Jak digitální kryptoměny flirtují s trhem umění

Kryptoměny se těší větší a větší popularitě. Začínají tak pronikat i do odvětví, kde bychom je dříve nečekali. Eleesa Dadiani, majitelka a ředitelka londýnské galerie, vysvětluje, proč věří v sílu bitcoinu a ostatních kryptoměn měn a jak je lze propojit s uměním. Její galerie se totiž rozhodla přijímat platby nejen v bitcoinech, ale i v dalších kryptoměnách, jako jsou ethereum nebo litecoin.

Co jí ale k tomuto kroku vedlo? Jaký byl její motiv? Eleesino rozhodnutí nevzniklo na základě poptávky po této službě, ale intuitivně na základě dnešního dění. Eleesa věří, že platba prostřednictvím kryptoměn bude jednou stejně normální jako platba kartou či hotovostí. V neposlední řadě může možnost platit digitálními měnami zaujmout nové netradiční investory.

Blockchain, základní technologie pro digitální měny, je digitální kniha nebo jinými slovy záznam transakcí, které jsou distribuovány napříč tisíci počítači. Jakmile síť dosáhne shody, že došlo k transakci, kniha je aktualizována a nelze s ní dále manipulovat. Pro Eleesu představuje blockchain bezhraniční otevřený zdroj, který je decentralizovaný, a vlády ho nemohou vypnout. ,,Je to pro mě největší věc od vzniku internetu“, dodává.

Fakt, že neexistuje jedno centrální místo, jako například back office v bance, dělá kryptoměny bezpečnějšími, a to i navzdory jejich volatilní reputaci, vysokému riziku a zneužití zločinci či hackery. Bitcoinové platby mohou být anonymní a potenciálně se mohou vyhnout daním. To ale není důvod, proč se Eleesa rozhodla nabízet možnost plateb v kryptoměnách.

Nyní přichází otázka, jak je pro majitelku galerie či pro kohokoliv jiného náročné přijmout platbu v bitcoinech?

Navzdory obavám je to velmi jednoduché. Eleesa poskytne klientovi svůj veřejný klíč (ten se skládá z mnoha číslic a písmen) a klient ho použije k zaslání bitcoinu na účet. Bitcoiny klient zašle ze své digitální peněženky nebo bitcoinové směnárny. Eleesina peněženka je vázána na její banku, takže může obdržené bitcoiny následně konvertovat do běžně používaných měn.

Eleesa Dadiani ale není jediná, která vnáší vítr nových možností do světa umění. Například společnost Maecenas umožňuje majitelům umění prodat podíly ve svých drahých dílech (musí mít hodnotu alespoň 1 milion dolarů) a získat tak peníze mnohem levněji, než by mohli v bance. Majitelé umění toho využívají a sdílejí až 49 % svých vlastněných děl.

Češi: Akcie jim nevoní, ale umění milují

Investoři, kteří by běžně nebyli schopni vlastnit mnohamilionová díla, mají možnost koupit si podíly těchto děl pomocí kryptoměn, konkrétně za ethereum. Poté mají možnost prodat tyto „akcie“ na trhu. Každá transakce je kryptograficky zaznamenávána na ethereum blockchainu. Ředitel společnosti Maecenas, Marcelo Garcia Casil, odůvodňuje tuto službu tím, že společnost chce umožnit přístup k umění každému. Staré aukční domy vládnou nad trhem s uměním po staletí, kryptoměny tudíž nyní poskytují obrovskou příležitost to změnit.

Zjištění originality díla je rozhodujícím faktorem jeho hodnoty, což bude muset být stále zajišťováno zkušenými profesionály. Jakmile je ale jednou původ nahrán do blockchainu, nikdy už se to nemusí opakovat. Společnost Maecenas už přilákala díla v hodnotě 100 milionů dolarů, která budou splatná v září tohoto roku.

Svět umění flirtuje s bitcoinem již pár let, a to i navzdory oblibě aukčních domů, jako je Sotheby´s. Ten ale nemá přijímání kryptoměn v plánu. V roce 2015 byla umožněna první platba za nákup umění v bitcoinu. Stalo se tak v rakouském Muzeu současného umění. V Holandsku zase umělec Harm van den Dorpel vytvořil spořič obrazovky s omezeným počtem snímků, který byl kryptograficky ověřen pomocí blockchainu. Online galerie Cointemporary zase vystavuje digitální umělecká díla mezinárodních umělců, které lze koupit pouze pomocí bitcoinu. Obchody jsou zpracovávány společností Coinbase, jež je významnou směnárnou kryptoměn. Blockchain vytváří řetězec vlastnictví, který zabraňuje tomu, aby někdo manipuloval s díly nebo je ukradl.

Roubini volá po změně trhu s uměním. Zařídí ji Češi v ARTSTAQ

Podaří se ale  bitcoinu a ostatním kryproměnám stát se hlavní alternativou tradičních peněz? Názory se liší. Japonsko se chystá k vybudování 260 tisíc maloobchodních míst s bitcoinovou kapacitou a pár velkých prodejců, jako např. Lush, se už rozhodlo měnu přijmout.

Momentálně existuje méně než jedno procento obchodníků, kteří bitcoin přijímají. Největší bariérou pro adaptaci bitcoinu je délka, kterou zabere vypořádání transakce. Ta zatím nemůže konkurovat osobní platbě v hotovosti či kartou. Někteří velcí hráči na trhu tak zatím experimentují s platbami prostřednictvím bitcoinu za online nákupy, kde doba zpracování není tak důležitá.   

Největším problémem BTC je ale jeho valitilita. Hodnota bitcoinu klesla v červenci pod 1 900 dolarů z červnových 3 000 tisíc dolarů. Transakce zároveň trvají déle a déle. To je do značné míry spojeno s pravidly, jimiž se řídí fungování kryptoměny. Je však jen otázkou času než se používání digitálních kryptoměn v běžném životě stane denní rutinou alespoň některých z nás.

Newsletter