Ján Hájek: Jak spravuji deset miliard? Sazím na to, co trh nevidí


12:30 • 15. února 2017

Tagy: Akcie, investice, Fondy

Hledám společnosti, které jsou schopny dosáhnout určité tempo růstu i v případě nepříznivých sektorových podmínek, respektive pomalejšího růstu lokálních ekonomik, a to díky jedinečné vlastnosti produktů nebo díky schopnostem managementu. V rozhovoru pro server Roklen24 to řekl portfoliomanažer fondu Top Stocks Ján Hájek, který 15. března povede workshop „Jak nalézt kvalitní růstovou akcii“ v rámci nového projektu České investiční akademie. Druhou část rozhovoru přineseme zítra.

Prozraďte nám, prosím, na úvod, jak jste se dostal do světa akciových trhů, potažmo investic? Neuvažoval jste třeba i o jiném zaměstnání?

Kdysi jsem chtěl být profesionálním šachistou, ale nakonec šachy zůstaly jenom mým koníčkem. Když jsem začal studovat na VŠE v Praze, tak jsem vůbec nic nevěděl o burze. O akcie jsem se začal zajímat až v souvislosti s 1. vlnou kupónové privatizace. Když jsem si pak v knihovně vypůjčil a přečetl knížku Larsa Tvedeho: Psychologie des Boersenhandels, tak jsem věděl, že akciové investování je to, co bych chtěl v životě dělat.

V roce 2006 jste kariéru spojil s nově vzniklým fondem Top Stocks. Po více než deseti letech úspěšného fungování se nabízí krátké ohlédnutí. Jak se Váš přístup k investování a obecně správě peněz za tu dobu proměnil?

Myslím si, že moje filozofie se za těch uplynulých 10 let nijak nezměnila. Snažím se investovat do výjimečných společností, o kterých se domnívám, že jejich fundamentální veličiny dlouhodobě porostou nadprůměrným tempem a že tento jejich investiční příběh není v současnosti trhem správně oceněn. Protože věřím, že takovýchto nesprávně oceněných výjimečných růstových společností není neomezený počet a také je velice obtížné je nalézt, tak se snažím, aby portfolio fondu obsahovalo spíše menší počet investic (v mém případě maximálně 25 různých investičních nápadů) než je tomu v případě standardních široce diverzifikovaných akciových fondů investujících na vyspělých trzích.

S ohledem na dlouholeté působení na finančním trhu jste se bezesporu nevyhnul „nešvaru“ každého investora – tedy ztrátám. Máte nějaký tip, jak se s nimi úspěšné vypořádat?

Podle mně je skutečnost, že investor někdy realizuje ztrátu ze své investice nevyhnutelnou součástí akciového investování – v tom se tato činnost liší od mnoha jiných. Souvisí to s tím, že se vždy snažím přijít na to, jak by daná společnost mohla vypadat v budoucnosti, což už je samo o sobě náročná disciplína a současně navíc hledám ty příležitosti, kdy trh tento můj potenciálně správný názor nevidí, a tudíž tento scénář budoucího vývoje není v kurzu akcií správně oceněn. Dost často se stává, že se ve svém názoru spletu, a někdy bohužel i výrazně. Za posledních deset let, co řídím fond je poměr úspěšných a neúspěšných investic přibližně 60/40%. Investování je ale běh na dlouhou trať a kromě poměru úspěšnosti nakonec rozhoduje i to, jestli moje úspěšné investice vynesly v průměru více než investice neúspěšné. Moje nejlepší rada, jak se se ztrátami vypořádat, je snažit se z nich něco naučit a brát je jako sice bolestnou, ale nezbytnou součást svojí práce.

Portfoliomanažeři o trzích po Trumpovi: Panika? Příležitost?

S ohledem na úspěch Vašeho fondu se objem majetku pod jeho správou rozrostl (v únoru letošního roku objem prostředků pod správou vyšplhal nad 10 miliard Kč, pozn. redakce). Jak se člověk vypořádává s takovou zodpovědností, aby se z toho s trochou nadsázky „nezbláznil“?

