Podmínky pro podnikatele se v Česku od předchozího ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví mírně zlepšily, vystoupali jsme o tři příčky na 19. pozici v EU. Stojí za tím zejména „zkrouhnutí“ mezery ve výběru DPH. Přestože v Česku od loňského ročníku v přepočtu na obyvatele přibylo startupů, stále v tomto ohledu nemáme na většinu unijních kolegů. Český startupový trh trápí nedostatečná robustnost související především s nedostatkem rizikového kapitálu, a Česko se tak globálně řadí mezi desítku zemí s největším odlivem nadějných startupů. Meziroční úspěch tuzemsko zaznamenalo v případě tržní kapitalizace pražské burzy – její podíl na HDP se zvýšil z 16,5 % na 25,8 % HDP, z pohledu unijního pořadí jsme se vyhoupli z 20. na 15. příčku. Lehce se zvýšil také podíl z hrubého fixního kapitálu, který české firmy investují do duševního vlastnictví.
České podnikatelské prostředí si dle Indexu prosperity a finančního zdraví mírně polepšilo. Zatímco loni nám připadla 22. příčka z celkových 27 v EU, letos nám patří 19. pozice. Nicméně pokud Česko porovnáme oproti předchozímu ročníku, většina indikátorů napříč tímto pilířem víceméně stagnovala, případně došlo k nepatrnému zlepšení. Je tomu tak i v případě investování firem do duševního vlastnictví nebo u množství firem v přepočtu na obyvatelstvo, kde přitom došlo z pohledu pořadí v EU dokonce k posunu na horší příčky.
„K výraznější pozitivní změně oproti minulému ročníku došlo pouze v případě zmenšující se mezery ve výběru DPH a ve vývoji tržní kapitalizace pražské burzy. Mezi lety dále vzrůstá počet firem v přepočtu na obyvatele. Zatímco v prvním ročníku Indexu připadlo na milion Čechů 3 897 firem s 10 a více zaměstnanci, letos už se hodnota vyšplhala na 4 271,“ popisuje Hana Vincourová, analytička Evropy v datech.
Reálně jsme si z pohledu hodnot meziročně pohoršili – a to spíše neznatelně – pouze u podílu financí na HDP, které soukromý sektor vydává na výzkum, a v případě nákladů na elektřinu. „Celkové ceny elektřiny podnikům v Česku v roce 2024 vzrostly zejména kvůli znovuzavedení plateb na obnovitelné zdroje, které předtím v době energetické krize za spotřebitele platil stát, to se projevilo v nárůstu distribučních poplatků,“ vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová, a zároveň upozorňuje na to, že zdrojový Eurostat ve svých statistikách bere v úvahu i několikaleté kontrakty na energie, což může srovnání cen ovlivnit.
Nejlépe si prostředí pro podnikatele v rámci EU nastavily severské státy Finsko a Švédsko. Třetí příčku pobaltskému tygrovi Estonsku od minulého ročníku sebralo Irsko. U toho se mnozí unijní kolegové mohou inspirovat stran malého rozdílu mezi očekávanou a reálnou sumou plynoucí z výběru DPH, pro podnikatele přívětivé výše korporátní daně nebo vysokého počtu firem v přepočtu na obyvatelstvo. Z pohledu podnikání nejméně vzkvétající prostředí v EU najdeme na Slovensku, v Rumunsku a Chorvatsku.
Mezera ve výběru DPH se v Česku postupně zmenšuje
Skok z podprůměrné devatenácté příčky do slušného nadprůměru 7. pozice v EU. Tak si Česko mezi ročníky Indexu polepšilo v případě velikosti mezery ve výběru daně z přidané hodnoty (DPH) v celounijním porovnání. Zatímco v roce 2021 podle dat Evropské unie rozdíl mezi odpovídající částkou získanou výběrem DPH a reálnou sumou dosahoval 6,7 %, v roce 2022 se mezera rovnala už pouze 4,2 %. Evropská komise navíc předpokládá, že se mezera dále zmenšovala také v roce 2023.
Za vývojem, který v Česku v posledních letech v tomto ohledu pozorujeme, stojí podle ekonomky Markéty Malé z Centra veřejných financí především analytické a kontrolní schopnosti Finanční správy podpořené účinnými nástroji a důslednější spoluprací s relevantními institucemi, jako jsou policie a celní správa. „Obzvlášť pozitivně je hodnocené kontrolní hlášení, které umožnilo důsledněji potírat karuselové podvody. Vliv měla zřejmě i pandemie covidu, která urychlila trend přechodu na bezhotovostní platby,“ popisuje Malá a dodává, že navzdory tomu má český systém stále mezery: „Například absence systému pro evidenci tržeb (po zrušení EET) je spíše neobvyklá – v různých formách se s podobnými systémy setkáváme ve dvaceti zemích EU. Dalším příkladem je skutečnost, že v Česku je možné dělit obrat firmy mezi několik společností s ručením omezeným se záměrem nedosažení minimálního limitu pro platbu DPH, což lze řešit po vzoru třeba Německa zavedením skupin pro platbu DPH, kdy se pro účely plátcovství daně bere jako rozhodná celá skupina provázaných firem.“
Vyšší důvěra v systém vede k vyšší ochotě platit a neobcházet daně
Vyhýbání se platbě DPH má přitom dopady nejen pro daňový výběr státu, ale i férovost podnikatelského prostředí nebo sociální zabezpečení, kdy nepřiznané transakce a příjmy snižují budoucí důchody dotyčných nebo případné výměry alimentů. Naprosto zásadní je pak podle Markéty Malé celková důvěra v daňový systém, respektive v stát a veřejné služby v širším slova smyslu – čím vyšší důvěra, tím vyšší ochota platit a neobcházet daně. Zároveň platí, že čím je systém nastavení sazeb DPH jednodušší, tím je lepší i z hlediska zmenšování prostoru pro obcházení DPH.
Výrazněji než Česko mezi lety 2021 a 2022 umenšily mezeru z pohledu změny procentních bodů v rámci EU Portugalsko, Řecko, Lotyšsko, Lucembursko nebo Rumunsko (které ale zůstává stále na chvostu EU). „Snižování mezery ve výběru DPH v řadě dalších zemí v Evropě jde do značné míry přisoudit zlepšujícím se analytickým a technologickým schopnostem,“ dodává Malá.
Efektivita opatření cílících na srážení velikosti mezery ve výběru DPH se různí. Na celoevropské úrovni se například zdá, že digitální platby daňovou mezeru snižují. Naopak u účinnosti opatření, jako jsou EET nebo povinná hlášení o DPH, se ukazuje, že spíše než na samotné existenci takových opatření záleží více na tom, jak jsou nastavené kontrolní nástroje, jaké kvality dosahují dané finanční správy a jak se k nim staví samotní podnikatelé. Fungovat může povinné reportování DPH, které zavedly Polsko, Rumunsko nebo Slovensko, kde se v návaznosti mezera zmenšila o 5 procentních bodů (což Evropská komise hodnotí ale pouze jako průměrný pokles). Další z v praxi vyzkoušených opatření, povinné registrační pokladny, ukazují stran efektivity smíšené výsledky. Jak moc mají opatření správních orgánů na potírání úniků DPH vliv, nicméně rozmlžuje skutečnost, že mnozí unijní kolegové si co do mezery u DPH prokazatelně polepšili i bez nových opatření.
