Nesnášejí vás kolegové v práci? Možná víme proč

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, praví české přísloví. Jak se k vám bude chovat vaše okolí, to záleží na tom, jak se vy chováte k němu. Jinými slovy, když budete na ostatní hrubí, vrátí vám to, a zase naopak. Nicméně výstupy nedávné studie z University of Guelph naopak napovídají, že lidem se opravdu nezavděčíte. I ti dobří totiž mohou docela snadno přitahovat nenávist.

Zdá se tedy, že společenský zákon, na které odkazuje zmiňované přísloví, nemusí vždy úplně platit. Zvláště pak na trhu práce, kde jsou kolegové naši spolupracovníci, kteří jsou s námi na jedné lodi, ale zároveň mnohdy mohou být i našimi konkurenty. „Většinu času máme rádi dobré kolegy, kteří spolupracují. A souhlasíme s tím, když ti špatní dostanou to, co si zaslouží, a když jsou ti, co nespolupracují, potrestáni, “ odkazuje na přirozený lidský smysl pro spravedlnost Pat Barclay, jeden z autorů.

Optimism bias: Proč si myslíme, že jsme na tom lépe než ostatní?

Nicméně závěry, které Barclay, psycholog z University of Guelph, se svou kolegyní Aletou Pleasant vyvozuje ze zkoumání různých společenských kultur, naznačují, že všeho moc škodí. Konkrétně na pracovišti to platí o příliš kooperativním a snaživém chování některých pracovníků. „Někdy jsou těmi, kdo je potrestán, právě ti, kteří spolupracují. Lidé budou nenávidět ty opravdu dobré,“ říká Barclay. 

Za dobře odváděnou práci šéf sice nikoho nepotrestá, avšak dle autorů může dobré pracovníky často postihovat zášť a jiné formy „sociálního trestu“ ze strany kolegů. Třebaže lépe se pracuje se spolupracujícími a pracovitými kolegy, příliš snahy a ctižádosti jiného člena týmu mohou spolupracovníci vnímat jako ohrožení své vlastní pozice.

Jinými slovy, pokud někdo plní své úkoly až příliš dobře, zároveň tím může poukazovat na to, že ostatní je až tak dobře neplní. Takto  demonstruje svoje kvality oproti ostatním zaměstnancům, kteří se pak v očích vedení mohou jevit jako relativně neschopní či dokonce flákači. A takové věci se pak počítají při rozhodování o tom, kdo bude povýšen a kdo bude propuštěn, případně kdo a kolik dostane přidáno.

 

Není tedy divu, že jedince s takovouto zjevnou konkurenční výhodou se snaží kolektiv, když už jej nemůže sám vyloučit, určitým způsobem penalizovat. Vědci přitom zaznamenali, že kooperativní chování přitahovalo tresty nejčastěji ve skupinách, jejichž členové si navzájem konkurují. A to i v případech, kdy potrestání vynikajícího jedince přineslo náklady celé skupině.

Vypadá to tedy, že být podezíravý, žárlivý nebo nepřátelský k tomu, kdo se zdá být lepší než my, je tak nějak součástí lidské přirozenosti. To na jedné straně může demotivovat pracovníky od práce, nicméně autoři studie na druhé straně naznačují, že mohou existovat i benefity takového chování. To si totiž jaksi svérázným způsobem vynucuje zachování určité rovnosti mezi lidmi.

Antropologické důkazy od egalitářských lovců a sběračů naznačují, že podobný společenský jev zabránil tomu, aby ti nejlepší lovci ovládali skupinu. „V mnoha společnostech lidé obhajují svůj rovný status tím, že zaútočí na někoho, kdo by mohl potenciálně vládnout nad všemi ostatními,“ vysvětluje Barclay.

Špatná práce a žádné povýšení? Možná jste až příliš krásní

 

Newsletter