistického investování Nelson Peltz a Bill Ackman. Základním kamenem jejich strategie je hluboká fundamentální analýza trhů stejně jako manažerských týmů vybraných společností. Vybudování pozice u cílené investice může v těchto případech trvat i roky, jelikož zde hraje velkou roli lidský charakter, a to ať už mluvíme o personálních změnách v představenstvech, rozdílných názorech ohledně strategie firmy či dokonce i osobní spory. To vše jsou aspekty, se kterými si počítače poradit nedokážou.
Systematické obchodování, především pak to vysokofrekvenční, je mainstreamovými médii vnímáno jako neprůhledné a nepoctivé. Bragaová si proto dala za cíl, aby z „černé skříňky“, jak je algoritmickému obchodování přezdíváno na Wall Street, udělala „bílou“. Faktem ale zůstává, že tento způsob obchodování funguje na základě určitého vzorce a předem nastavených instrukcí. Tím pádem je tedy mnohem snáze kontrolovatelný, obzvláště oproti běžným „lidským“ obchodníkům. „Ve světě, kde existuje silný kontrolní tlak ze strany regulátorů a kde investoři chtějí co nejnižší poplatky, mají z dlouhodobého hlediska mnohem vyšší pravděpodobnost přežití systematické způsoby invnestoávní,“ je přesvědčena Bragaová.
Existují ale určitá omezení, jako je likvidita, potřeba důvěryhodných dat a lidské preference. „Kamenem úrazu systematického obchodování je lidská averze. Všichni upřednostňují, aby práci dělali lidé, a to i přesto, že ji dělají hůře,“ popsala situaci „hedgeová“ královna. Co však algoritmům hraje do karet, je rostoucí potřeba po jasně daných a daty ověřených metodách, což by ze systematického obchodování mohlo udělat konečného vítěze, avšak rozhodně ne na celé čáře.
