Co je tvoje, to je moje. Tak už by se pomalu dala vystihnout povaha čínské ekonomiky. I přes některé ztrátové projekty, jako E-Umbrella, který přišel o miliony, se Číňané nebojí zkoušet ty nové. A pozor, většinou jim to vychází. V druhé největší ekonomice světa si tak už pronajmete například i samotnou postel s čtecí lampičkou, uvedl server CNBC.
Hodnota transakcí uzavřených v rámci sdílené ekonomiky v Číně v minulém roce překonala 500 miliard amerických dolarů, tedy alespoň podle dat tamního statistického centra. Do tohoto sektoru ekonomiky se zapojilo více než 600 milionů obyvatel. Tímto tempem by podle odhadů státního statistického úřadu mohla sdílená ekonomika do roku 2020 pokrývat deset procent čínského HDP.
„Hlavním důvodem, proč je Čína ve sdílené ekonomice tak silná, jsou bezhotovostní transakce,“ uvedl marketingový manažer China Skinny Andrew Atkinson. Dále pak zdůraznil, že rozvoj silně souvisí s extrémně častým používáním mobilních telefonů a plateb. Lidé si tak mohou sdílet všemožné věci, jako jsou například i basketbalové míče nebo baterie.
Sdílená ekonomika nebo vlastní startup. Příležitost pro každého?
Jedním z nejběžnějších odvětví sdílení v západním světě jsou kola. V Číně jsou nejčastěji používané aplikace Mobike a Ofo, které sice obslouží miliony lidí, ale vinou nízkých vstupních nákladů je konkurence tvrdá. Na trhu se tak objevuje plno menších hráčů. Dohromady je ale v zemi rudého draka pouze 30 solidních společností, které nabízejí bikesharing. Zákazníci většinou platí pouze 7 dolar centů za půl hodiny používání. Firmy k tomu navíc zavádějí i různé speciální akce, jako třeba hongbao, což je v podstatě soutěž o peněžní výhru za jízdu na „bonusovém kole“.
Podnikatelské pohádky ovšem ne vždy končí dobře. Vedle už zmíněného sdílení deštníků zkrachovaly i projekty jako Wukong Bicycles. Stejně jako E-Umbrella a jejich rozkradené deštníky, o kterých jsme psali již dříve, skončili i majitelé bikesharingového startupu s rozkradenými koly. Nevybavili je totiž řádnou GPS, do toho navíc provozovali své služby v hornatém městě Chongqing, uvedl server Caixin.
Česko a sdílená ekonomika: Zaměřeno na trh práce
Úspěšným projektem je naopak Zhulegeqiu, což v překladu znamená „pronajměte si míč“. Jedná se o sdílení basketbalových míčů v městě Jiaxing. Od dubna se tato platforma rozšířila do dalších měst jako Peking, Šanghaj nebo Chang-čou. Zákazníci služby platí pomocí QR kódu a aplikace WeChat. Z počátku museli při registraci zaplatit zhruba 4,5 dolaru, ovšem firma poplatek minulý měsíc zdražila až na 10 dolarů. Samotné půjčování je však velmi levné. Ceny se sice mění v závislosti na několika faktorech, ale na některých místech stojí pouze 15 dolar centů za hodinu, což je méně než pět korun českých. Studenti s ID kartou si dokonce mohou míče pronajímat úplně zdarma.
Jako lehce šílený nápad se může zdát ten od firmy Xiangshui Space, která se vrhla na pronajímání spacích podložek v ceně asi 40 korun za hodinu. Nevypořádala se však s bezpečnostními předpisy a své „kajuty“ musela uzavřít. Uvnitř těchto prostor měli zákazníci místo jako ve starém sci-fi filmu, a to včetně USB portu a lampičky na čtení. Zajímavé je, že před uzavřením byla služba velmi oblíbená a firmě nestačily její celkové kapacity.
Když má startup pech: Jak se inspirace carsharingem může zvrtnout
U tématu sdílení nelze opomenout auta. Pozornost si zaslouží například firma EvCard, která nabízí sdílení elektromobilů čínské výroby, za příplatek pak získáte i značky jako BMW nebo Tesla. Po registračním poplatku 147 dolarů platí zákazníci zhruba 2,2 dolaru za první hodinu použití. Za každou minutu navíc pak připlácí, přičemž existuje maximální časový strop využití jednoho automobilu. Služba je pořád výhodnější než cestování taxi. Firma má určená stanoviště, kde si zájemci auta vyzvedávají a poté zanechávají.
Digitální finanční inkluze: Co už funguje a co teprve přijde? – Roklen24.cz https://t.co/IH6CorIqeK prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/aEl0lxRcYR
— Roklen24.cz (@roklen24) 18. července 2017
