AKTUALIZOVÁNO – ECB ponechala sazby i program QE beze změny. Co se však změnilo, je její pohled na evropskou ekonomiku a inflaci. Sám guvernér Draghi pak uvedl, že nevidí žádné naléhavé důvody pro další podpůrná opatření.
Banka ponechala svou depozitní sazbu na -0,4 %, refinanční na nule a zápůjční na 0,25 %. Stejně tak platí, že do konce března bude měsíčně skupovat vybrané státní i soukromé dluhopisy v objemu 80 miliard euro. Od dubna už však dojde na snížení, a to na 60 miliard, které by mělo trvat až do prosince, případně i déle, bude-li si to ekonomická situace vyžadovat.
V následující tiskové konferenci pak šéf ECB Mario Draghi nejprve zopakoval (ve srovnání s lednem), že úrokové sazby zůstanou na stávajících nízkých úrovních po delší dobu, a to až za předpokládaný termín ukončení programu kvantitativního uvolňování.
Guvernér rovněž zdůraznil, že souběžně s nákupy probíhají i reinvestice zdrojů z dluhopisů po době splatnosti. Pokud by se však ukázalo, že je výhled evropské ekonomiky a finančních podmínek nekonzistentní s dalším progresem směrem k vytyčenému dosažení inflačního cíle, banka bude připravena program upravit, a to jak s ohledem na jeho objemy nákupů, tak i dobu trvání.
Dolce Vita jižního křídla eurozóny
Dle Draghiho slov je aktuální měnová politika úspěšná, co se týče vývoje inflace a kvality finančních podmínek starého kontinentu. Podporuje nejen kreditní trhy (ve prospěch domácností i firem), ale zároveň přispívá k pozvolné ekonomické obnově eurozóny. Prováděná měnová politika rovněž podporuje spotřebu, stejně tak přispívá i k dobrým finančním podmínkám regionu, které společně s obnovou zisků evropských firem příznivě působí na oblast investic.
Na druhou stranu, Draghi opět upozornil, že ekonomický růst Evropy je stále zpomalován nedostatečnou implementací strukturálních reforem.
Banka tak nakonec zlepšila svůj odhad vývoje HDP eurozóny z 1,7 % na 1,8 % v roce 2017, v roce 2018 pak z 1,6 % na 1,7 %. Draghi však zároveň upozornil, že i když jsou rizika růstu utlumená, stále existují, a to směrem dolů.
Draghi: ECB staff projections: GDP increase by 1.8% in 2017 (1.7% in Dec proj), 1.7% in 2018 (1.6%) and 1.6% in 2019 (unchanged)
— ECB (@ecb) 9. března 2017
Jako další pak přišla řeč na inflaci. Evropské tempo růstu cen se podle Draghiho zrychluje, a to především díky segmentu energií a potravin. Hlavní podkladové složky inflace však i nadále zůstávají utlumené. I přesto ale ECB přistoupila k revizi inflační prognózy z 1,3 % na 1,7 % v roce 2017. V roce 2018 by pak tempo růstu cen mělo dosáhnout 1,6 % a v 2019 opět 1,7 %.
Vadou na kráse je však stále jádrová inflace, u které se čeká pouze pozvolné zvyšování. Banka tak nesmí usnout na vavřínech, jelikož je stále příliš brzy, aby bylo možné deklarovat vítězství v boji o dosažení inflačního cíle.
Draghi: ECB staff projections: HICP at 1.7% in 2017 (1.3% in Dec proj), 1.6% in 2018 (1.5%), 1.7% in 2019 (unchanged)
— ECB (@ecb) 9. března 2017
Poté následovaly otázky novinářů. V rámci těch Draghi uvedl, že i když se politická rizika Evropy zvýšila, neočekává rozpad eurozóny, tudíž ani zánik evropské měny. Stejně tak řekl, že ukončení programu QE nebylo během zasedání banky probíráno.
Klíčovým sdělením, které poslala euro až na 1,060 EURUSD, však bylo to, že Draghi nevidí žádný naléhavý důvod pro další podpůrná opatření.
Here is the bone for the hawks. No longer sense of urgence to taking further actions. #ECB
— Carsten Brzeski (@carstenbrzeski) 9. března 2017
Názorová rozepře v ECB? Rebelka vs. Draghi
Záznam tiskové konference je možné sledovat v přiloženém videu.