Pro mě je investování záležitostí procentuálních propočtů. Nedívám se na investice tak, že bych chtěl vydělat x-milionů korun. Spíše neustále přemýšlím o možném procentuálním zhodnocení jednotlivých investic. Z pohledu výběru jednotlivé investice je pak jedno, jestli je objem majetku v jednotkách, desítkách nebo tisících milionů. Velikost fondu vnímám jenom jako určitou zpětnou vazbu pro to, co dělám. To, že přibližně 48 tisíc klientů investovalo do fondu své prostředky, mně samozřejmě moc těší.

Jakkoliv je poměrně složité načrtnou pomyslnou dělící linii, tradičně se akcioví investoři dělí na hodnotové a růstové. Vaše investiční filozofie inklinuje spíše ke druhé skupině. Můžete nám popsat, jakým způsobem vybíráte tituly do Vašeho portfolia?

Zajímají mě především situace, kde se domnívám, že mnou odhadovaný dlouhodobý růst těchto veličin je mnohem vyšší než aktuální tržní očekávání a kde výše růstu těchto veličin je dostatečná pro dosažení mnou požadovaného zhodnocení bez nutnosti růstu relativního ocenění (např. ukazatele P/E nebo P/Sales). Nižší úroveň relativního ocenění než jaká by odpovídala mým představám, bývá pouze dodatečným růstovým potenciálem, při svém rozhodování o zařazení do portfolia fondu variantě růstu relativního ocenění přikládám velmi nízkou váhu. Velký důraz kladu na větší míru specifičnosti investičních příběhů jednotlivých společností. Zpravidla hledám takové společnosti, které jsou schopny dosáhnout určité tempo růstu i v případě nepříznivých sektorových podmínek, resp. pomalejšího růstu lokálních ekonomik díky jedinečné vlastnosti jejich produktů, nebo díky schopnostem managementu.

V průběhu svých pracovních let jste strávil dva roky na pozici proprietary tradera (banka investuje na vlastní účet – pozn. redakce). Jedná se o „akční“ práci, kde se finanční prostředky rychle točí. Co jste si z této zkušenosti odnesl do světa dlouhodobějších investic?

Během mojí dosavadní kariéry to byla jediná pozice, která úplně nedopadla podle mých původních představ. Také to byla pro mě velmi důležitá zkušenost při formulování mojí investiční filozofie. Uvědomil jsem si, že pokud mám nějakou silnou stránku, tak spíše spočívá v pochopení různých podnikatelských modelů a identifikaci výjimečných společností, které jsou schopny dlouhodobě nadprůměrně fundamentálně růst. Naopak mojí slabinou je čtení změn investorských nálad (t.j. časování trhu), které je při krátkodobých investicích tak důležité.

Několikrát jste v minulosti zmínil, že Váš investiční styl nejvíce ovlivnil Philip Fisher. Existují ještě nějaké osobnosti, či události, které přístup formovaly?

Mnohé z toho, co jsem se naučil, jsem vyčetl z knížek. U Petera Lynche jsem pochopil jak důležité je mít v portfoliu výjimečně rostoucí společnosti. Z knížek o Warrenu Buffettovi jsem pochopil jak důležité je být trpělivý a velmi dobře rozumět společnostem, do kterých investuji. John Neff mi umožnil pochopit, jak velkou výhodu pro investora nabízí příliš pesimistický názor trhu na nějakou společnost. Aswath Damodaran mi pomohl ujasnit si myšlenku nerozlučnosti investičního příběhu s finančními daty. Také jsem měl štěstí na mnoho velmi kvalitních kolegů, se kterými jsem se potkal během své kariéry. Každodenní diskuse mi hodně pomáhaly ve formulování mojí investiční filozofie a v mém profesním růstu.

Ján Hájek působí na akciovém trhu od roku 1994, původně jako akciový analytik, portfolio manažer a proprietary trader. Manažerem podílového fondu Top Stocks je od jeho založení v srpnu 2006. Tento fond investuje do koncentrovaného portfolia tvořeného přibližně 25 společnostmi, které jsou obchodované na trzích v USA a Evropě a které jsou vybírány s ohledem na jejich dlouhodobý růstový potenciál.

 

 

Napsat autorovi RSS

Redakce Roklen24.cz

Přejít na diskusi

Top zprávy




Diskuze k článku
comments powered by Disqus

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.